Politický je i váš lístek na autobus. Proč by mladé měly zajímat komunální volby?
„Komunální volby jsou podle mě úplně krásný příklad toho, jak politický je úplně naprosto všechno,“ říká novinářka Tereza Povolná. Přesto v nich volí jen asi polovina voličů – z mladých pak plánuje podle průzkumu Ipsosu k letošním komunálním volbám určitě přijít 47 procent. Proč by mělo dvacetiletého člověka zajímat, kdo sedí v jeho rodném městě na radnici? A pomohlo by snížení věku voličů na šestnáct let? Poslechněte si nový díl Impaktu na Radiu Wave.
„Já jsem sem do Rozhlasu dneska jela z dvacetitisícového středočeského města – jak byla zacpaná silnice, kolik mě stála jízdenka, kde jsem vystupovala i to, že jsem pak vlezla do metra, je politika,“ říká novinářka s tím, že podle ní komunální volby přímo určují podobu místa, ve kterém žijete. Dostat téma komunální politiky a voleb do mainstreamu je ale podle ní složité – třeba proto, že v každém místě republiky mají tyto volby jinou podobu i témata.
Zatímco 47 procent lidí do 24 let uvedlo v průzkumu Ipsosu, že volit určitě půjde, dalších 34 procent říká, že spíše půjde. „Mladý elektorát je hrozně nedisciplinovaný – my k těm volbám nechodíme třeba tak spolehlivě jako právě seniorní elektorát, nejsme naučení, nemáme návyk,“ dodává Povolná s tím, že nejde jen o záležitost komunálních voleb.
I proto jí přijde vhodná debata o volebním právu od šestnácti let. „Když je brzy zapojíte do rozhodovacího procesu, řeknete jim tím, že k nám patří a můžeme rozhodovat společně,“ říká novinářka. Podle ní to může pomoct i s budováním volebního návyku. „Představte si, jako kdybyste byli v rodině a o tom, co budete dělat o víkendu, se s vámi nikdy nikdo neporadil. Respektive vždycky by direktivně přišel nějaký rozkaz.“
Kromě komunálních voleb se přitom budou 9. a 10. října 2026 obměňovat také třetina horní komory Parlamentu. Proč je Senát důležitý? Co ve skutečnosti znamená často opakované označení „pojistka demokracie“? A podle čeho vybírat mezi kandidáty, když nechceme sledovat jen stranické logo? Poslechněte si nový Impakt s novinářkou Terezou Povolnou na Radiu Wave.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
