Polské televizi se nelíbila duhová vlajka LGBT+ hnutí v knihkupectví, udělala z ní černobílou

8. duben 2020

Neobvyklého přehmatu se dopustili pracovníci regionálního vysílání polské veřejnoprávní televize TVP3 v Bydhošti. Ve svém pořadu Zbliźenia (Přiblížení) ze soboty 4. dubna nabídli divákům reportáž z tamního knihkupectví Skrzynka na bajki (Bedna pohádek). Majitel knihkupectví Piotr Kikta v ní hovořil o těžkostech, kterým jako podnikatel čelí v důsledku koronavirové krize. Za ním byla vidět duhová vlaječka. 

Když se hotový pořad objevil na internetu, vlajka byla upravena tak, aby vypadala jako černobílá. Informuje o tom regionální vydání polského listu Gazeta Wyborcza. Pan Kikta si na tuto faktickou cenzuru postěžoval na facebookové stránce knihkupectví. Uvedl, že „nesouhlasí a nikdy nebude souhlasit s cenzurou ve jménu něčích představ“. Vlaječku prý dostal během loňského Pochodu rovnosti a chápe ji jako symbol solidarity se všemi vyloučenými skupinami, nejen LGBT+ lidmi. Ta část reportáže, kde se vlajka vyskytuje, ze stránek televize brzy zmizela, aby se o něco později objevila už s vlaječkou v barvě.

Přibylo také nepodepsané prohlášení, které říká, že se jednalo o produkční chybu, k níž došlo bez vědomí a souhlasu autorky reportáže, editora, vedení redakce i vyššího managementu. Prohlášení končí důrazným upozorněním, že „jakékoliv tvrzení, které by záležitost vysvětlovalo jiným způsobem, může být chápáno jako nepodložená pomluva a příliš volná interpretace faktů“. Podle neoficiálních informací z TVP Bydgoszcz však byly barvy z vlajky skutečně odstraněny kvůli obavám, co by tomu řeklo vedení bydhošťské regionální redakce. Připomeňme, že řada polských samospráv během minulého roku přijala rezoluce „proti LGBT propagandě“, Bydhošť mezi ně ale nepatří.

autor: mit
Spustit audio
  • V Tichém oceánu loví čínská flotila obrovské množství ryb. Trápí jak okolní země, tak ekology

    22. říjen 2020
    Čínská loď ilegálně lovící v Tichém oceánu

    Peru i ostatní latinskoamerické země na pobřeží Tichého oceánu mají jeden společný problém. U jejich vod rybaří flotila velkých čínských lodí. Tamní rybáři kvůli tomu přichází o obživu a trpí i ekosystém.

    Oceán je tmavý jako nejtemnější noc, ale na obzoru je plno světla, píše přímo z místa britský deník The Guardian. Není to žádný nevysvětlitelný úkaz, ale velmi silné reflektory, jimiž čínské rybářské lodě svítí na hladinu oceánu. Světlem lákají olihně, kalmary, a dokonce krakatice, pro které mají nachystané dlouhá železná ramena.

    Šalupa peruánské pobřežní hlídky zastaví sto metrů před nimi. Námořníci se navzájem pozorují. Čínští rybáři pracují potichu. Hlídka je také zticha, nikdo ze členů posádky totiž nic takového předtím neviděl. „Tohle je jen část značné flotily u našich pobřežních vod,“ říká velitel Eduardo Atkins. Úkol, který má on a jeho muži, zní jasně: nedopustit, aby Číňané lovili i v peruánských výsostných vodách.

    Dohromady je těchto lodí více než 250 a je to největší rybářská flotila lovící v mezinárodních vodách. Vše je propracované: flotila dokáže ryby a další živočichy ulovit i rovnou zpracovat. Do Číny se tak dostane už hotový produkt. Lodě tankují přímo na moři a pravděpodobně dochází i ke střídání posádek.

    Nehraje se však fér hra. Čínské lodě například vypínají satelitní sledování, což znamená, že nejsou vidět na radarech. Místní rybáři jsou navíc kvůli těmto lodím nuceni lovit mnohem dále od pobřeží.

    A i oni se uchylují k nelegálním praktikám, jako je lov delfínů a dalších chráněných zvířat. V Peru je to sice zakázané, avšak na černém trhu velmi žádané. Spolu s praktikami velkorybářů, kteří pochází nejen z Číny, to poškozuje mořský život. U kalmarů peruánských navíc existuje riziko, že kvůli masivnímu lovu nebude jejich populace natolik odolná vůči klimatické změně.

    Přečtěte si také Čínská rybářská flotila plení vody v okolí Galapág, loví ohrožené druhy a používá nelegální postupy.

  • Nový japonský premiér chce ve své zemi do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality

    22. říjen 2020
    Jošihide Suga

    Nový japonský premiér Jošihide Suga ve své první řeči před parlamentem oznámí, že se jeho země pokusí dosáhnout uhlíkové neutrality. Mělo by se tak stát do roku 2050. Tvrdí to zdroje z tamní vlády.

    Bylo by to vůbec poprvé, co by japonský předseda vlády oznámil konkrétní termín pro uhlíkovou neutralitu. Kvůli rostoucím obavám z klimatické krize a výkyvům počasí už takový cíl stanovila například Evropská unie nebo Čína, píše deník The Japan Times. Suga by tak měl učinit v pondělí.

    Kabinet už loni v červnu přijal dlouhodobou strategii pro dosažení Pařížských dohod. Nestanovil ale žádný konkrétní termín pro dosažení neutrality. Suga se kvůli tomu sešel s ministrem životního prostředí Šindžiró Koizumim, který poté prohlásil, že „vždy chtěl dosáhnout nulových emisí do roku 2050“, informuje agentura Nippon.

    I sám předseda vlády se na tiskové konferenci při návštěvě Indonésie nechal slyšet, že v pondělí představí vizi „zelené společnosti“. Uhlíková neutralita znamená, že se do atmosféry nevypouští více oxidu uhličitého či jiných skleníkových plynů, než kolik jich je schopna pohltit příroda.

  • Zemřel průkopník chilloutu José Padilla. Španělský DJ bojoval s rakovinou

    22. říjen 2020
    DJ José Padilla v Café del Mar na Ibize, rok 1994

    José Padilla se proslavil svými hudebními kompilacemi z podniku Café del Mar na Ibize. Když onemocněl rakovinou, ocitl se na mizině. Zemřel v neděli ve věku 64 let.

    Jak píše španělský deník El País, barcelonský rodák se na Ibizu přestěhoval v roce 1976, kde jako DJ hrál v několika barech a restauracích. V 80. letech začal prodávat své vlastní mixtapy. Poté se z něj stal rezident baru Café del Mar. Tam Padilla hrál hudbu k západu slunce. Žánru se pak začalo říkat chillout a DJ se jím celosvětově proslavil.

    I přesto nedokázal vyjít s penězi, finance nebyly jeho silnou stránkou. V 90. letech se navíc přidal další problém: návštěvníci klubů chtěli při ibizském západu slunce tancovat, a ne ležet, a chillout začal uvadat. Padilla se tomu však přizpůsobil a zůstal respektovaným hudebníkem s aurou průkopníka.

    „Už napořád na něj bude vzpomínáno jako na hudebního pionýra a ibizskou legendu,“ napsal na svém Facebooku podnik Café del MarPři dnešním západu slunce se tedy pohodlně uvelebte a nezapomeňte si k tomu pustit jednu z jeho kompilací.

  • Jean-Claude Van Damme má za sebou další úspěšnou misi. Pomohl zachránit štěně

    21. říjen 2020
    Jean-Claude Van Damme se zasadil o záchranu čivavy

    Hvězda akčních filmů, belgický herec a zápasník Jean-Claude Van Damme pomohl čivavě, které hrozilo utracení. Měla totiž falešný pas. Na její podporu vznikla i petice.

    Fenka jménem Raya byla minulý měsíc prodána norským majitelům z Bulharska, píše norská verze serveru The LocalÚřady ji však nemohly zaregistrovat, a to právě kvůli falešným cestovním dokladům. Norsko se pokusilo Rayu vrátit na Balkán, Bulharsko to však s odkazem na unijní pravidla přepravy zvířat odmítlo. Fenku tak čekalo utracení.

    V tu chvíli se do věci vložil Van Damme. Bojovník na internetu sdílel petici, kterou zatím podepsalo přes 15 tisíc lidí. „Podepište prosím tuto petici a pomozte mi zachránit štěně,“ napsal Van Damme na svém Twitteru. Nakonec se podařilo rozhodnutí zvrátit a Raya byla ušetřena. V Bulharsku projde zdravotní prohlídkou a bude nabídnuta k adopci.

  • Evropa tlačí na Brazílii, aby lépe chránila amazonský prales. Bez toho neschválí obchodní dohodu

    21. říjen 2020
    Pustošení amazonského pralesa v Brazílii

    Evropská unie a státy Jižní Ameriky sdružené v organizaci Mercosur by rády schválily obchodní dohodu. To ale zatím není možné kvůli nedostatečným zárukám Brazílie ohledně amazonského pralesa. EU i některé členské státy totiž tlačí na to, aby se Brazílie zavázala prales lépe chránit.

    Jak píše britský deník The Guardian, Francie, Rakousko a Irsko oznámily, že v případě nedostatečných záruk zablokují ratifikaci smlouvy ve svých parlamentech. Brazilský prezident Jair Bolsonaro by podle nich měl udělat více pro to, aby prales tak často nehořel a aby se neodlesňoval.

    Prezidentův kabinet je však přesvědčen, že prales má být využíván a že by se tam měly těžit nerostné suroviny. Evropská komise proto nyní neformálně vyjednává s Mercosurem, ale hlavně Brazílií, a tlačí na to, aby se takové záruky přijaly. Do té doby je podle komisaře pro obchod Valdise Dombrovskise schválení dohody nepravděpodobné. Text smlouvy je přitom už dohodnut. To nejdůležitější, tedy podpis, však kvůli těmto problémům chybí.

  • Ve Francii se rozhodli zdanit nejtěžší osobní auta. Bude se to týkat vozů nad 1,8 tuny

    21. říjen 2020
    velké auto, SUV

    Francie se rozhodla speciálně zdanit těžká osobní auta. Týká se to ale jen těch nad 1,8 tuny, například největších SUV. Elektromobily a větší rodiny, které taková auta potřebují, dostaly výjimku.

    Jak upozornil server Zdopravy.cz, vláda se rozhodla pro kompromis. Ekologické organizace si totiž přály zdanění osobních aut nad 1,4 tuny, podle francouzského kabinetu by to však bylo vůči automobilkám až příliš drakonické. Daň bude jednorázová a zaplatí se při koupi vozidla. Francie tím chce motivovat lidi, aby si pořizovali lehčí či ekologičtější auta.

    Ministryně životního prostředí Barbara Pompili na svém Twitteru uvedla, že problém je i v tom, kolik místa takové vozy zabírají a kolik materiálu a energií se pro výrobu rozměrných a těžkých aut musí spotřebovat. Propagátor mikromobility Horace Dediu k tomu dodal, že průměrná váha aut ve Francii činila v roce 1960 750 kilogramů. Vloni prodaná auta průměrně vážila 1240 kilogramů.

  • Prodávejte kokain a extázi v lékárnách, vyzývá britskou vládu agentura pro drogovou reformu

    20. říjen 2020
    extáze, tablety, prášky, drogy

    Distribuce kokainu, extáze a amfetaminů by měla přejít pod křídla vlády a drogy by měly být běžně dostupné v lékárnách. Jejich neomezovaný prodej by vedl ke zhroucení nelegálních distribučních sítí a ke snížení drogové kriminality. Tak zní nejnovější doporučení britské agentury pro drogovou reformu Transform.

    Očekávaná publikace How to Regulate Stimulants, kterou zaštiťuje právě agentura Transformvychází v Británii ve čtvrtek. V knize, jejíž předmluvu napsala bývalá premiérka Nového Zélandu Helen Clarková, navrhují odborníci prodej drog ve státních speciálních lékárnách jako alternativu k tomu, co je podle nich „nevyhratelná válka proti drogám“.

    Jak píše britský zpravodajský server The Guardian, kniha obsahuje i konkrétní návrhy, jak by měla jednotlivá balení drog určená k prodeji v lékárně vypadat. Kampaň neziskovky Transform za legalizaci kokainu, extáze a amfetaminů podporuje i někdejší prezident Kolumbie Juan Manuel Santos.

    Jako bývalá hlava státu, který ročně chrlí víc než 700 tun kokainu (jehož největším odběratelem jsou podle statistik právě Britové), se nechal slyšet, že jen legalizace sebere půdu pod nohama mafiánským kartelům. „Naprosto souhlasím s legalizací kokainu,“ řekl deníku Guardian.

    Ředitel Transformu James Nicholls upozorňuje na to, že Británie vede neúspěšnou válku proti nelegálním drogám už víc než 50 let. Nicholls, který je zároveň otcem dvou synů, kteří oba zemřeli ve stejnou noc po požití padělané extáze, dodává: „Naše návrhy odvedou distribuci drog od organizovaného zločinu a vytvoří systém, který škody na společnosti sníží, ne zvýší. Současný stav nemůže pokračovat.“

  • Ke globální migraci z jihu na sever nedojde, lidé většinou zůstanou ve svých zemích, říká studie

    20. říjen 2020
    africký chlapec

    Když uvažujeme o migraci lidí, kterou vyvolává klimatická krize, chce to míň senzačních titulků a víc solidních dat a selského rozumu. To je závěr studie jedenatřiceti vědců z oblasti geografie, antropologie a sociální politiky, kterou uveřejnil prestižní magazín Nature.

    studii informuje webová stránka The Conversation, která sdružuje vědecké a analytické články z různých oborů. Obyvatelé planety podle ní migrují odjakživa, z environmentálních, ale i z ekonomických nebo sociálně-politických důvodů. Podle vědců se sice o migraci hodně a v poplašném kontextu mluví, třeba o miliardě lidí, která se bude přesouvat kvůli klimatické krizi, její realita je ale mnohem nudnější.

    Mobilita národů je totiž diametrálně odlišná a podle vědců nelze tvrdit, že se jedná o jednosměrný tah lidí z globálního jihu na globální sever. „Je to spíš velmi roztříštěná soustava cest a poutí, krátkodobých, dlouhodobých, z vesnic do měst,“ vysvětluje Ingrid Boasová, environmentalistka z univerzity ve Wageningenu.

    „Součástí těchto migrací je třeba i dobrovolné nemigrování. Navzdory poplašné rétorice totiž drtivá většina přesunů nezahrnuje přeshraniční pohyb lidí,“ upozorňuje vědkyně. Jako příklad uvádí Somálsko, kde v uplynulých letech migrovaly miliony lidí, přitom ale nepřekročily hranice státu. Stejně tak podle Boasové většina lidí z oné 1,2 miliardy, která se uvádí, zůstane uvnitř vlastní země.

    „Je důležité brát realitu vážně, ale přitom se vyvarovat alarmistických tendencí anebo za vším vidět nevyhnutelnou předurčenost klimatické změny,“ říká Boasová, která spolu s třicítkou dalších odborníků na klimatickou změnu a migraci vypracovala obsáhlou studii s názvem Mýty klimatické migrace.

    „Navíc všichni migranti nejsou zbídačení a chudí a ne všichni nejsou bohatí a úspěšní. Teprve když zahrneme do našich rovnic všechny tyto proměnné a budeme naslouchat tomu, co říkají, můžeme vést nějaký konstruktivní dialog,“ dodává Boasová.

  • Nejzápadnější a nejvýchodnější bod Česka propojuje 1000 kilometrů dlouhá cesta pro každého

    20. říjen 2020
    turista, procházka na horách

    Tisícikilometrovou trasu s názvem Cesta Českem vytvořila parta nadšenců v čele s Martinem Úblem ve spolupráci s Klubem českých turistů. Vede převážně po značených trasách severem republiky, z nejzápadnějšího koutu do Trojmezí na česko-slovensko-polských hranicích.

    „Projekt jsme připravili pro turisty, kteří začínají a nevědí přesně, jak na to. A zároveň pro turisty, kteří už se v horách pohybují déle a hledají třeba nějaký zajímavý tip nebo motivaci. Je jen na vás, kdy, kde a jak se na cestu vydáte. Můžete ji jít v celku. Po jednotlivých úsecích. Rozdělit si ji na víkendy. Ze západu na východ nebo naopak. Po chatách nebo se stanem. Pomalu, rychle nebo třeba běžet. Jít může každý,“ říká spoluautor projektu Martin Úbl.

    Cesta Českem je rozdělená na deset etap, které jsou dlouhé od 36 do 170 kilometrů a převážně kopírují hory a pohoří. Každá má svou samostatnou mapu s trasou a informacemi, které zahrnují i doporučení pro cyklisty nebo poznámky k turistické vytíženosti lokality. Na facebookové stránce si poutníci vyměňují tipy na přespání a nabízí si pomoc.

    Mapu celého přechodu najdete zde.