Poprava videoher na filmovém plátně

9. duben 2014

Minulý rok oznámil francouzský herní gigant Ubisoft, že do Hollywoodu míří 6 titulů z jeho produkce. Trend převádění příběhů herních světů na plátna kin od roku 1993, kdy vznikl hraný film na motivy kultovky Super Mario Bros, roste. Tento koncept ale prozatím ve většině případů selhává.

„Ve světě konvergence médií se na každý příběh dostane, každá značka se prodá a pozornost každého konzumenta je lákána napříč mediálními platformami,“ píše mediální teoretik Henry Jenkins ve své slavné knize Convergence Culture z roku 2006 o prolínání starých a nových médií. Jedním z příkladů je také, jak filmový průmysl spolupracuje s herním – videohry využívají v příbězích filmové narativy a velká studia se pouští do adaptací her.

V kinech po celé republice běží film Need for Speed na motivy kultovní závodnické série. Kromě slávy konzolního fenoménu staví na akčních scénách automobilových honiček, které se na plátně osvědčily nejen v nekonečně únavných pokračováních Rychle a zběsile, a na hlavní postavě automechanika Tobeyho v podání Aarona Paula, známého třeba ze seriálu Breaking Bad. Potlačení jakékoliv příběhovosti ve hře nedalo tvůrcům moc prostoru, výsledkem je přímočarý akční film s plochým dějem motivovaný průhledným kalkulem.

03098438.jpeg

Herní studio Ubisoft minulý rok oznámilo, že podepsalo dohodu s Hollywoodem o zpracování jejich novinky – kyberpunkových Watch Dogs – ještě před samotným releasem hry. Spolu s nimi půjde do kin třeba Ghost Recon na motivy knih Toma Clancyho, který by měl údajně režírovat detonační megaloman Michael Bay, franchise Assassin´s Creed o tajném společenství bojujícím po staletí s templáři v hlavní roli s Michaelem Fassbenderem nebo vzkříšení Far Cry.

Far Cry se už jednoho filmového zpracování totiž dočkalo. Z původního příběhu o nádherném a exotickém ostrově geneticky upravených pokladů doktora Moreauase se stalo naprosto tupé céčko nebo něco ještě horšího. Za filmem totiž stojí naprostý král obludností mimo všechny kategorie, terrible více než enfant – Uwe Boll. Jeho pozoruhodně široká filmografie je stejně troufalá jako zápasy v boxu s filmovými kritiky i seznam titulů, na které si tento živoucí „devastator“ námětů počítačových her brousí zuby. Nevynechal ani značky jako Half-life nebo Warcraft. Ty naštěstí do jeho smrtonosného „režijního objektivu“ nikdy nespadnou. Už proto, že v Německu kvůli němu dokonce změnili daňový zákon, který dovoloval odepisovat prodělečné filmy.

03098440.jpeg

Podle statistik Box Mojo Office je kasově nejúspěšnější filmovou adaptací videohry Tomb Raider – o lovkyni pokladů Laře Croft. Výdělky jsou ale téměř jediným relevantním kritériem, protože většina takových snímků sklouzává k podprůměrnosti a vytáčí svým zjednodušováním hardcorové fanoušky – jako například fatální selhání u zfilmování noir detektivky Max Payne. Jedním z mála příkladů, kdy se podařilo vystihnout hryzavou atmosféru videohry, je survival hororový Silent Hill, na němž spolupracovali i jeho vývojáři z Konami. Prozatím jsme na filmových plátnech svědky pohřbívání původní estetiky videoher neskrývaným komerčním zájmem.

03098437.jpeg
autoři: Martin Macho Macháček , Miloš Hroch
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka