Poslední testamenty, nebo vykrádání hrobů? Etika tvorby posmrtných desek

4. září 2020

Po smrti prominentních raperů se začalo více objevovat to, co známe už od dob Tupaca – vydávání všeho nahraného, co producent a label nalezne ve studiu umělce. Kdo však rozhoduje o podobě posmrtného alba a kdo do něj může zasáhnout?

Předtím než Mac Miller zahynul na následky předávkování fentanylem a dalších látek, pracoval bez ustání na desce Circles s Jonem Brionem. Producent, známý pro své spolupráce s Fionou Apple, Kanyem Westem, ale také díky filmové hudbě pro Paula Thomase Andersona či Charlieho Kaufmana, dotáhl téměř hotové album do zdárného konce. Spojením R’n’B a synthpopu vznikla jedna z nejpodmanivějších rapových desek.

„Musí u toho být blízký spolupracovník, který ve studiu strávil s autorem spoustu času a troufne si na to,“ říká Milan Páleš, šéf labelu Indies Scope, na to, co činí posmrtnou desku potenciálně dobrou.

Ale ani dlouholetý producent nezaručuje při nedostatku materiálu povedenou desku. Očekávaná deska XXXTentaciona Bad Vibes Forever, vydaná rok a půl po násilném přepadení floridského rapera, byl horkou jehlou sešívaný počin z pětadvaceti dvouminutových kytarových vybrnkávaček a plochých trapových skladeb, kterým nepomůžou ani hosté jako Lil Wayne či Blink-182. Na desce je vidět, že producent John Cunningham neměl moc s čím pracovat.

XXXtentacionova fotka ze zadržení

„Záleží i hodně na smlouvě na desku. Ač může nahrávku zesnulého umělce vlastnit producent či vydavatel, tak o jejím vydání rozhodují zároveň i pozůstalí a na nich záleží, jestli na tom chtějí vydělat,“ vysvětluje Páleš role v rozhodování o vydání té či oné posmrtné desky.

V posledních měsících se také objevuje tendence sázet na deluxe edice nedávno vydaných alb. Tvůrci se tak snaží o udržení úspěchu během koronavirové pandemie, kdy nemůžou s deskou vyjet na turné. Avšak po vydání deluxe alba Shoot for the Stars, Aim for the Moon zesnulého Pop Smokea a s očekávanou deluxe edicí Legends Never Die rapera Juice WRLD na obzoru je nutné se ptát, nakolik je etické sahat hluboko do nevydaných nahrávek toho, kdo do jejich podoby již nemůže zasáhnout.

„Mám vždycky nepříjemný pocit, protože je to podobné vykrádání hrobek,“ uzavírá Páleš. Je na fanoušcích, aby byli obezřetní, zdali je vydané album skutečně autorovým dítkem nebo panchartem zamýšlené idey.

Kdo a co rozhoduje o podobě nahrávky po smrti autora? Co podmiňuje dobrou posmrtnou desku? A proč má šéf labelu Indies Scope Milan Páleš z tvorby těchto desek nepříjemný pocit? Poslechněte si celý příspěvek!

autor: Marek Zavřel
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka