Poslyš, liberále, křupanův žalozpěv: dvě knihy, které vystihují prezidentské volby v USA

20. září 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03708431.jpeg

Z masy amerických knih, které se snaží podchytit turbulentní období letošních prezidentských voleb, vyčnívají dvě. Obě byly napsány dávno předtím, než byli známí finální kandidáti obou dominantních stran, a proto je takřka nezmiňují. Přesto Hillbilly Elegy od J. D. Vance a Listen, Liberal od Thomase Franka identifikují specifika obou stran a jejich kandidátů. Pokud se vám z letošních amerických prezidentských voleb točí hlava, představují vhodný nedogmatický začátek – ani jedna z knih se totiž nebojí trefovat se do vlastní strany.

J. D. Vance a jeho nenápadná kniha Hillbilly Elegy se v průběhu letošního léta postupně vyškrábali až na první příčku žebříčku bestsellerů sestavovaného deníkem The New York Times. Vance v knize popisuje historii své rodiny a své vlastní vyrůstání na malém městě v Ohiu a ve venkovském Kentucky. Vance mapuje migraci jeho předků za prací, specifickou kulturu, kterou si s sebou přivezli, ale především deindustrializaci a zmar regionu posledních několika dekád. Jeho příběh je kolotočem nedostatku zaměstnání, alkoholismu, domácího násilí a rozvodů, ale i rostoucí epidemie zneužívání opiátů. Na místy až bolestivě osobním příběhu – který obsahuje vše od jeho babičky, která jednou polila benzínem a zapálila Vanceova alkoholického dědečka, až po útěk od jeho se závislostí zápolící matky – se mu daří vykreslovat atmosféru zmaru bílé nižší třídy. Vance zároveň klade velký důraz na komplikovaný vztah mezi strukturálními a individuálními příčinami popisovaného zoufalého stavu svého okolí i sebe samého.

„Mnozí si neuvědomují, jak zoufalá tato místa jsou. Nemluvíme o několika enklávách nebo hrstce měst. Mluvíme o několika státech, kde má výrazná část bílé pracující třídy potíže s obživou. Závislost na heroinu je každodenní realitou. Jen v mém průměrném domovském okrese v Ohiu loni překročil počet úmrtí spojených s drogami množství těch z přirozených příčin. Průměrné dítě žije během svého vyrůstání v několika domácnostech, zažívá nekonečný cyklus sbližování se s dalším nevlastním otcem, jen aby ho pak vidělo rodinu znovu opustit, možná chvíli žije u pěstounů (nebo alespoň neoficiálních pěstounů, jako například u tety či prarodičů), přihlíží zatýkání rodinných příslušníku i přátel a tak dále. K tomu přidejte ekonomické zápolení, od zavřených továren až po hlavní třídy měst plné jen výkupů zlata a zastaváren,“ shrnuje Vance na stránkách The American Conservative v rozhovoru, který byl tak virální, že shodil servery webu časopisu.

Název knihy nejde přeložit do češtiny bez výrazné ztráty významu. Slovo hillbilly, volně přeložitelné jako balík či křupan, zároveň evokuje specifické prostředí a kulturní odkaz Apalačských hor. Vance v knize popisuje dvojí vztah, který k označení měla jeho babička: sama slovo používala jako projev lásky, použití slova někým jiným z jiného prostředí ji však bytostně uráželo. J. D. Vance sám v Hillbilly Elegy zmiňuje, jak během svých studií narazil na dvě knihy, které silně rezonovaly s jeho rodinnou zkušeností (The Truly Disadvantaged od sociologa Williama J. Wilsona a Losing Ground od kontroverzního politologa Charlese Murrayho). K jeho překvapení však byly obě napsány o migraci za prací a následné deindustrializaci v kontextu afroamerických komunit, nikoliv Vanceových „křupanů“.

03708433.jpeg

Důvodem, proč kniha Hillbilly Elegy tak zarezonovala, je kromě autorovy specifické kombinace empatie a nemilosrdnosti, především fakt, že právě Vancem popisovaná zápolící bílá pracující třída tvoří voličské jádro Donalda Trumpa. Vance sice evidentně napsal knihu před Trumpovým strmým nástupem a Hillbilly Elegy republikánského kandidáta ani jednou nezmiňuje, ale spojitost je pro každého čtenáře nad slunce jasná. Přes veškerou skepsi, kterou Vance v rozhovorech vůči Trumpovi vyjadřuje, uznává, že miliardář jako jeden z mála současných amerických politiků promlouvá o skutečných problémech jím popisované demografické skupiny. „Moje největší obava ohledně Trumpa je, že kvůli selhání elit jak Demokratické, tak Republikánské strany je laťka pro bílou pracující třídu nastavena příliš nízko. Jsou ochotni poslouchat Trumpa mluvícího o násilnických přistěhovalcích a zákazech pro muslimy, protože jiné části jeho poselství jsou jednoznačně legitimní.“

Přečtěte si taky text Táni Zabloudilové: „Jak text Nancy Isenberg, tak memoáry J. D. Vance zdůrazňují to nejdepresivnější, co z celé historie white trash vyplývá – těžkou prostupnost na společenském žebříčku. Vance se pozastavuje nad tím, jak exotickou figurou byl ve svém školním prostředí – nikdo jiný z malého města uprostřed Spojených států, kdo vychodil obyčejnou střední (na rozdíl od jeho rodičů, kteří ji ani nedokončili), na Yaleu nebyl. ‚Máme za to, že chudina, kterou známe z pohádek nebo historických knížek, už vyhynula a že dnešek je progresivní dobou, která přeje přemýšlivosti a empatickému rozumu. Ale dnešní »odpad« z maringotek jsou ti samí tuláci, co kočovali krajinou ještě včera,‘ píše Nancy Isenberg.“

Thomas Frank vychází ve své knize Listen, Liberal z takřka opačných pozic. Přestože ve své knize nešetří dle jeho názoru zhoubné politické trendy jak na americké levici, tak pravici, Vance se netají svým konzervatismem. Thomas Frank naopak přiznává, že se pravděpodobně na politickém spektru nachází od většiny lidí nalevo. Frank je spoluzakladatelem časopisu The Baffler a autorem několika knih o americkém konzervatismu. Publikace s útočným názvem Listen, Liberal (jejíž název měl podle Franka obsahovat ještě vykřičník, na který se ale ve finální verzi zapomnělo) je jeho prvním knižním výpadem vůči druhé straně barikády. Kniha s podtitulem „Co se stalo se stranou lidu“ je sžíravým odsudkem dominantního křídla současné Demokratické strany.

Thomas Frank knihu otevírá dokumentací selhání demokratů po historické šanci roku 2008. Po finanční krizi měl v představách mnoha na americké levici přijít Obama jako novodobý Franklin Delano Roosevelt a zúročit ji za pomoci svého mandátu z demokratické většiny v Kongresu vytvořením nové, lepší Ameriky. Nic takového se však nestalo a Frank tvrdí, že nešlo ani tak o Obamovo selhání. Vize se nezhmotnila nikoliv proto, že by si Obama zvolil špatné poradce, nebo kvůli příliš silným republikánským protivníkům. „Barack Obama udělal, co udělal, nikoliv proto, že by byl podveden nebo poražen. Ve své podstatě udělal to, co chtěl. Jde jen o to, že to, co chtěl, nebylo tím, co jsme si my mysleli, že chce, když jsme ho volili,“ říká Frank v rozhovoru s Thomem Hartmannem.

Aby své tvrzení Frank doložil, přenese vás do liberální bašty, státu Massachusetts. „Vyberme si lokalitu, kde je vláda demokratů prakticky bez opozice, místo, kde republikánské obstrukce a sabotáž nemohou nijak narušit experiment,“ zahajuje Frank kapitolu, ve které ukazuje, že přes veškerou rétoriku to s bojem proti ekonomické nerovnosti u demokratů není příliš slavné. Po vykreslení rozevírajících se socioekonomických nůžek mezi technologickými, farmaceutickými a univerzitními elitami v hlavním městě Bostonu obrací Frank svůj zrak i ke zbytku malého, ale hustě osídleného severovýchodního státu. Pasáže o nízkých platech, vysoké nezaměstnanosti a odlivu lidí i peněz z trpícího městečka Fall River jsou jako vytržené z Hillbilly Elegy.

Jak je možné, že levicovější „strana“ lidu může něco takového dopustit, je základní otázkou knihy Listen, Liberal. Frank popisuje, jak se na přelomu 60. a 70. let začal rodit nový typ demokrata, který se chtěl odstřihnout od do té doby nejvýraznějšího odkazu strany v podobě zmíněného Franka Delano Roosevelta a jeho balíku reforem z 30. let. Tento trend vyústil v polovině 80. let ve snaze organizací, jako byla Democratic Leadership Council, která se následně stala jednou z hlavních sil, která dostala Billa Clintona do Bíleho domu. Za jeho vlády se demokraté definitivně přerodili ze strany lidu v něco jiného. V něco, co Frank nazývá stranou „profesionálů“ či „liberální třídy“.

Za posunem Frank vidí z dnešního pohledu zvrácenou a cynickou logiku demokratických politiků. Když se posunou blíže do středu a nejprve třeba jen zčásti opustí hájení zájmů skupin, které tradičně zastupovali (odbory a pracující obecně), tak ti následně nemají kam utéct. Pravicovější republikány přece volit nebudou a z mnohých demokratů se tak dobrovolně měla stát strana menšího zla. „Příslibem clintonismu a nových demokratů mělo být, že jsou pragmatičtí a centrističtí a díky tomu budou vyhrávat volby. Dopad této strategie byl naprosto katastrofický,“ spílá Frank s upozorněním, že jak během Clintonovy éry, tak během posledních několika let Obamovy vlády ztratili demokraté kontrolu jak nad federálním Kongresem, tak nad mnoha a mnoha lokálními legislativními komorami. Voliči možná nejprve neutíkali k populistickým republikánům, ale zbaveni iluzí mohli například nepřijít vůbec k volbám. Kniha Listen, Liberal byla vydána před tím, než bylo zřejmé, že Trump bude republikánským kandidátem. Teď k výše zmíněným odpovědím na kdysi hypotetickou otázku „Kam se obrátí voliči?“ přibývá další: právě republikána, jako je Trump, který se bude umět podbízet těm, na které obě strany zapomněly.

03708432.jpeg

„Tady se nacházíme osm let po naději [pozn. autora, aluze na volební slogan Baracka Obamy: ‚Hope‘]. Máme růst, který neroste, prosperitu, která neprosperuje. Už chápeme, že systém této země už není uspořádán tak, aby jeho občané byli ekonomicky zabezpečeni,“ píše Thomas Frank. Nemyslí si, že z Demokratické strany vyprchal veškerý idealismus. Jedná se ale o „idealismus, který zkysnul“.

via GIPHY

Thomas Frank nepopírá, že on sám je součástí té liberální třídy, která si podle něj přivlastnila Demokratickou stranu. Svůj přístup k tomu, proč knihu napsal, pojmenovává jako počátek terapie či hojení politického vědomí. Tento přístup je přesně tím, co spojuje knihy Listen, Liberal a Hillbilly Elegy. Snaha o upřímný pohled na bolestivé pravdy u obou dominantních amerických politických stran jako začátek řešení patologických krizí jak demokratů, tak republikánů. Zároveň ale obě knihy nehledají publikum jen mezi „těmi svými“ a jsou přístupné a otevřené čtenářům z druhého tábora, což je něco, co dnešní zoufale polarizovaná Amerika nutně potřebuje.

J. D. Vance – Hillbilly Elegy: A Memoir of a Family and Culture in Crisis (HarperCollins, 2016)
Thomas Frank – Listen, Liberal: Or, What Ever Happened to the Party of the People? (Holt, Henry & Company 2016)

Spustit audio