„Poučení z mnichovské dohody pro dnešní politiky? Neustupovat očividnému zlu,“ varuje historik

28. září 2018
Fotografie z průběhu Mnichovských jednání. Zleva vpředu: Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie)

„Byl to výsledek agresivní politiky nacistického Německa, která mazaně a lstivě využívala německou menšinu v Československu,“ říká historik Petr Karlíček. Před osmdesáti lety byla podepsána mnichovská dohoda, mezinárodní smlouva o postoupení pohraničních území Československa právě Německu. To ji dohodlo s tehdejšími velmocemi, Velkou Británií, Francií a Itálií. Britové a Francouzi, tehdejší naši spojenci, tak chtěli zabránit válce, nebo ji alespoň oddálit.

„Pohraničí bylo průmyslové a velmi ho postihla hospodářská krize v roce 1929, bylo to brutální, rodiny hladověly,“ vysvětluje historik některé příčiny napětí v tehdejších Sudetech. V pohraničí působila prohitlerovská Sudetoněmecká strana (SdP, neplést s SPD) s vůdcem Konradem Henleinem, za kterým ale nestáli všichni Němci. Německých politických stran bylo v Československu více a nechtěly s Hitlerem spolupracovat. „Byl to pro ně pud sebezáchovy, chtěly spolupracovat s českým státem. Věděly, co by je čekalo v nacistickém Německu,“ říká Karlíček. Historii nelze vnímat jen optikou národnosti, situace je vždy složitější.

„Československo by se do konfliktu s Německem dostalo i bez Mnichovské konference,“ zamýšlí se Karlíček a dodává, že čeští i spojenečtí politici hráli o čas. Na válku nebyla Velká Británie a Francie připravena. V historii vidí varování pro dnešní politiky v tom, že nemají ustupovat očividnému zlu, protože se může vrátit v ještě krystaličtější podobě. Jestli ale téma Mnichova dnes zajímá mladé lidi, neví. „Osobně jsem se na základní škole o Mnichově nikdy nedoslechl, učil jsem se sám. Je otázka, jestli studenty dokáží nadchnout vyučující.“

Poslechněte si o události, která se do našich dějin zapsala jako velké trauma. Rozhovor s historikem Petrem Karlíčkem z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a ředitelem Archivu města Ústí nad Labem.