„Poučení z mnichovské dohody pro dnešní politiky? Neustupovat očividnému zlu,“ varuje historik
„Byl to výsledek agresivní politiky nacistického Německa, která mazaně a lstivě využívala německou menšinu v Československu,“ říká historik Petr Karlíček. Před osmdesáti lety byla podepsána mnichovská dohoda, mezinárodní smlouva o postoupení pohraničních území Československa právě Německu. To ji dohodlo s tehdejšími velmocemi, Velkou Británií, Francií a Itálií. Britové a Francouzi, tehdejší naši spojenci, tak chtěli zabránit válce, nebo ji alespoň oddálit.
„Pohraničí bylo průmyslové a velmi ho postihla hospodářská krize v roce 1929, bylo to brutální, rodiny hladověly,“ vysvětluje historik některé příčiny napětí v tehdejších Sudetech. V pohraničí působila prohitlerovská Sudetoněmecká strana (SdP, neplést s SPD) s vůdcem Konradem Henleinem, za kterým ale nestáli všichni Němci. Německých politických stran bylo v Československu více a nechtěly s Hitlerem spolupracovat. „Byl to pro ně pud sebezáchovy, chtěly spolupracovat s českým státem. Věděly, co by je čekalo v nacistickém Německu,“ říká Karlíček. Historii nelze vnímat jen optikou národnosti, situace je vždy složitější.
„Československo by se do konfliktu s Německem dostalo i bez Mnichovské konference,“ zamýšlí se Karlíček a dodává, že čeští i spojenečtí politici hráli o čas. Na válku nebyla Velká Británie a Francie připravena. V historii vidí varování pro dnešní politiky v tom, že nemají ustupovat očividnému zlu, protože se může vrátit v ještě krystaličtější podobě. Jestli ale téma Mnichova dnes zajímá mladé lidi, neví. „Osobně jsem se na základní škole o Mnichově nikdy nedoslechl, učil jsem se sám. Je otázka, jestli studenty dokáží nadchnout vyučující.“
Poslechněte si o události, která se do našich dějin zapsala jako velké trauma. Rozhovor s historikem Petrem Karlíčkem z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a ředitelem Archivu města Ústí nad Labem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
