Pouze slabé společnosti ničí svoji alternativu. Současnost squatům nepřeje

11. leden 2022

Modeláři

Publikace Padáme i na tvou hlavu patřila před minulými Vánoci mezi ty, které si pod stromeček navzájem dávali nejen fanoušci zdejší hardcorepunkové scény. Zhruba na 350 stranách tu ožívají (až na jednu výjimku) již dlouho zaniklá místa, která sdružovala lidi, kteří měli společnou snahu žít jinak než většinová společnost a taky měnit to, co se děje kolem nich.

„Chtěli jsme, aby to působilo jako typický fanzin 90. let,“ říká Radim Kopáč s odkazem na „divoké kolážování, nadšeneckou energii či princip DIY“, které jsou z knihy patrné. Zároveň připomíná, že ačkoliv jsou takřka všechna z míst minulostí, jejich například ekologické myšlenky jsou živé a kniha nemá být nostalgickým ohlédnutím.

„Mám dobrý vztah k tomu, když město nabídne lidem prázdný prostor k užívání,“ říká Gabriela Kontra s poukazem na to, že i nejslavnější squaty komunikovaly s úřady a že dělat DIY prostor neznamená být odtržen od „oficiální moci“. Důležitější jsou náboj a myšlenky, které kolem sebe dané místo šíří. A odlišnost prostor, kterým se kniha Padáme i na tvou hlavu věnuje, dosvědčuje nemalý rozptyl témat, která s nimi byla spojená.

Jaký byl klíč k výběru míst do knihy Padáme i na tvou hlavu? Mají některé z příběhů dobrý konec a který je naopak nejtragičtější? A jaké nejtěžší úkoly padaly na hlavy autorů Gabriely Kontra a Radima Kopáče?

autoři: Viktor Palák , Banán