Povodně 1997: Žádná evakuace, jen tma a křik. Vesnice Troubky se z pohromy vzpamatovává dodnes

30. září 2019

Procházíme se prázdnými ulicemi a hledáme místo, kde bychom si mohli dát v tomhle horku něco k pití. Nakonec se zmrzlinou v ruce sedíme u místního obchodu a rozhlížíme se po obci Troubky, ve které před více než dvaceti lety zemřelo během krátké chvíle devět lidí. V noci ze 7. na 8. července roku 1997 sem vtrhla velká voda a zničila, na co přišla. Jak se lidé z dvoutisícové vesnice vyrovnali s tragickými povodněmi?

V neděli 6. července 1997 zaplavil mohutný příval deště sever Moravy a Slezska. Východ České republiky v následujících dnech čelil povodním, které se staly největší přírodní katastrofou v naší zemi ve 20. století. Během záplav v Česku zemřelo 49 lidí a škody byly odhadnuty na 62,2 miliardy korun. Kvůli vysokému počtu obětí se stala smutným symbolem živelné pohromy obec Troubky, kam se v noci na 8. července nahrnula voda z řek Moravy a Bečvy.

Bodrý chlapík v kostkované košili a ještě bodřejší muž v modrém tričku zrovna doobědvali, a když mě vezou autem na místo, kde se to osudné léto umíralo, nadšeně si povídají o tom, co jim ženy připravily. „Karbenátek. A sýr tam taky byl, myslím,“ usmívá se muž v košili, kterým je starosta Troubek Radek Brázda. Spolu ještě se šéfem místních hasičů Vlastimilem Zatloukalem zastavujeme u řady domů pár set metrů od centra Troubek. Uvolněná debata o jídle a jejich veselé výrazy jsou rázem pryč a je vidět, že jim tohle místo rozvířilo vzpomínky.

„Původně tu stál dům manželů Vojtkových. Při povodni z něj odešli, měli strach, že spadne, protože věděli, že je z vepřovic. Šli proto k sousedům. Nakonec nespadl dům, ze kterého utekli, ale ten, do kterého se schovali. V jeho troskách zahynuli,“ vypráví starosta Brázda kousek od nových domů u silnice. V Troubkách spadlo při první vlně povodní v roce 1997 přibližně sto padesát domů. Většina z nich byla postavená z nepálených cihel, kterým tu říkají vepřovice nebo vepřáky. „Celkově se zdemolovalo asi 337 rodinných domků,“ doplňuje Brázda, kterému bylo za velké vody 25 let. „Slyšeli jsme to praskání krovů, křik těch lidí, zvířat. Hrozné bylo i čekání na denní světlo, protože v noci jsme toho moc neviděli, elektrika nešla, nesvítila světla,“ vzpomíná.

Tehdejší velitel troubeckých dobrovolných hasičů Zatloukal stojí vedle něj a kouká do prázdna. „Nebyli jsme na to vybavení, dodneška nejsme. Žádná evakuace, nic, prostě jenom tma. Lidé volali o pomoc, nikdo nic nevěděl, nic se nedělo. Ráno jsme zjistili, co se stalo, kolik té vody bylo. Pluli jsme po nafukovacích člunech, které měli lidi doma, zatopenými ulicemi,“ vypráví o letní noci na konci devadesátých let. Od tragické události uběhlo víc než dvacet let, stejně to ale nevypadá, že by se s nečekanou pohromou smířil. „Je to pořád živý, lidé na to vzpomínají. Když jsou pietní akty, tak se tam pár občanů sejde, zavzpomínají. Troubky se obnovují dodnes, teď se tu dodělává nový dům, který při povodních spadl,“ ukazuje na nedalekou stavbu. Když se s oběma loučíme, abychom jim dali prostor k těšení se na další obědy a večeře, už se zase smějí. Starosta nám přeje šťastnou cestu s upřímným úsměvem na tváři. Po cestě do Prahy nám s Lucií ale do smíchu není, jen mlčíme a přemýšlíme. Kdyby tak ti dva zůstali u sebe doma.

S Lucií Vopálenskou jsme v Troubkách zjišťovali, jak je obec připravená na velkou vodu dnes, jaké byly dny po tragické noci a jakou stopu v místních pohroma zanechala. Poslechněte si celý díl série Po sametu o tragických povodních roku 1997 i rozhovory s hydrologem Jiřím Malíkem a historikem Jiřím Janáčem, ve kterých jsme debatovali o živelných pohromách, které už Česko zažilo, i o těch, které nás teprve čekají.

V podcastové sérii Po sametu zkoumáme deset zásadních polistopadových milníků, které formovaly naši současnost. Vracíme se na místa, kde konkrétní události probíhaly, hovoříme s lidmi, kteří byli jejich součástí. Podcastem provází Vítek Svoboda a o dvě dekády zkušenější Lucie Vopálenská, tedy novinářka, která události zažila, a moderátor, který se na ně díval dětskýma očima. Poslouchejte deset příběhů, které ovlivnily dobu, ve které žijeme, na wave.cz/posametu. Přihlaste se k odběru podcastu na wave.cz/podcasty.

autoři: vis , luv
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.