Pracovali klidně zadarmo. Martina Hrabová o spolupracovnících Le Corbusiera

25. červen 2025

Jak žili mladí architekti a architektky v době mezi dvěma válkami? Vyráželi do Alp v plátěných kalhotách a s minibatůžkem, zdolávali obrovské vzdálenosti, nebáli se nepohodlí. I to zjistila historička umění Martina Hrabová.

Martina Hrabová

Historička umění Martina Hrabová zkoumala, kdo všechno pracoval v ateliéru architektonického génia Le Corbusiera – byly to stovky mladých architektů a architektek. Pomáhali Le Corbusierovi většinou zadarmo. Proč to dělali? A jak žili a bavili se po práci? O tom všem je její kniha Galaxie Le Corbusier, která teď vychází v angličtině. Poboří kult architekta, který se o svou slávu nechtěl s nikým dělit? „Na to jsem sama zvědavá,“ říká Martina Hrabová.

Mezi jeho pomocníky patřil i český architekt František Sammer, který byl jednu dobu jeho pravou rukou a pro mistra kreslil výkresy. Martina Hrabová prozkoumala jeho pozůstalost a vypátrala i krabici fotografií, za níž se vydala až do Indie. „Jsou to fotky velice abstraktní jako něčí nohy na stole po večírku,“ popisuje. Trochu to připomíná nezřetelné fotky v mobilu nebo na Instagramu, i tak je dokázala dešifrovat a najít tam důležité osobnosti té doby. Při cestě do Indie ovšem onemocněla horečkou denge: „Měla jsem moment, kdy jsem měla hrůzu, že odtamtud neodejdu,“ říká.

Poslední výzkum Martiny Hrabové se týká žen v Le Corbusierově ateliéru. Spolu s badatelkou Veronique Boone o nich přednášela na nedávné konferenci. O ženách u Le Corbusiera se dřív vůbec nemluvilo a způsobilo to prý šok.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    Mohlo by vás zajímat

    E-shop Českého rozhlasu

    Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

    Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

    jak_klara_obratila_na web.jpg

    Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

    Koupit

    Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.