Praha má první pop-up market. Je jen pro coolhuntery, nebo dobře využívá veřejný prostor?

11. červenec 2018
Manifesto, gastronomický pop-up market

Mezi pražskou Florencí a Masarykovým nádražím v červnu otevřel své brány pop-up market Manifesto. Na roky nevyužívaném prostoru teď stojí asi 30 designových kontejnerů, v nich stánky s trochu luxusnějším občerstvením, než je zvykem. Na první pohled jde o skvělé využití městského prostoru, někteří ale mají k projektu výhrady. Manifesto stojí na pozemku, kde bude společnost Penta stavět velký administrativní komplex, kritizovaný mnoha odborníky i částí veřejnosti.  

„Jsme tady z toho nadšení. Právě jsem se vrátila z Erasmu z Varšavy, kde je spousta podobných míst, takže je super, že je něco podobnýho i v Praze,“ říká nadšeně jedna z návštěvnic, pár dalších lidí, které jsem na marketu oslovila, si myslí to stejné. Manifesto vymyslel Martin Barry, Američan žijící v Praze a zakladatel festivalu reSITE – po vzoru podobných zahraničních projektů. „Vrátili jsme tím život na zapomenutý pozemek, kam se lidé dřív báli chodit. Ještě pár dnů před otevřením tu byla jen suť a odpadky,“ vysvětluje mluvčí reSITE Radka Ondráčková. „Chceme dokázat, že kombinací kultury a vybrané gastronomie můžete na nějaké místo dostat život a dát lidem důvod, proč tam chodit.“   

V kontejnerovém městečku bývá i kulturní program, který má na starosti tým společnosti Aerofilms. „Večer tu jsou koncerty a hrají DJs, máme tu i promítání pod širým nebem a tvůrčí workshopy, plánujeme také workshopy vaření,“ vyjmenovává Ondráčková. Organizátoři kladou důraz i na vizuální podobu, celý trh má jednotný minimalistický design. Na otázku, zda je cool designové prostředí s vyššími cenami a možností platit jen kartou místem pro všechny, Ondráčková odpovídá, že se tu podle ní potkávají nejrůznější typy lidí – od zaměstnanců blízkých kancelářských komplexů přes turisty i náhodné kolemjdoucí. „Není to tak, že by sem chodili jenom hipsteři z Letné.“

Manifesto, gastronomický pop-up market

„Já bych byl rád, aby takových míst bylo víc, ale nemusely by být tak hipsterský. Děsí mě názvy jako pop-up market, proč se tomu neříká prostě stánky? Trošku se to tváří, že je to jen pro určitou sortu lidí ve stylu ‚Hlavně si naše jídlo vyfoťte na Instagram‘,“ myslí si publicista Janek Rubeš, který se zabývá městským veřejným prostorem. Podle Rubeše by podobné stánky měly být v pražském centru, kde jsou dnes jen předražené obchody, restaurace a nesmysly pro turisty. „Myslím, že by to mělo dělat město. Mělo by se inspirovat u soukromých investorů a otvírat podobné prostory dostupné pro všechny.“

Rubeš se dotýká tématu, které řeší i další metropole – kdo má určovat podobu veřejného prostoru a kdy jde o prostor skutečně veřejný a kdy o takzvaně pseudoveřejný. Pseudoveřejný prostor se dá definovat jako místo, které je veřejnosti přístupné, ale ve skutečnosti patří k soukromému pozemku, kde pravidla chování a také to, kdo tu může být, určují soukromníci, hlídají je tedy nejčastěji soukromé ochranky a mají určitou otvírací dobu. „My jsme Manifesto nikdy neprezentovali jako veřejný prostor, my tvrdíme, že je to prostor, který jsme zpřístupnili veřejnosti. Jsme na soukromém pozemku, kde platí určitá pravidla jako třeba na jakémkoli festivalu. A samozřejmě tu i hlídáme majetek, který jsme sem přivezli,“ vysvětluje Ondráčková.          

Manifesto, gastonomický pop-up market

Market by měl fungovat asi dva roky, potom ho organizátoři budou chtít přesunout jinam. U Masaryčky vyroste velké administrativní byznys centrum podle architektonického návrhu kanceláře zesnulé architektky Zahy Hadid. Návrh vzbuzuje nelibost u řady architektů i urbanistů už od dob svého zveřejnění. Někteří odborníci tvrdí, že nerespektuje řád okolní zástavby, a kritizují město, že se vzdalo svého práva určit, jak bude významná oblast v centru metropole vypadat. „V Německu nebo v Rakousku je obvyklé, že takové projekty iniciuje veřejná správa,“ vysvětluje Petr Klápště z Ústavu prostorového plánování Fakulty architektury ČVUT, co je na chystané zástavbě špatně. „Vznikají buď ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru, nebo vznikne přímo v gesci veřejné správy regulační plán.“ Praha ale významnou plochu v centru města prodala a její podobu nechala na soukromém investorovi, který se podle Klápštěho bude logicky chovat tak, aby to bylo výhodné pro něj. 

Anketa: Projekt Penty pro okolí Masarykova nádraží je největší průšvih za posledních 25 let

03629852.jpeg

O hodnocení projektu navrženého architektonickou kanceláří Zahy Hadid pro rozsáhlý brownfield v centru Prahy jsme požádali několik odborníků. Podkladem byly nedávno zveřejněné vizualizace nové miničtvrti Central Business District, která má vzniknout v oblasti Masarykova nádraží, na dnešním území nikoho, kde se setkává střed Prahy současně s Karlínem a Žižkovem.

Projekty, jako je Manifesto, by tak mohly být teoreticky vnímány jako PR developerů, kteří se díky podobným iniciativám mohou tvářit, že poskytují něco prospěšného veřejnosti, ačkoli mají ve skutečnosti ryze komerční zájem. S takovými názory ale Radka Ondráčková nesouhlasí a na spolupráci s Pentou nic špatného nevidí. „Když máme dobrý nápad, kterému věříme, tak se snažíme najít prostředky, abychom ho zrealizovali. Věříme, že tenhle market má pro město pozitivní přínos. reSITE se dlouhodobě snaží stavět mosty mezi soukromým a neziskovým prostorem.“ První pražský pop-up market funguje asi měsíc, nedá se tedy zatím odhadnout, zda bude úspěšný, lidé se sem pohrnou a inspirují se jím i další developeři a soukromníci. Bude ale zajímavé sledovat, jak se s podobnými aktivitami budou vypořádávat městské samosprávy, jestli se novinkou u Florence inspiruje některá čtvrť a jak by potom mohl podobný projekt v městské režii vypadat.

Spustit audio
  • Společnost
  • Reportáž