Pravidelné hodiny jógy zlepšují psychický i fyzický stav vězňů, ukázal pilotní projekt v Austrálii

Deset vězňů umístěných v zařízení v australské Canbeře si v roce 2017 vyzkoušelo pilotní projekt, který zjišťoval, jak může odsouzeným pomoct pravidelné cvičení jógy. Osmitýdenní program jich dokončilo devět. Žádný z nich nikdy jógu necvičil a výzvu prý ze začátku vnímali jako divnou nabídku. Všichni se ale po absolvování celého projektu cítili psychicky lépe, klidněji a také se jim zlepšil spánek. Těm, kteří trpěli bolestmi, prý nepříjemné problémy ustoupily.

Závěry projektu teď tým tří výzkumníků (psycholog, advokát a kriminalista) publikoval v odborném časopise International Journal of Offender Therapy and Comparative Criminology. Před jógovým programem i po něm zjišťovali u mužů míru stresu, deprese nebo úzkosti. Ve všech třech oblastech se jejich stav zlepšil. Stejně tak se jim zvýšilo sebevědomí a cílevědomost, zlepšila se schopnost vnímat své pocity a vypořádat se s emocemi. „Bylo to něco, na co jsem se každý týden těšil, cítil jsem se díky tomu víc klidný,“ cituje server The Conversation jednoho z vězňů. Autoři studie také předpokládají, že jóga může vězňům později pomoct při návratu do běžného života a při budování vztahů.

Loňská zpráva australské vlády o zdravotním stavu tamních vězňů ukázala, že zhruba každý čtvrtý člověk přicházející do vězení měl problémy s duševním zdravím, 30 % mělo chronické zdravotní fyzické problémy a 21 % se v minulosti nějakým způsobem sebepoškozovalo. Autoři studie proto chtějí prosadit, aby se praktikování jógy v australských věznicích rozšířilo. Podobná studie s pozitivními výsledky proběhla například v devíti švédských věznicích. Ve Spojených státech, Indii nebo Velké Británii už jógu pro odsouzené zavedli. Ve více než třetině britských a irských věznic jsou dokonce jóga a meditace součástí vězeňského režimu.

Podívejte se taky na Historie jógy: Pozdrav slunci je starý jako sokolská cvičení, přesto stojí za to se józe věnovat.

Spustit audio
autor: ah
  • Vědci sledují neobvyklý jev, strnadci začali zpívat jinak

    7. červenec 2020
    Strnadec bělohrdlý

    Většina ptáků melodii svého zpěvu téměř nemění, drží se tónů, kterými si brání teritorium a lákají samičky. Studie, na které se pracovalo dvacet let, však odhalila, že jeden neobvyklý typ cvrlikání se rozšířil po Kanadě a USA do vzdálenosti téměř 3200 kilometrů.

    Analýza založená na záznamech shromážděných pozorovateli ptáků v letech 2000 až 2019 zjistila, že nová melodie zcela převálcovala původní zpěv. Strnadec bělohrdlý rozšířil z Britské Kolumbie až po centrální Ontario novou variantu zpěvu se dvěma tóny a tím tak zcela vymazal tradiční cvrlikání zakončené třemi jinými tóny.

    „Nevíme o žádné jiné studii, která by zachycovala šíření určitého typu ptačího zpěvu prostřednictvím kulturní evoluce,“ říká hlavní autor studie profesor Ken Otter. Je celkem běžné, že některé druhy ptáků časem mění svůj zpěv, ale tyto kulturní vývoje mají tendenci zůstat v určitě lokalitě. Jsou to regionální dialekty, nikoliv norma pro daný druh. U strnadce bělohrdlého se však začal nový typ cvrlikání šířit dál.

    Vědci analyzovali nahrávky zpěvu strnadců, ukládali je do online databází a zjistili, že nový zpěv není populární jen na západ od Skalistých hor, ale rychle se šíří také na východ. Domnívali se, že k rychlému šíření může docházet díky přezimování strnadce. Samci z různých oblastí přezimují na stejných místech a mohou od sebe dialekt přebírat. Po návratu na původní hnízdiště rozšíří zpěv mezi zbytek lokální populace. Domněnka se potvrdila, když se na některé ptáky připojily malé GPS lokátory. Samci ze západu opravdu přezimovali na stejném místě jako východní populace.

    Vědci však zjistili, že nová melodie samcům neusnadnila obranu teritoria. Přinesla jim tedy alespoň výhodu při páření? „U strnadce zřejmě samice preferují melodie netypické pro jejich prostředí, takže samec zpívající novou melodii má velkou výhodu,“ dodává Otter.

  • Tajemný růžový sníh v Alpách vyvolává obavy, taje rychleji a otepluje klima

    7. červenec 2020
    Odborník tvrdí, že řasa není nebezpečná. Jedná se o přírodní jev, který se vyskytuje během jarních a letních období ve středních zeměpisných šířkách, ale také u pólů

    Na italském ledovci (Presena Glacier) téměř padesát kilometrů od městečka Trento se zbarvil sníh na růžovo. Vědci jev momentálně zkoumají. Nejspíš ho způsobila řasa, která se běžně vyskytuje v Grónsku.

    Biagio Di Mauro z italské Národní rady pro výzkum podobný jev studoval už dříve na ledovci ve Švýcarsku a pravděpodobně jde o řasy Ancylonema nordenskioeldii. „Řasa není nebezpečná. Jedná se o přírodní jev, který se vyskytuje během jarních a letních období ve středních zeměpisných šířkách, ale také u pólů,“ říká Biagio Di Mauro zpravodajské službě Science X.

    Díky své bílé barvě odráží sníh většinu sluneční energie, pokud ho ale zbarví řasy do tmavšího odstínu, znamená to, že bude tát mnohem rychleji a dojde k oteplování. Teplejší klima a tající led a sníh pak vytváří lepší podmínky pro řasy, mají snadnější přístup k vodě a kyslíku. „Všechno, co sníh ztmaví, způsobuje jeho tání, protože se urychlí absorpce záření,“ vysvětluje Di Mauro.

    Podobné problémy byly v roce 2020 zaznamenány také na Antarktidě, řasy tedy sužují i oblasti na nejjižnějším kontinentu světa. V únoru vědci zveřejnili snímky krvavě rudého sněhu na Vernadsky Research Base a odborníci z Univerzity v Cambridgi pak v květnu odhalili obrovské oblasti zeleného sněhu poblíž kolonie tučňáků.

    Zpráva Organizace spojených národů z roku 2018 odhalila, že planeta se blíží ke globálnímu oteplení o 1,5 °C mezi roky 2030 a 2052, pokud teploty i nadále porostou stejně rychle, do konce století to bude o 3 °C. Jakmile se oteplí o dva stupně a více, stane se svět úplně jiným místem. Zmizí korálové útesy, arktické léto bude nejméně jednou za deset let bez sněhu a ledu a velké množství rostlin a zvířat zcela vyhyne, jejich přirozené prostředí se totiž bude stále zmenšovat.

  • Prodejce umění tvrdí, že našel dávno ztracenou malbu Fridy Kahlo

    7. červenec 2020
    Frida Kahlo

    Malbu Fridy Kahlo s názvem La Mesa Herida (The Wounded Table), která byla vystavena v roce 1940 a ztratila se o patnáct let později ve Varšavě, hledali od té doby sběratelé po celém světě. Španělský prodejce umění teď tvrdí, že ji našel.

    Olejomalba je autoportrétem Fridy Kahlo a zobrazuje umělkyni vyrovnávající se s bolestí po rozchodu s tvůrcem nástěnných maleb Diegem Riverou. Prodejce umění Cristian López, který ji údajně nalezl, je připraven dílo prodat komukoliv, kdo nabídne 40 milionů eur a více.
    Vědci jsou však přesvědčeni, že se jedná o falzifikát.

    Historička umění Helga Prignitz-Poda poukázala na jasné rozdíly mezi prací, která je aktuálně na prodej, a dochovanými fotografiemi originálu. Vidí zde naopak podobnosti s předchozími nepřesnými replikami. Susana Pliego, další historička umění, která roky spolupracovala na vytváření archivu děl Fridy Kahlo, s tímto tvrzením souhlasí. Odhalený obraz je i podle ní pravděpodobně falešný. Zřejmě se jedná o další případ tzv. Fridamanie.

    Umělkyně a její tvorba začaly být v průběhu minulého i tohoto století postupně masivně populární a prodeje padělků v poslední době přibývá. „Její obrazy se prodávají za tak neuvěřitelné částky, že zkrátka každou chvíli někdo zkusí prodat i repliku a doufá, že někoho nachytá,“ říká Pliego.

    Cristian López, který není v uměleckém světě příliš známý, i přesto nadále tvrdí, že čas ukáže pravdu. „Každý, kdo projeví opravdový zájem a bude schopný zaplatit částku 40 milionů eur, může s týmem odborníků analyzovat pravost díla, jak dlouho bude chtít,“ dodává López.

  • Černá Hora zavedla registrované partnerství. Je to znak toho, že dospíváme, tvrdí prezident

    3. červenec 2020
    LGBT, registrované partnerství

    Černohorský parlament schválil zákon o registrovaném partnerství pro stejnopohlavní páry. Je tak první neunijní zemí na Balkáně, která se k tomu odhodlala. Podle kritiků se vláda snaží zavést nový hodnotový systém.

    Poslanci zákon schválili velmi těsnou většinou. Hlasovali pro něj jak vládní, tak opoziční zástupci, píše server Balkan Insight. „Ode dneška jsme o jeden krok blíže k úplné svobodě a rovnoprávnosti. Jak nikdy předtím jsme blíže k důstojnému životu, ode dneška jsme přestali žít jako druhořadí občané,“ uvedla nezisková organizace Queer Montenegro.

    Premiér Duško Marković zdůraznil, že se Černá Hora jako kandidátská země Evropské unie přihlásila k evropským hodnotám. Prezident Milo Đukanović na Twitteru uvedl, že „Černá Hora je zase blíže k tomu, aby se začlenila mezi nejrozvinutější světové demokracie“. Přijetí zákona bere jako potvrzení toho, že černohorská společnost dospívá a že akceptuje rozdílnosti.

    Podle kritiků, a to jak z vládní koalice, tak z opozice, je přijetí zákona chybou. Největší opoziční strana Demokratická fronta, která má blízko k Rusku, se k tomu vyjádřila, že většina obyvatel země byla proti. Zároveň vládu obvinila z podkopávání tradičních hodnot. „Hlavním cílem tohoto zákona je zavést nový hodnotový systém. Po tom všem, co nám vzali, teď chtějí naše rodiny,“ uvedl jeden z lídrů Demokratické fronty Nebojša Medojević.

  • Do Alžírska se vrátí ostatky lidí, kteří bojovali proti Francouzům. Jsou mezi nimi i lebky z muzea

    3. červenec 2020
    Alžírsko

    Francie vrátí Alžírsku pozůstatky 24 partyzánů, kteří v 19. století bojovali proti francouzským koloniálním jednotkám. Uvedl to alžírský prezident Abdal Madžíd Tabbúni. Po více než 170 letech se tak dočkají důstojného pohřbu.

    Jak píše britská veřejnoprávní BBC, lebky některých z bojovníků byly dokonce k vidění v muzeu v Paříži, kam byly přivezeny jako vítězné trofeje. Jsou svědectvím boje obyvatel severoafrické země proti Francouzům – Alžířané nesouhlasili s více než sto let trvající kolonizací své země. Nezávislost získali zpět až v roce 1962 po krvavé sedmileté válce s evropksou mocností. Podle alžírského prezidenta Tabbúniho „byli bojovníci na více než 170 let zbaveni svého přirozeného i lidského práva na důstojný pohřeb“.

    Nyní se tak naplňuje to, po čem roky volali alžírští i francouzští historici a intelektuálové. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil ovládnutí země za „zločin proti lidskosti“ a kolonialismus obecně za „velkou chybu“, jak informuje francouzská veřejnoprávní televize France 24. Zároveň si přeje, aby se vztahy obou zemí zaměřily na společnou budoucnost, předchozím nevraživostem a tragédiím navzdory.

  • Cena bePROUD letos putuje do Radia Wave. Porota ocenila kvalitu zpracování LGBTQ+ témat

    3. červenec 2020
    Radio Wave získalo ocenění bePROUD za „citlivě a kvalitně zpracované reportáže a rozhovory na rozmanitá LGBT+ témata“. Cenu za RW převzala Bára Votíková

    Radio Wave získalo cenu bePROUD za reportáže a příspěvky o LGBTQ+ tématech. Porota mimo jiné ocenila příspěvky o transsexuálech nebo o toleranci sexuálních menšin. Cenu uděluje Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu.

    Redakce si podle pořadatelů ocenění zasloužila za „fakticky a citlivě zpracované pořady na různá témata LGBTQ+ života“. Mezi ně patří třeba rozhovor redaktorky Veroniky Ruppert s hercem Janem Cinou. „Jsem moc ráda, že je na Radiu Wave prostor pro témata jako otevřenost a tolerance. Předsudky a stereotypy se nezmění, když se o nich nebude otevřeně mluvit. Díky za to, že můžeme!“ říká Ruppert. Porotu zaujal i příspěvek Alžběty Medkové o pohlaví, genderu či povinných sterilizacích pro transsexuály. Ocenění rovněž putuje vedoucí programu Radia Wave Báře Šichanové a dnes již bývalému redaktorovi Filipu Titlbachovi. Oba se tématu věnovali hlavně v pořadu Kvér, Šichanová aktuálně ve své podcastové sérii Šeptem.

    „Jsem moc ráda, že práce Radia Wave byla oceněna a že je na ni vidět. Obzvlášť v dnešní době, kdy česká mediální scéna k LGBT+ tématům často přistupuje jako k senzaci, exotickému obsahu, případně se žene za clickbaity,“ komentuje cenu Šichanová a dodává, že je „důležité udržet si citlivost a respekt k druhým a přispívat k tolerantní společnosti, což je ostatně z titulu média veřejné služby i naše povinnost“. Podobně mluví i Titlbach. „Je to pro mě především utvrzení v tom, že je můj přístup ke zpracovaní těchto témat správný a že nenabíhá na stereotypizaci, exotizaci LGBT+ lidí a clickbaitové titulky,“ říká Titlbach, který za svou reportáž o homosexualitě obdržel před časem cenu Report.

  • Finové se potichu rozloučili se svastikou. Letectvo ji vyřadilo z označení svých jednotek

    2. červenec 2020
    Finské letadlo Gloster Gladiator Mk II J 8A z druhé světové války

    Finské letectvo v tichosti odstranilo svastiku ze znaků svých jednotek. Vzdušné síly ji začaly používat roku 1918, krátce po získání finské nezávislosti a dlouho předtím, než symbol zprofanovali nacisti.

    Do roku 1945 byla modrá svastika na všech válečných letadlech Finské republiky. Po druhé světové válce se na letounech už nepoužívá, píše veřejnoprávní BBC. A zatímco ze strojů hákový kříž zmizel, některé jednotky jej stále měly na svých uniformách, vlajkách, znacích a ozdobách. Před třemi lety se však změnil znak leteckých sil na zlatého orla na modrém pozadí a nahradil svastiku i na zmíněných vlajkách a dalších proprietách.

    Na změnu upozornil, jak informuje německá veřejnoprávní Deutsche Welle, akademik z Helsinské univerzity Teivo Teivainen. Už v minulosti poukazoval na to, že by svastiku letectvo mělo vypustit úplně. Někdo by totiž symbol, který ve finském případě nesouvisí s nacismem, mohl podle jeho názoru použít v propagandě, například Rusko. Minimálně letecká akademie si to asi nemyslí, ve svém znaku jej má i nadále.

  • U delty Okavanga hromadně umírají sloni. Z neznámého důvodu jich zemřelo už víc než 350

    2. červenec 2020
    slon africký

    V Botswaně za záhadných okolností zemřelo více než 350 slonů. První úmrtí byla hlášena na začátku května. Něco nejspíš napadá sloní nervovou soustavu.

    Jak píše britský deník The Guardian, sloni umírají v deltě řeky Okavango. Na konci května zde evidovali 169 mrtvých zvířat, v polovině června už to bylo jednou tolik. Podle místních zdrojů, které si přály zůstat v anonymitě, je 70 % mrtvol blízko napajedel. Botswanské úřady ještě neotestovaly vzorky, tudíž není jisté, co za hromadným vymíráním zvířat vězí. Pravděpodobně to ale bude jed anebo neznámý patogen. Sněť už byla vyloučena.

    Někteří sloni podle svědků chodili dokolečka, což by mohlo naznačovat neurologické postižení. „Když se podíváte na mrtvoly, některé z nich leží přímo na tlamě, což znamená, že (sloni) zemřeli velmi rychle,“ říká ochránce Niall McCann z britské organizace National Park Rescue. Něco pravděpodobně napadá jejich nervovou soustavu, píše veřejnoprávní BBC. Jak už však stojí výše, úřady zatím (prý i kvůli pandemii) nemohly nechat otestovat vzorky z těl zvířat. Nyní už je však situace lepší a laboratoře se mohou pustit do práce, do několika týdnů by tak mělo být o něco jasněji.

  • Za volantem nadávají nejvíc Francouzi a Řekové. Britové jsou slušní

    2. červenec 2020
    naštvaná řidička

    Evropští řidiči jezdí bezpečněji a ohleduplněji než dřív. Neplatí to ale o Řecích a Francouzích, kteří drží dělenou první příčku v nadávkách na ostatní řidiče. Vyplývá to z výzkumu pro firmu Vinci Autoroutes.

    Podle informací magazínu The Local jsou šoféři obecně slušnější než před rokem. Méně nadávají, troubí nebo předjíždějí zprava. Zároveň si dávají pozor na to, aby nebyli příliš nalepení na další auto. Pozitivní zpráva však neplatí pro Řecko a Francii. Tamní řidičky a řidiči jezdí nebezpečně blízko ostatním (47 % Řeků) a rovněž hodně nadávají na ostatní (70 % Řeků a Francouzů). Pětina Francouzek a Francouzů navíc tvrdí, že když řídí, tak to „nejsou oni“. Za volantem jsou podle svých slov nervóznější, impulzivnější či agresivnější.

    Z výzkumu agentury Ipsos také vyplývá, že nejčastěji troubí Španělé (66 % řidičů). A zatímco Řekové jezdí nejhůře, nejlépe z šetření vychází Britové. Co však mají téměř všichni Evropané společné, je překračování povolené rychlosti  k takovému prohřešku se přiznalo 88 % dotázaných.