Pravoslavný kněz Alexandru Ceban: Lidé si na Boha vzpomenou, když je jim špatně

Hlavním náboženstvím v Moldavsku je pravoslaví, podle posledních průzkumů se k němu hlásí až 95 procent obyvatelstva. Podle Cebana to jinak ani nemohlo být. Historicky totiž Moldavsko sousedilo převážně se státy či územím, kde pravoslaví převažovalo. Dnes mají v zemi největší vliv navzájem si konkurující ruská a rumunská pravoslavná církev. Nicméně většina věřících se přiklání k autonomní moldavské pravoslavné církvi, spadající pod ruské pravoslaví.

Ceban situaci ve své vlasti hodnotí již především jako pozorovatel z Česka. „Působím v katedrále svatého Gorazda v Olomouci. Minulou neděli přišlo na bohoslužbu přes sedmdesát lidí. Nechodí pouze cizinci z východoevropských zemí, ale také Češi,“ líčí pestrou komunitu věřících kněz a dodává, že podle něj by mělo do kostela chodit lidí podstatně více.

Čtěte také

Z domu otroctví do zaslíbené země. Černé církve, černá teologie osvobození i duchovní inspirace hnutí Black Lives Matter

Vysvětluje si to tím, že lidé si na Boha vzpomenou, pouze když jim není dobře a něco potřebují. Kladně ovšem hodnotí skutečnost, že do kostela chodí i příslušníci mladé generace, a to dokonce ve větší míře, než jak tomu je v Moldavsku.

Kromě toho je Ceban interkulturním pracovníkem Magistrátu města Brna. Je jakýmsi mostem mezi cizineckou komunitou a majoritní společnosti. Pomáhá lidem z Moldavska, Rumunska a jiných zemí se lépe integrovat do společnosti a poznávat majoritu. Cizince doprovází na úřady, policii, k lékaři či do škol.

„Interkulturní pracovník pouze netlumočí, ale také vysvětluje a popisuje kulturní kontext,“ říká Ceban. Zkušenosti s kněžským povoláním se mu prý velmi hodí. Díky tomu znal problémy, s nimiž se cizinci v Česku potýkají, a nyní má i větší možnosti, jak s nimi něco udělat.