Pražské ulice oživí murály zobrazující protektorátního superhrdinu, sousedskou sešlost nebo plovárnu

Editoři slovníku spojují častější vyhledávání tohoto slova s rozvojem umělé inteligence. Dalšími nejhledanějšími výrazy jsou „deepfake“, „charismatický“, nebo „dystopie“. Výběr slov nejčastěji používaných v daném roce vypovídá, o čem přemýšlíme, píšeme a co aktuálně rezonuje ve společnosti.

Výraz „autentický“ je po většinu let vysoce frekventovaným slovem, letos ale zaznamenal výrazný nárůst. Můžou za to rozpravy o umělé inteligenci, kultuře celebrit, identitě a sociálních médiích. Ačkoli je autentičnost zjevně žádoucí vlastností, je těžké ji snadno vystihnout. To jsou dva důvody, proč lidé v těchto případech sahají po slovníku. Se zvyšujícím se vlivem umělé inteligence a deepfake videí se hranice mezi „skutečným“ a „falešným“ stále více stírá.

V četnosti vyhledávání ve slovníku pro rok 2023 vynikají i další slova, jako např. „rizz“. Slangový výraz se po přidání do slovníku v září dostal na vrchol vyhledávání. Jako podstatné jméno rizz znamená romantický půvab nebo šarm. Jako sloveso (obvykle se používá třeba „rizz up that cutie“) znamená okouzlit nebo svést.

Zájem o dystopii pak letos podpořila řada událostí. Video, které začátkem dubna natočil Republikánský národní výbor a které bylo celé vytvořeno pomocí obrazů generovaných umělou inteligencí, zobrazovalo údajnou „dystopickou budoucnost“, která vyplyne ze znovuzvolení Joea Bidena. Jarní oslava Dne Země, která následovala po týdnech rekordně vysokých teplot, přišla s varováním aktivistů, že je třeba přijmout opatření, aby se zabránilo „dystopické budoucnosti“.

Na rozdíl od nepřetržitých laserů, které snímají čárové kódy v obchodech, je Zeus pulzní laser, který střílí v úsecích několik kvintiliontin (10-30) sekundy. Každý paprsek je schopen dosáhnout špičkového výkonu tří petawattů –⁠ což odpovídá tisícinásobku spotřeby elektřiny celého světa. Laser schopný takto extrémně koncentrované energie pomůže vědcům například při studiu kvantových zákonů, nebo při rekonstrukci extrémních podmínek ve vesmíru.

Zeus však není jediným obrovským laserem, který by mohl v nadcházejících letech přinést cenné objevy –⁠ na paty mu šlape řada dalších zařízení od Evropy po Asii. „Celá oblast se rychle rozrůstá,“ říká Karl Krushelnick, ředitel Centra Gérarda Mouroua pro ultrarychlou optickou vědu na Michiganské univerzitě.

Ve Velké Británii bude v roce 2029 dokončen nejvýkonnější laser na světě s názvem Vulcan 20-20. Bude produkovat paprsek milionkrát jasnější než nejintenzivnější sluneční světlo. Tento jediný puls bude produkovat více než šestkrát více energie, než se vyprodukuje na celém světě –⁠ ale bude trvat méně než biliontinu sekundy. Stejně jako Zeus, i Vulcan 20-20 vyzve vědce z celého světa k experimentům, které mohou přepsat naše chápání vesmíru, jaderné fúze, a dokonce vytvořit nový typ hmoty. Mezi záhady, které chtějí v Oxfordu prozkoumat, patří původ magnetických polí, která obklopují většinu důležitých objektů ve vesmíru.

Na seznamu využitelnosti „ultravysokovýkonných“ laserů je také jaderná fúze. V červenci vědci z kalifornské laboratoře Lawrence Livermore National Laboratory's National Ignition Facility podruhé použili lasery k dosažení čistého přírůstku energie při jaderné fúzi. Letošní experiment dosáhl znovu vyššího výtěžku energie, což vzbudilo naději, že čistá energie by mohla nahradit naše stávající zdroje. Při fúzních reakcích se neuvolňují skleníkové plyny ani radioaktivní odpad.

Děj románu začíná ve chvíli, kdy se členové nově zřízené tajné policie objeví u dveří mikrobioložky Eilish a ptají se po jejím manželovi, vysokém úředníkovi Irské učitelské unie. Manžel brzy na to zmizí –⁠ spolu se stovkami dalších civilistů –⁠ a Eilish se musí postarat o čtyři děti a svého starého otce sama. O udržení rodiny bojuje uprostřed občanské války.

Předsedkyně poroty The Booker Prize Esi Edugyanová, označila román za „duši drásající a pravdivý“, který „vystihuje společenské a politické úzkosti naší současnosti“. „S nesmírným potěšením přivážím Bookera domů do Irska,“ řekl bývalý filmový kritik Paul Lynch při přebírání ceny. „Před mnoha lety jsem na dovolené na Sicílii zažil okamžik, kdy jsem si uvědomil, že musím psát,“ přibližuje začátek své spisovatelské dráhy. „Ten den jsem se rozhodl, že prostě otočím kormidlem svého života a udělal jsem to. A jsem tomu zatraceně rád,“ dodává. Jeho vítězství přitom přišlo jen několik dní poté, co v centru Dublinu vypukly násilné protesty po útoku nožem před základní školou. Policie uvedla, že nepokoje způsobila „frakce vedená krajně pravicovou ideologií“.

Paul Lynch se narodil v roce 1977 v Limericku, vyrůstal v hrabství Donegal a nyní žije v Dublinu. Je pátým irským autorem, který tuto cenu získal. O roku 2014 byla cena rozšířena a nyní ji může získat jakýkoliv román původně napsaný v angličtině. S vítězstvím se pojí odměna ve výši 50 000 liber.

Kontrole se vymkla prasata, která jsou genetickým křížencem divokého druhu z Evropy a prasete domácího. Z prvního jmenovaného získal druh schopnost přežít v náročných podmínkách, z druhého velikost a schopnost se rychle množit. O situaci informuje agentura AP.

Profesor Ryan Brook ze Saskatchewanské univerzity označil prasata za nejinvazivnější zvíře na planetě. Jde podle něj o ekologickou pohromu, která ničí úrodu, napomáhá erozi půdy a zhoršuje kvalitu vody. Je velmi obtížné je zastavit, píše server Indpendent s odkazem na studii Saskatchewanské univerzity.

Jedna bachyně může mít až šest selat v jednom vrhu, přičemž vychovat může až dva vrhy ročně. I kdyby bylo ročně zabito víc jak 65 % prasečí populace, ta by i přesto rostla. Farmáři v okolí výskytu superprasat se obávají šíření nemocí.

Divoká prasata nejsou pro Severní Ameriku přirozeným druhem. Problém ale nastal v 80. letech minulého století, kdy stát vyzýval farmáře k chovu divokých prasat. Po krachu trhu s masem divočáků v roce 2001 někteří farmáři zkrátka přestřihli ploty a vypustila zvěř do volné přírody.

Boj s prasaty stojí majitele pozemků ročně miliardy dolarů. Situaci nelze, dle Brooka, zvrátit jak v kanadské Manitobě, tak Saskatchewanu. Pro zabránění překročení hranic do USA možná bude nutné zavést tvrdší prostředky. Ty zahrnují pasti nebo chytání zvěře do sítí vystřelovaných z helikoptér. Posílen je také monitoring pohybu zvěře, píše AP.

Každý lidský nos umí rozeznat pomocí až čtyř set receptorů okolo jednoho bilionu různých vůní. Nejnovější elektronické senzory, které na pachy upozorňují stále rychleji a přesněji, jsou složeny z elektrod pokrytých nanočásticemi uhlíku. Různé bakterie emitují různé pachy anebo nestálé organické sloučeniny.

„Tyto specifické kvality se dají převést na elektrický signál,“ popisuje profesor Raz Jelinek, vývojář elektronického nosu a přednášející na izraelské Ben Gurionově univerzitě v Negevu. Po zpracování tohoto signálu se vzorek porovná pomocí AI se stále se rozrůstající databází a informuje uživatele o výsledku.

Takto vypadá elektroda v „nosu“:

Výkonný ředitel společnosti Modi Peled dodává, že dříve museli producenti potravin vzorky vozit na testování do laboratoří a výsledky byly známy až za několik dní. Sensifi by měl výsledky vyhodnotit do hodiny a firmy by tak mohly nový přístroj používat přímo ve výrobnách. „Testovací metody v potravinářském průmyslu se nezměnily skoro 50 let. Doteď nebyla AI v testování využita,“ dodává Peled.

Výzkumníci z Evropské agentury pro životní prostředí přičítají 253 000 předčasných úmrtí jen vzdušným koncentracím jemných prachových částic známým jako PM2,5, které překračují maximální doporučené limity Světové zdravotnické organizace. „Údaje, které dnes zveřejnila EEA, nám připomínají, že znečištění ovzduší je v EU stále největším zdravotním rizikem," uvedl Evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius píše deník The Guardian.

WHO, která v roce 2021 zpřísnila směrnice pro kvalitu ovzduší, zdůrazňuje, že žádná úroveň znečištění ovzduší není bezpečná. Přesto stanovila horní limity pro některé znečišťující látky. Evropský parlament v září odhlasoval sladění pravidel EU pro kvalitu ovzduší s pravidly WHO, ale rozhodl se krok odložit až na rok 2035.

Agentura EEA poprvé odhadla také celkové zatížení nemocemi, které jsou důsledkem špatné kvality vzduchu. Co se týče chronické obstrukční plicní nemoci, kterou způsobuje znečištění částicemi PM2,5, agentura EEA odhaduje, že v celé EU bylo ztraceno přibližně 150 000 let života.

Podle letošního šetření deníku The Guardian dýchá 98 % lidí v Evropě vzduch zamořený takovým množstvím škodlivin, že porušuje směrnice WHO. Zátěž onemocnění, jak vyplývá z výsledků EEA, spadá především do východní a jihovýchodní Evropy.

Pendulum se na trenčínské letiště vrátí po 15 letech. Návštěvníci se mohou těšit na pořádný drum & bassový nářez zabalený do rockové energie. „Pendulum jsou výjimečnou kapelou, která může být headlinerem elektronických i metalových festivalů,“ říká k výběru Michal Kaščák z Pohody. „Jejich koncerty s kapelou jsou hudebním svátkem a jsem rád, že se na Pohodu vrátí v plné síle,“ dodává.

Americká kapela Queens of the Stone Age je dalším velkým zahraničním jménem v line-upu festivalu Pohoda 2024. Na svém kontě mají 9 nominací na Grammy. Queens of the Stone Age vznikli v roce 1996, kdy se rozpadla skupina Kyuss, v níž působil zpěvák Josh Homme. Od svého vzniku v kapele působili respektovaní hudebníci jako Dave Grohl z Nirvany a Foo Fighters, zpěvák Mark Lenegan a bubeník Joey Castillo. „O Queens of the Stone Age jsme se snažili mnoho let, jsem rád, že se nám to podařilo až teď – jsou ve skvělé formě“, říká ke kapele Michal Kaščák.

Další jméno z line-upu dnes Kaščák exkluzivně prozradil v ranním vysílání Radia Wave: „S konceptem kapely P/\ST jsem se seznámil díky Startéru Radia Wave, se kterým spolupracujeme. Na vystoupení se moc těším. Na kapele, která se prezentuje jako experimentální rap s nášlapem do tvrdé elektroniky, obdivuju strhující show, texty i jejich podání,“ říká.

Letos v červenci se návštěvníci festivalu mohou z dosud zveřejněných jmen těšit také na James Blake, Black Pumas, Morcheeba, Jockstrap, The Armed, DEADLETTER, Aquaserge, Pražský výběr, Para, Le Payaco, Berlin Manson, Katarzia a Fvck_Kvlt.

Festival Pohoda je opět nominován na nejprestižnější evropské festivalové ceny European Festival Awards v kategorii Nejlepší středně velký festival. V rámci návštěvnických služeb a servisu bývá řazen k nejlepším evropským festivalům vůbec. Má též nálepku „zelený festival“ – a to díky šetrnému přístupu organizátorů k životnímu prostředí.

Diváci mohli rozhodnout o udělení cen v kategoriích Cena popularity, Internetové obchodování, Nástroje a služby, One (wo)man show, On-line video, Podcast roku, Zájmové weby a Zpravodajství a publicistika.

Cenu popularity získal Těhotnej kuchař, vloger a autor kuchařských videí Jaroslav Vajgl, který zároveň vyhrál i v kategoriích One (wo)man show a Online video. V kategorii Podcast roku vyhrál projekt Hype-Cast. Šesté místo obsadil zpravodajský podcast Českého rozhlasu Vinohradská 12 a osmé místo zaujal sofistikovaně neseriózní zábavný girl talk Ivany Veselkové a Zuzany Fuksové Buchty. Úspěšné byly i Seznam Zprávy, které se umístily jako první v kategorii Zpravodajství a publicistika. Server iROZHLAS.cz se v této kategorii objevil na čtvrtém místě.

Z kategorií pro odbornou porotu vyhrály v rámci ocenění Projekt roku Zbraneproukrajinu.cz. Ve finálním výběru této kategorie měl iROZHLAS.cz také zastoupení – projekt Společnost nedůvěry se umístil na sedmém a osmém místě, o které se dělí s projektem Radiožurnálu Život k nezaplacení. Jako nejlepší Nástroj a službu diváci vybrali Mapy.cz a vítězem v internetovém obchodování se stal eshop Alza.cz. Nejoblíbenějším zájmovým webem pak byly Paralelní listy.

Letos se udělovaly také Anticeny, kde první místo obsadila „nulová aktivita české vlády v boji proti online dezinformacím“. Na děleném druhém a třetím místě se umístil předseda Pirátů a místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš za nedostatečný vývoj digitalizace eGovernmentu.

Plán přejmenovat kvůli kontroverzním názvům až 80 druhů ptáků tento měsíc oznámila Americká ornitologická společnost. Latinská jména ptáků mají být nově zcela neutrální a nebudou ani odkazovat na konkrétní osoby. Přejmenovávání má začít v příštím roce.

Je to případ například pěnice Townsendovy, pojmenované po Johnu Kirku Townsendovi, který v 19. století vykrádal hrobky domorodých indiánů. Nejedná se ale o první snahu o změnu kontroverzních jmen. V roce 2020 společnost změnila jméno strnada, který dříve nesl jméno generála konfederační armády Johna P. McCowna. V češtině jde o strnada černovousého.

„Ve jméně je síla a některá anglická jména ptáků vytvářejí spojení s minulostí, která jsou i dnes vyčleňující a škodlivá. Potřebujeme mnohem inkluzivnější a angažovanější vědecký přístup, který zaměří pozornost na jedinečné vlastnosti a krásu samotných ptáků,“ uvedla prezidentka ornitologické společnosti Colleen Handelová.

Jenže současná taxonomická pravidla změnu už jednou uděleného oficiálního vědeckého jména neumožňují. Guardian proto píše, že hrozí mezinárodní střet. „Lidé na obou stranách barikády na to mají velice vyhraněný názor,“ řekla k tomu botanička Sandra Knapp z Přírodovědného muzea v Londýně. Důležitá je podle ní diskuse. A právě ta botaniky čeká příští rok v červenci na Mezinárodním botanickém kongresu. Účastníci mají hlasovat o podobné změně jmen jako američtí ornitologové.

Po konkrétních lidech je pojmenovaných zhruba 20 procent všech klasifikovaných živočichů. Často jde o postavy z popkultury jako je třeba ovád neboli hovado Scaptia beyonceae podle zpěvačky Beyoncé. Jiné jsou ale kontroverznější. Ve 30. letech ve Slovinsku vědci objevili brouka, který dodnes nese jméno Anophthalmus hitleri. Teď mu mimochodem hrozí vyhynutí, protože s ním ve velkém obchodují neonacisté.