„Pražský Čerňák připomíná mola v Paříži.“ Wave Camp hostil odborníky na urbanismus a design

V Česku ve srovnání s asijskými městy žijeme v luxusu. Máme dost prostoru, města nejsou přelidněná jako například v tchajwanské metropoli. Studentky architektury ČVUT se v Tchaj-pej zajímaly o amatérské konstrukce a přístavby na střechách domů. Obyvatelé neformálních obydlí na lepší bydlení nemají. Život na střeše prý skýtá krásný výhled na město, bohužel ale do kutilsky zbudovaných příbytků teče a fouká a při silných větrech se konstrukce snadno poničí. „Neformální bydlení neznamená život ve slumu, alespoň v Tchaj-pej ne. Přístavby najdete všude po celém městě. V jiných asijských metropolích jsou tyto přístavby většinou omezeny na chudinské čtvrti, v Tchaj-pej v nich často žijí lidé, kteří vydělávají v přepočtu 70 tisíc korun. Šetří na vlastní dům,“ vysvětlují Martina Svobodová a Kateřina Frejlachová. Nejenom v asijských městech ale roste počet obyvatel. „V Praze je stále dost místa, město je na řešení stále většího počtu obyvatel poměrně připravená, to se ale nedá říci o lidech. Jsme zvyklí na určitý standard a na svůj osobní prostor,“ myslí si Kateřina Frejlachová.

Kateřina Frejlachová a Martina Svobodová a jejich výzkumný projekt Illegal Taipei|foto: Jan Malý

Na rub města do klubu

Dalším z přednášejících byl Jonáš Zbořil z Radia Wave, který představil svou sérii reportáží nazvanou Rubem města. Vydává se v nich do částí Prahy, kterými se město dvakrát nechlubí. „Rub je to, co se z principu snaží město schovávat. Jsou to ty části Prahy, které zahlédneme při cestování vlakem. Kudy vede železnice, tam je rub. Kudy tramvaj, to je líc,“ říká Jonáš, který se na své procházky vydával s biologem Jiřím Sádlem, básníkem Vítem Janotou nebo grafiťákem Eposem 257. „Rub města může být potenciálně atraktivním pro mladé lidi. Podívejme se na to, jak se z okrajového a podivného skladu na Smíchově stalo MeetFactory. Stalo se lícem. Dalším takovým klubem je Ankali ve Vršovicích,“ upozorňuje Jonáš Zbořil.

O vzájemných přesazích městských témat, architektury a urbanismu s módou měli přednášku designérka Petra Ptáčková a fotograf a zakladatel nezávislého časopisu Isolation Alexander Bel. Petra Ptáčková navrhla kolekci, ve které se inspirovala svými vzpomínkami na vyrůstání v paneláku na Černém Mostě. „Jednou jsem se vrátila domů z cest. Došlo mi, že to, co se odehrává na Černým Mostě, je přesně to, co se tam odehrávalo před dvaceti lety. Nic se nemění, čas tam docela stojí, ale je to vlastně docela příjemné. Ten nestyl a ta antimóda je paradoxně dneska trend. Čerňák mi začal najednou připomínat přehlídková mola v Paříži,“ vysvětluje Petra Ptáčková, jak vznikla její kolekce.

Jak se místo jejího dětství a dospívání proměňuje, jak ho vidí po cestách a studiu v zahraničí a jak se pražské sídliště obtisklo do jejího designérského rukopisu?|foto: Jan Malý

Vypnout na venkově

Život ve městě je hektický, jsme zahlceni informacemi, a tak čas od času neškodí vyrazit na venkov – jako architektka Lenka Miková, která představila svůj projekt rekonstrukce usedlosti v jižních Čechách a mluvila o tom, jak se žije mladým lidem ve městech a co hledají na vesnici. „Mladí mají ve městě svobodu, veřejný život posiluje. Zároveň ale pozoruji, že řada lidí, například někteří moji bývalí spolužáci, se rozhodla vrátit se do malých měst a snažit se něco tam měnit. Vnímám to tak, že to souvisí s dobou. Když člověk ten ruch a zahlcení informacemi nefiltruje, je přeplněný a potřebuje si odpočinout, vydechnout si. Tvůrčí lidé se potřebují často naladit na něco přirozeného, vypnout. Na venkově můžou.“