Před Startérem nebylo nic. S účastníky hudební soutěže o životě před i po

Někteří z nich tvrdí, že nebýt Startéru, nikdy by se na pódia festivalů nejspíš nedostali. „My vždycky říkáme, že před Startérem nebylo vůbec nic,“ říká Jan Kostera z elektronického dua Killiekrankie. Pro spoustu interpretů byl Startér zkušeností, která jim pomohla najít nejen místo na české hudební scéně, ale zároveň i svůj vlastní zvuk a do určité míry i sebe samotné. „Startér nám dal hodně zkušeností a zjistili jsme, co se na scéně vlastně děje a jaké další kapely u nás napříč scénou jsou,“ popisuje Tom Novohradský z Ghost of You. Současná podoba kapely Dalekko je dokonce výsledkem jejich účinkování v soutěži. „Úplně původně jsme živé hraní neplánovali, ale vzhledem k podpoře Startéru nám chodily pozitivní reakce a na základě toho jsme se rozhodli, že založíme živou kapelu,“ říká zpěvák a kytarista Pavel Sajner. Vítězi předposledního ročníku Startéru Honzovi Hrubému, který vystupuje pod pseudonymem Pandoo, účast v soutěži pomohla k prostředkům na vznik debutového alba Multitudes. „Ty peníze pro mě byly zásadní, umožnily mi připravit desku ve víceméně profesionálních podmínkách, což bylo to nejdůležitější, co mi Startér dal,“ tvrdí.

I když se cesty interpretů ke Startéru liší, velká část z nich je spojena se jménem Jonáše Zbořila. „My jsme byli oslovení Jonášem a Kubou Johánkem, kteří na Bandcampu našli náš singl a zaujal je, tak nás oslovili,“ říká Džian Baban z Dalekko. A Pavel Sajner doplňuje: „Pokud si dobře pamatuju, tak Jonáš byl úplně první člověk, který nám napsal.“ Podobnou zkušenost má i producent Pandoo, Killiekrankie naopak patří mezi ty, kteří se do soutěže přihlásili na vlastní pěst. „Nám to doporučila kamarádka, která se zná s Jonášem Zbořilem. Stála nade mnou asi deset minut a nutila mě se přihlásit, takže jsem to udělal,“ dodává Kostera. Přihlásit se do Startéru může úplně každý a pro řadu začínajících hudebníků a hudebnic je jejich vůbec první šancí na zpětnou vazbu od profesionálních muzikantů, kteří se ve vysílání pořadu objevují jako hosté a porotci.

A jaké jsou podmínky pro začínající hudební projekty v Česku? Většina interpretů se shoduje, že jsou to právě média jako Radio Wave nebo časopis Full Moon, která pomáhají šířit povědomí o české scéně. I tak to ale nestačí. „Jsem skeptický, protože hudební průmysl je mrtvý... o podmínkách se nemá vůbec smysl bavit, protože jsou zoufalé. V Čechách třeba pořádně neexistují labely, které by měly jakýkoliv scouting,“ říká Baban a Sajner se zmiňuje o malém mediálním prostoru, který kapely v Česku dostávají. „Není z toho pak cesty ven. Jak můžeme změnit přístup mladých nebo starších lidí ve vnímání muziky, když se k ní ani nedostanou?“ Podobně situaci vidí i Novohradský z Ghost of You. „Mrzí mě, že nejposlouchanější rádia v Česku nedávají příležitost mladým kapelám se prosadit.“ Honza Kostera ale pro změnu chválí české promotéry a festivaly: „Nám je v Česku hodně dobře. Mladé kapely mají dostatečné zázemí, je tady spousta promotérů, kteří mají mozek, ví, co chtějí, a mají nějaké vize. Je tady kvadrilion festivalů, které mají dobré line-upy. Přijde mi, že mladé kapele, která si nepotřebuje říkat o šílené honoráře za svá vystoupení, se tady daří fakt dobře.“

I když se názory na českou hudební scénu i mezi samotnými účastníky Startéru liší, všichni se shodují na tom, že pro ně byl Startér přínosem. Není pochyb o tom, že má i letos desetiletý pořad zasloužený podíl na tom, že se na české scéně za poslední roky objevila řada skvělých interpretů, a doufejme, že tomu tak bude i v dalších letech.

Porota Startéru 2018: Jonáš Zbořil, Albert Černý, Žofie Dařbujánová, Karel Buriánek a Jakub Kaifosz|foto:Barbora Linková,Český rozhlas