Předloha seriálu Westworld je jako procházka strašidelným údolím robotických kovbojů

Seriál Nolana a Joy je filtrovaný přes slavný film Blade Runner a jeho otázky, jak moc lze polidštit umělou inteligenci a naopak dehumanizovat člověka. Obojí se přitom zkoumalo především na základě toho, jak se postavy vyrovnávaly s pácháním fyzického násilí. Crichtonův Westworld naproti tomu vypadá, jako by byl inspirovaný teorií profesora robotiky Masahiro Moriho o uncanny valley. Termín, který se překládá jako strašidelné údolí, ale mohlo by to být také údolí cizoty nebo odtažitosti, popisuje stav, který podle Moriho nastane, když se setkáme s umělou bytostí, která je velmi podobná člověku. Androidi s lidským vzezřením v nás podle něj vzbuzují pocit nepřirozenosti a podvědomého odporu. Každá sebedrobnější nedokonalost jejich designu nás nutí uvědomovat si podivnost a nelidskost těchto tvorů.

Crichtonův film sleduje dvojici návštěvníků, kteří postupně objevují futuristický zábavní park. Film neustále zdůrazňuje rozdíly, kterými se androidi v parku odlišují od lidí – jejich nedokonale zkonstruované dlaně nebo nepřirozený, mechanický pohyb. Zejména herec Yul Brynner (známý z filmu Sedm statečných) v roli robotického pistolníka předvádí hodně „uncanny“ hereckou kreaci se strojovými gesty, nulovou mimikou a strnulým, upřeným pohledem. Působí tu jako dědeček Schwarzeneggerova Terminátora a dalších zlobivých robotů s lidskou tváří – a stejně jako Schwarzeneggerův T-800 i Brynnerův kovboj nakonec o svou tvář přijde.

Na první Westworld v roce 1973 navázal film s názvem Futureworld od jiných tvůrců. Na rozdíl od prvního dílu je to spíš poněkud rozvláčný konspirační thriller, kde nejde ani tak o androidy samotné, ale spíš o to, co s nimi jejich výrobci vlastně zamýšlejí. Do naprosté obskurity se pak propadl neúspěšný seriál Beyond Westworld z roku 1980. Přestože na sérii dohlížel sám Crichton a pilotní díl režíroval zkušený televizní a filmový režisér Ted Post, nebyl příběh o zlém vědci, který chce roboty ze zábavního parku využít k ovládnutí světa, příliš úspěšný. Z pěti natočených epizod se nakonec odvysílaly pouhé tři.

Na to, jak je myšlenka zábavního parku simulujícího Divoký západ s androidy svým způsobem přitažená za vlasy, přitahuje fantazii filmařů neobyčejnými způsoby. Seriál Jonathana Nolana a Lisy Joy na ní vystavěl hodně komplikovanou a vrstevnatou konstrukci, která se místy zdála až lehce překombinovaná. I tak bude procházka jejich Westworldem, jehož brány se znovu otevřou tuto neděli, určitě v mnohém inspirativní záležitost.