Představte si. Yoko Ono by mohlo být přiznáno spoluautorství Imagine

16. červen 2017
02463808.jpeg

Šestačtyřicet let poté, co byla napsaná píseň Imagine, se možná k jejímu autorovi Johnu Lennonovi přidá ještě jedno jméno. Zásluhy totiž nebyly nikdy oficiálně přiznané Lennonově manželce Yoko Ono. Chce to změnit předseda americké Národní asociace hudebních vydavatelů David Israelite. Své plány představil na konferenci v New Yorku, informuje o tom magazín Variety. Pianová melodie Imagine vešla do dějin populární hudby, je nejznámější písní Lennonovy kariéry po Beatles. V prosinci roku 1980, kdy byl Lennon zastřelen v New Yorku, vyskočila skladba na první místo britských hitparád. Text písně posluchači navozuje nejrůznější scénáře alternativní, tolerantní reality, je inspirovaný básnickou sbírkou Yoko Ono Grapefruit. „Představte si, že máte hlavu naplněnou tužkami, představte si, že se jedna zlomí,“ dočteme se ve sbírce, jak připomíná britský deník The Guardian. Lennon uznal chybu v rozhovoru pro BBC už v roce 1980: „Imagine by měla být podepsaná jako píseň od Lennona a Ono, protože inspirace pro text a koncept přišla od Yoko.“ Prý mu to mužská hrdost nedovolila.

  • Krátká zpráva
  • Rusové připravili fotbalovým fanouškům i další program – o právech LGBT nebo životním prostředí v zemi

    18. červen 2018
    Ulice Petrohradu - Petrohrad

    Během světového šampionátu ve fotbale dorazí do Ruska kolem milionu a půl zahraničních fanoušků. Občanští aktivisté v Petrohradu se jim proto rozhodli ukázat Rusko jinak, než je obvykle vidět. Cílem alternativního programu kampaně Cup for the People je informovat zahraniční fanoušky o právech členů LGBT komunity v Rusku nebo o stavu životního prostředí.

    Cup for the People se snaží podporovat rozmanitost, toleranci a udržitelný rozvoj v ruské společnosti. Zahraniční fotbaloví nadšenci tak můžou navštívit debaty o dopadu velkých sportovních akcí na společnost i životní prostředí nebo absolvovat komentované prohlídky do méně známých míst v okolí Petrohradu. Vydat se mohou také na tematické procházky, během kterých se dozví o právech leseb a gayů v Rusku, o životních podmínkách petrohradských bezdomovců nebo o občanských iniciativách věnujících se recyklaci. O kampani, která je v angličtině, informuje například web Indy100 a má samozřejmě i vlastní webovou stránku.
    Za kampaní stojí jednatřicetiletá aktivistka Olga Poljakova, která se před dvěma lety inspirovala summitem G20 v Hamburku. „Účastnila jsem tam mnoha různých alternativních programů organizovaných místními organizacemi,“ říká Poljakova pro web Indy100.
    Fanoušci z celého světa se teď mohou díky její kampani setkat s disidenty z dob sovětské éry nebo se členy organizace Amnesty International. Podobné iniciativy připravily místní organizace pro zahraniční návštěvníky i v Moskvě. 

  • „Většina lidí se bojí mluvit upřímně,“ říká Anthony Bourdain v jednom z posledních rozhovorů

    15. červen 2018
    Anthony Bourdain

    Výjimečná osobnost televizního světa, která zaujala miliony diváků svérázným přístupem ke gastrobyznysu i životu, ve svém posledním rozhovoru pro Fast Company vzpomíná na své začátky.

    „Většina lidí, které jsem potkal v televizním byznysu, se bojí, co bude příští rok. Bojí se říct nebo udělat něco, co by se nemuselo líbit, takže by je stáhli z obrazovky. Já jsem nikdy tento strach necítil,“ říká nedávno zesnulý kuchař a televizní matador Anthony Bourdain pro kamery stanice CNN v půlhodinovém rozhovoru, který natočil minulý rok. Oceňuje i drsná léta, kdy pracoval jako umývač nádobí. „Vše důležité, co jsem se kdy naučil, jsem se naučil jako umývač nádobí a kuchař. Musíte chodit na čas, být systematičtí, uklízet po sobě a respektovat lidi, se kterými pracujete,“ vypráví na kameru Bourdain. „Vždycky jsem nesnášel nekonfrontační, opatrné řeči. Jakákoliv reakce, i negativní, je vždy lepší než jen neustálé chválení každého,“ komentuje televizní přístup kolegů z branže bez špetky odvahy riskovat a vsadit na osobitost a kreativitu. I přes vyhlášenou vyhraněnost zůstal Bourdain coby kuchař tradicionalistou. „Dáváte kuře do těstovin carbonara? To mě totálně ztratíte. To je neodpustitelný hřích proti Bohu,“ zní jedna z jeho slavných hlášek.

  • Nové sochy na sídlištích a instalace na náměstích? Praha začne pořizovat umění pro veřejný prostor

    15. červen 2018
    03351234.png

    „Půjdou na to vždy 2 % z rozpočtu města na infrastrukturu, stavby a podobně. Chceme, aby tak, jak je to běžné ve světových metropolích, ve veřejném prostoru byla díla, která tam patří. A mohou být třeba i kontroverzní,“ řekl médiím Jan Wolf, radní hl. m. Prahy (KDU-ČSL/Trojkoalice).

    Záměr dnes schválila Rada hlavního města Prahy. V letošním roce by se mělo pro umění vyčlenit 135 milionů korun. První polovina peněz by měla putovat vždy na nákup uměleckých děl, která jsou již hotová. Druhá část půjde na soutěže, ve kterých umělci budou připravovat díla pro konkrétní prostor. Hlavním garantem programu bude Galerie hlavního města a na realizaci se bude podílet i Institut plánování a rozvoje, který bude vybírat místa, kde budou díla umístěna. Zároveň bude fungovat komise, která bude díla pro veřejný prostor vybírat. Mezi hlavními důvody pro zřízení programu jsou ambice oživit veřejný prostor, obnovit kontakt veřejnosti se současným uměním a nabídnout prostor pro seberealizaci umělcům. „Naším záměrem je, aby se o výtvarném umění znovu začalo mluvit, aby si ho lidé všímali, aby třeba i něco provokovalo, protože to kultivuje debatu o umění a estetice,“ řekl zastupitel Matěj Stropnický (SZ/Trojkoalice). Plán dlouhodobě prosazuje sochař a autor projektu Vetřelci a volavky Pavel Karous, jehož postřehy o umění ve veřejném prostoru si můžete poslechnout v rubrice Radia Wave Predátoři a plameňáci. „Díky procentu na umění by v ulicích Prahy nemusely být kýče,“ říká v rozhovoru, ve kterém se můžete dozvědět podrobnosti o tomto opatření – třeba o tom, jak funguje v americkém Chicagu.

  • Míváte po flámování často okno? Možná za to můžou geny

    15. červen 2018
    ožralý borec - alkohol - party - vokno

    Už jste se někdy probudili a nevěděli, jak jste se dostali do postele? Vzbudili jste se a netušili, kde jste a – v horším případě i – kdo leží vedle vás? Nejspíš ano, protože alkoholové okno je vcelku běžná záležitost.

    Podle některých studií ho zažila víc než polovina vysokoškoláků v USA. 20 % středoškoláků ho prožilo v posledním půl roce. Vědci nyní zkoumají, proč k výpadkům paměti dochází a proč jimi někteří lidé trpí častěji, i když pijí stejně jako ostatní. Dříve se odborníci domnívali, že okna mívají jen alkoholici, dnes už víme, že se mohou přihodit komukoli, píše se na BBC. Během výpadku zřejmě lidem přestává fungovat část mozku zvaná hipokampus, která je odpovědná za uchovávání informací a prostorovou orientaci. Rizikové faktory jsou třeba pití na prázdný žaludek nebo velké množství alkoholu vypité za krátký čas. Nic z toho ale nevysvětluje, proč má někdo druhý den jen lehké okno, a někdo si nepamatuje několik hodin života. Podle Ralpha Hingsona z National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism má na zvýšenou frekvenci blackoutů vliv časté pití, kouření a užívání psychoaktivních látek. Ohroženější jsou lidé s nízkou hmotností a ženy. Studenti univerzit, aspoň těch amerických, jsou rizikovou skupinou, protože se často opijí velmi rychle, aby se pak na parties lépe socializovali. Větší počet blackoutů byl také pozorován u lidí, jejichž matka měla problémy s alkoholem. Do hry vstupují i genetické faktory – dlouhodobé studie, které zkoumaly fungování mozku u dětí, odhalily, že některé byly méně schopné ovládat své chování. Ti samí jedinci měli v dospělosti častěji problémy s alkoholem a zažívali okna. Výzkum blackoutů je v současnosti v centru pozornosti nejen kvůli zdravotním rizikům, ale také kvůli debatě o konsensuálním sexu. Ani odborníci se zatím neshodnou, jak přesně řešit případy sexuálních napadení, kdy jeden nebo i oba aktéři mají okno.

  • Poslední jména Creepy Teepee 2018. Nekonečnou skladbu představí pianista Lubomyr Melnyk

    15. červen 2018
    Lubomyr Melnyk

    Desátý ročník festivalu té nejsoučasnější hudby Creepy Teepee, který se odehraje v Kutné Hoře už první červencový víkend, završil program. V areálu místní Vitamíny vystoupí o víkendu 6.–8. července post-punkoví Iceage nebo rapper Adamn Killa, line-up doplní geniální pianista Lubomyr Melnyk, švédská dreampopová kapela Makthaverskan a jména z české scény jako producentka Enchanted Lands a emo hardcore Zmar.

    Creepy Teepee završilo letošní program a poslední část line-upu odtajnil v živém vysílání Radia Wave jeden z organizátorů Jakub Hošek z kolektivu A.M.180. A aktualizace přináší velká překvapení. Lubomyr Melnyk je šestašedesátiletý ukrajinský skladatel a nejrychlejší pianista na světě, od roku 1968 razí svoji vizi „nekonečné skladby“, která se táhne klidně několik dlouhých hodin a v epicentru této hudební odysey stojí melodie. Na Creepku zahraje taky švédská kapela Makthaverskan – v jejich osmdesátkami ovlivněném post-punku se vždy ve správném poměru střídá naštvanost s euforií. Na klubovém parketu Creepka bude taky živo – do Kutné Hory přijede Felicita, nejnovější vyslankyně internetového labelu PC Music. Českou scénu na festivalu zastoupí Vinylou oceněná producentka Enchanted Lands, která tvoří ambientní plochy a je spojená s kazetovým labelem Genot Centre, psychedelická kapela Sýček se smyslem pro krautrockový rytmus a emo hardcore skupina Zmar, která právě vydala svoji debutovou desku. Celý program letošního Creepy Teepee najdete na facebookových stránkách festivalu.

  • Participativní rozpočet je stále běžnější, v Praze 6 si lidé odhlasovali nové letní kino

    15. červen 2018
    Letní kino Radia Wave na Stalinu odstartoval film Boj

    Ve čtvrtek 14. června zahájilo svou první sezónu letní kino v parku u Gymnázia Jana Keplera. Kino vzniklo z projektu participativního rozpočtu Prahy 6, ve kterém občané mohli rozhodnout, jakým způsobem by město mělo investovat peníze.

    Projekt s názvem Nápad pro Šestku uspořádala městská část v minulém roce a občané v něm mohli vybírat z celkem 38 přihlášených návrhů. Mezi nimi byl například i nápad na zřízení veřejné lednice nebo lesního hřiště. Vítězem hlasování bezmála třech tisíc lidí se ale nakonec stal právě návrh na realizaci letního kina. Nové kino bude na dřív nevyužívaném prostoru vedle budovy gymnázia a svou první sezónu zahájí snímkem Černý Petr od režiséra Miloše Formana. Projekce v letním kině u Keplera budou probíhat každý čtvrtek až do poloviny září. Program bude zveřejněn na webových stránkách Prahy 6. Vstupné na projekci je 50 korun. Rozhodování o investicích města skrze participativní rozpočet je i u nás stále běžnější. Podobně si způsob, jakým má zastupitelstvo investovat peníze, mohli vybrat i obyvatelé dalších městských částí v Praze a Brně, ale i v Litoměřicích nebo Chomutově. Jednu z největších takových akcí uspořádali v New Yorku, kde obyvatelům města umožnili rozdělit z rozpočtu 38 milionů dolarů.

  • Nákladní kola, adopce stromů a sousedské slavnosti. Koukněte se na příběhy originálních projektů

    14. červen 2018
    Berlín

    Přetrvávající nárůst počtu obyvatel ve městech s sebou přináší spoustu problémů, které musí řešit radnice. Řada metropolí proto stále častěji sahá po netradičních řešeních. Organizace Nesehnutí spustila web Moudrá města, na kterém představuje příběhy měst, jež se takových řešení nebála a dala šanci originálním projektům.

    Mezi těmito městy je například Vídeň, která řeší problém se znečištěným vzduchem v centru města podporou takzvaných kargokol. Město se v zimních měsících potýká se znečištěným ovzduším a kromě omezení individuální automobilové dopravy a zlevnění MHD proto začalo zřizovat i půjčovny nákladních kol. Tato kola na rozdíl od těch normálních umožní cyklistům převážet například i větší nákup nebo vyzvedávat děti ze školky. Vídeň také poskytla firmám i jednotlivcům dotace na jejich nákup.
    V německém Lipsku zase zavedli projekt, který umožňuje obyvatelům města adoptovat stromy v jejich sousedství. Zájemci mohou věnovat městu finanční dar, čímž se stanou kmotry vybraného stromu. Tyto peníze pak umožňují městu zajistit lepší péči o zeleň, která je velmi nákladná. Lipsko díky tomuto projektu financuje výsadbu přibližně třetiny nových stromů, ty neplní pouze estetickou funkci, ale v letních měsících napomáhají i k ochlazování rozehřátého betonu a zlepšování kvality ovzduší. Web popisuje i to, jak se tyto nápady převádějí do českého prostředí. V Česku tak již stejný projekt existuje například ve Znojmě nebo v zámeckém parku v Lednici. Výsadbě stromů se věnuje i projekt sazimestromy.cz, který získává dary od firem, organizací i jednotlivců.
    Inspirativní projekty se netýkají pouze životního prostředí, ale také společenského soužití. Své místo tu tak mají i iniciativy na podporu sousedských slavností, pouličních festivalů nebo projekty usilující o revitalizaci vnitrobloků a budování komunitních zahrad.

  • Bulvární TV debaty posilují pravicové extremisty, říká kulturní rada Německa. Chce je na čas vypnout

    14. červen 2018
    V Drážďanech i jiných německých městech pořádá už od konce minulého roku pravidelné demonstrace nacionalistické hnutí Pegida

    Populistické diskuzní pořady posilují extrémní pravici, myslí si ředitel Německé kulturní rady Olaf Zimmerman. Rada je nezisková organizace, která spojuje kolem dvou set mediálních a uměleckých institucí. Patří mezi ně i německé veřejnoprávní televizní stanice ARD a ZDF.

    Zimmermanovi se nelíbí, jakým způsobem ARD a ZDF reportovaly o migrační krizi a islámu v letech 2015 a 2016, a apeluje na změnu diskuzních formátů. Navrhuje, aby se určité diskuzní formáty přestaly na rok úplně vysílat, protože podle jeho názoru televize podávaly situaci jako hrozbu pro Německo a tím posílily krajně pravicovou stranu AfD (Alternativa pro Německo), která se v zářijových volbách poprvé dostala do Německého spolkového sněmu. „Veřejnoprávní média by měla vysílat diskuzní pořady, které budou posilovat sociální smír ve společnosti,“ řekl britskému deníku The Guardian. Dodal, že debaty byly předem názorově vychýlené už třeba tím, jaké pokládaly ústřední otázky. Například v jedné diskuzi ARD – Hart aber Fair (Přísně, ale spravedlivě) – byla otázka: „Do jaké míry je možné integrovat mladé muže, kteří utekli z války a z předpotopních společností? Jakým nebezpečím jsou pro Německo?“ Téma televize zvolila po znásilnění a vraždě 14leté německé dívky. Z činu je podezřelý 20letý Iráčan. „Diváci si zvykli na to, že migrace byla zobrazena negativně. V dlouhodobém měřítku to posílilo pravicové populisty,“ řekl německému deníku Der Spiegel mediální odborník Kai Hafez. Zástupci médií se ale brání. „Věříme, že diskuze naše vysílání obohacují. Sem tam debatujeme o islámu, ano, ale také o bydlení, úbytku včel nebo nedostatku sociálních pracovníků,“ vyjádřil se Rainald Becker, šéfredaktor ARD. Kritikům ještě vzkázal, že na televizích je tlačítko pro vypnutí.

  • Paříž chce dostat na seznam UNESCO svá bistra. Kvůli vysokým nájmům mají namále

    14. červen 2018
    Pařížské bistro

    Jsou méně formální než restaurace, ale najíte se v nich lépe než v kavárně. Pařížská bistra s jejich dřevěnými nebo proutěnými židlemi, zdmi pokrytými zrcadly, typickými zinkovými barovými deskami a dekoracemi z lahví vína kopírují podniky po celém světě. 

    Nyní jsou ale bistra ohrožena, ničí je vysoké nájmy i měnící se společenské zvyklosti. I proto v pondělí odstartovala kampaň, která má za cíl nechat bistra zapsat na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Podporu jí vyjádřili starostka Paříže Anne Hidalgo i francouzský prezident Emmanuel Macron. Informuje o tom server CityLab. Podle asociace vlastníků bister hrají jejich podniky klíčovou roli při sbližování lidí různých generací, národností i náboženských vyznání. Prezident asociace a majitel podniku Le Mesturet Alain Fontaine pro web Time říká: „Návštěvník Paříže v bistrech najde živé místo, kde může potkat současné obyvatele Paříže z různých oborů, etnik i sociálních skupin.“ I přesto, že jsou bistra ve Francii stále velmi populární, jejich počet v posledních letech klesá. Ze 14 000 pařížských restaurací se jich za tradiční bistro dá považovat pouze kolem osmi set. Mnoho z nich v poslední době muselo zavřít. Dokonce i taková, která byla považována za kulturní či gastronomické památky. Pařížané totiž mění své zvyky. Omezují dlouhé polední pauzy a místo návštěvy bister častěji volí oběd či kávu přímo v kanceláři. Zapsání pařížských bister na seznam světového kulturního dědictví UNESCO problém úplně nevyřeší. Podnikům však dá možnost lepší propagace a ochrání je při přestavbách a změnách v městské zástavbě. Asociace vlastníků bister doufá, že se jejich žádostí bude UNESCO zabývat v příštím roce. Podobně jsou už v Paříži chráněny například klasické zinkové střechy budov a o zápis na seznam UNESCO žádají i typická knihkupectví na březích Sieny.