Přes čáru: Jak mluvit o sexualitě s dětmi, které vychovává internet

4. září 2017
Dívka - teenager - holka

Ze sexuální výchovy na českých školách se průměrný školák často dozví jen to, že sex je reprodukční akt a že by se měl chránit před pohlavními chorobami. Jak pracovat s dětmi, které se o sexualitě dozvídají hlavně z internetu, zatím nevíme. Jak s nimi mluvit také o vztazích a problémech spojených se sexualitou, jsme rozebírali v druhé části rozhovoru se sexuoložkou a neurovědkyní Renátou Androvičovou a Pavlem Koubkem, loni nominovaným v anketě Zlatý Ámos o nejoblíbenějšího učitele.

„Kdybych si ve třinácti letech uvědomila, že jsem homosexuální sadista, tak by moje máma nebyla první člověk, za kterým bych šla. I o coming outu se často rodina dozví až jako poslední. Potřebujete někoho, s kým nebudete mít tak silné emoční pouto a u koho si nebudete myslet, že ho zklamete, když mu přiznáte nějakou zvláštnost,“ říká Renáta Androvičová. 

Ke komu pro radu?  

Podle Androvičové má v těchto neobvyklých případech sexuální výchova zásadní význam. „Na školách je stále v začátcích, lidé si nemají kam jít pro radu. Debata se omezuje jen na rizika pohlavních nemocí a jak se před nimi chránit. Proč by se žáci nemohli učit také o tom, jak fungují vztahy? Pokud by škola přizvala odborníky a pokud by se osnovy udělaly promyšleně, tak by mohla vést člověka k tomu, aby se stavěl vůči svojí sexualitě zodpovědně a aby dokázal svoji situaci dobře uchopit. Ne aby se bál za někým přijít s tím, že jsem ‚monstrum‘. Spousta věcí se těžko říká mámě a tátovi,“ vysvětluje výzkumnice z Národního ústavu pro duševní zdraví. 

„O sexualitě se ve společnosti mluví víc než předtím, ale stále je to málo. Tím nechci říct, se o ní máme bavit od rána do večera, ale osvěta a otevřená debata může pomoci v případech, kdy je sexualita problematická. Lidé, kteří mají nějakou potíž, mají přístup k informacím velmi omezený, když se podíváte na fóra, na web, tak jsou to věci, které píšou z velké části lidé s obvyklou sexualitou, takže i ty rady jsou této povahy.“  

Teenageři - mladí - mileniálové

Internetová studna moudrosti 

Sexuální výchova není samostatný předmět, čeští žáci ji mají v osmé a deváté třídě na základní škole v předmětu výchova ke zdraví. Osnovy ale nejsou pevně dané, a tak záleží na škole a pedagogovi, jak výuku pojme. „Pokud si žáci nebudou pamatovat vzorek Celsia, tak je to v životě asi moc neovlivní. Pokud si ale nebudou pamatovat, jak se chránit při sexu, tak je to může poznamenat na celý život, a proto se k tomu snažím v hodinách přistupovat komplexně: od psychologických změn přes změny těla až po nemoci,“ vysvětluje učitel Pavel Koubek. 

„Vycházím z toho, že doba pokročila a žáci nejsou v tomto ohledu úplně nepopsaný list. Pokouším se jim ty kusé informace, které sbírají na internetu nebo od kamarádů, dát dohromady. Na mně je, abych jim je pomohl, utřídil a hlavně zodpověděl jejich dotazy,“ popisuje Pavel Koubek svůj přístup k výuce o sexu na základní škole v době internetu. 

Pavel Koubek do výuky zahrnuje i témata, jako je rovnost pohlaví a respekt k sexuálním menšinám. „Velice mile mě překvapilo, že od nikoho nezaznělo k homosexuálům nic odsuzujícího, až na jednoho žáka, který mi řekl, že by mu asi nebylo příjemné, kdyby ho balil nějaký kluk. Tak jsem mu odpověděl, že tohle třeba zažívají holky docela často, když je balí někdo, o koho opravdu nemají zájem, takže to nemá brát nějak fatálně,“ uzavírá učitel základní školy Pavel Koubek. 

Pusťte si celý magazín Přes čáru. Dozvíte se v něm mimo jiné, jak na sexuální výchovu vzpomínají redaktoři a redaktorky Radia Wave. 

Spustit audio
autor: Hana Kuncová