Přes čáru: Lidi nechápou, k čemu potřebují feminismus

22. srpen 2016
Přes čáru

Feminismus žije, protože žije patriarchát! I to bylo jedno z hesel feministického karnevalu, který proběhl před třemi týdny v Praze v režii Feministické společnosti Univerzity Karlovy. O tomto hesle nikdo neslyšel, všechnu pozornost si totiž vysloužil růžový piket s nápisem „mrtvej šovinista – dobrej šovinista“.

Kolem hesla se strhla debata a člověk měl na sociálních sítích najednou pocit, že žijeme v zemi odborníků a odbornic na feminismus, sexismus a násilí. Kauza vyvrcholila dopisem rektorátu adresovaným Feministické společnosti UK, ve kterém spojení univerzity a feministické společnosti rektorát přikázal odstranit.

Neredukujme však debatu o feminismu na jeden piket nebo jednu událost. Spolu s členkami FEMu Kateřinou a Rút jsme si povídaly o tom, proč feminismus není jen „ženskou záležitostí“, a o tom, čím feminismus může být.

„Pro mě je feminismus především boj za rovnostářskou společnost. Žijeme v systému, kde jsou muži bráni vážněji a jsou automaticky stavěni do ‚lepších pozic‘. Feminismus je také lidskoprávní a zároveň souvisí s jinými boji proti autoritám, sociálnímu útlaku,“ říká Rút. „Pro mě souvisí feminismus s rasismem, se sociálními nerovnostmi. Myslím, že se na tyto souvislosti zapomíná – třeba liberální feminismus, který je teď hodně na západě protežován, tyhle vztahy úplně opomíjí,“ dodává Kateřina.

Čtěte také

Současný feminismus, tak jak k němu přistupuje Feministická společnost, si vedle nerovnosti všímá také stereotypů, předsudků, věnuje se násilí na ženách, sexistickým reklamám a podobně. Debata ale často zůstává na akademické půdě, proto společnost organizuje i akce pro širší veřejnost. „Většina lidí ani netuší, co to vlastně feminismus je, líbí se jim přednáška, ale slyšeli, že feministky nenávidí muže, a tak se ptají, jestli budou muset také nenávidět muže...“

O stereotypních představách o feministkách více v Přes čáru s Martinou Malinovou.

autor: Martina Malinová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.