Přes čáru: Nemají co pít, kolabují horkem, umírají. Musíme dálkově převážet hospodářská zvířata?
Letos v létě vyjel kamion se skoro šedesáti kravami z Libereckého kraje do Turecka. Zastavil se ale na hranicích. Turecká strana odmítla skot přijmout. Zvířata několik dní trpěla ve stojícím návěsu vozidla, neměla dostatek vody a kolabovala. Daří se státu kontrolovat, jestli nedochází k masovému týrání zvířat? V magazínu Přes čáru o tom mluvili ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád a Romana Šonková z organizace Compassion in World Farming.
V květnu 2015 v Rumunsku pracovníci naložili třináct tisíc ovcí na loď. Po 24 dnech strávených na moři bez potřebné péče, krmení a vody přistálo plavidlo v Somálsku. Všechny ovce zahynuly na dehydrataci, vyhladovění a vyčerpání. „Já znám takových případů desítky. Bohužel, teď se ty příběhy nešťastných zvířat při přepravě zhušťují, protože Česká republika je jedním z největších vývozců skotu do Turecka,“ říká Romana Šonková, která se tímto tématem zabývá sedm let.
„Je to tím, že tu máme dobrou nákazovou situaci,“ doplňuje Zbyněk Semerád. „ To znamená, že máme chovy bez nákaz. Jsou tu taky vyspělí chovatelé. Existuje proto velký zájem o naše zvířata, protože jsou kvalitní, zdravá a uplatní se na jejich trhu.“
Přepravci se o hospodářská zvířata při převozu ve většině případů starají, říká ředitel. „Mají v tom totiž velké finanční prostředky. Ne vždy se to ale povede. Někdy je to zapříčiněno lidmi, kteří za to nejsou zodpovědní. Někdy do toho vstoupí úřednický šiml. To byl třeba případ zmíněného Turecka.“
„Tento případ jen dokazuje, jak je celý tento obchod krutý,“ myslí si Šonková. „Z našeho pohledu nemají zvířata dostatečný prostorový komfort. Musíme si uvědomit, že hospodářská zvířata jsou stejně vnímavá jako naši domácí mazlíčci. Skot se navíc špatně vyrovnává s teplotním šokem. Další věcí je, že kamiony mají dvě podlaží. Podle našeho zjištění nedokáží v tom horním podlaží často inspektoři kvůli špatnému přístupu zvířata dobře kontrolovat. Zvířata pak po několika dnech dorazí na hranice EU a tam končí veškerá jejich právní ochrana. Legislativa má sice platit až do konce cesty, ale v podstatě je tu nulová možnost to skutečně prosazovat.“
Evropská legislativa je podle obou hostů magazínu Přes čáru nevyhovující. „Při projednávání této legislativy, protože jde o nařízení, musí být úplná shoda všech členských zemí EU. A toto je výsledek. Každý stát do toho vložil ta zmírnění, která potřeboval. Je to komplikované a někdy těžko vymahatelné,“ uzavírá Zbyněk Semerád.
Jak by se měla právní ochrana zvířat změnit? A jakou roli ve všem hraje ekonomika a kulturní aspekty? Poslechněte si celý magazín Přes čáru!
Související
-
„V ČR mohou být i čtvrtírny tygrů,“ říká ochranář bojující s organizovaným zločinem na zvířatech
„Když si koupíte papouška bez papírů, stanete se vlastně součástí organizovaného zločinu,“ vysvětluje Tomáš Ouhel, jeden z členů týmu Wildlife Guards.
-
Z polívky do výběhu. Na Farmě Naděje žijí dobrovolníci v jurtě a zachraňují zvířata z jatek
„Když ubližujeme zvířatům, ubližujeme někomu slabšímu, bezbrannějšímu, proto jsem se rozhodla jim pomáhat.“
-
„Zdravá společnost? Jedině, když budou zdravá i zvířata,“ říká veterinář Modrý
Veterináři bez hranic jsou česká nevládní nezisková organizace, která, po boku ostatních organizací sdružených ve VSF International, pomáhá zvířatům a lidem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka