Přes čáru o domácím vzdělávání: Doma se děti učí rychleji

14. listopad 2017
Přes čáru

Čím dál víc rodičů v Česku je nespokojených s klasickým vzděláváním a hledá pro své děti alternativy. Individuální formou výuky prošlo za poslední dekádu více než 8 000 žáků. Je domácí vzdělávání revoltou proti školnímu řádu? Co si od něj rodiče slibují a jak probíhá přezkušování? Na otázky magazínu Přes čáru odpovídal náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys a učitelka Šárka Medová, která se rozhodla učit svého osmiletého syna doma.

Hlavní přínos domácího vzdělávání je pro Šárku Medovou dobrý vztah s jejím dítětem vytvořený díky tomu, že jsou denně spolu. Přílišná vzájemná fixace byla trochu problém, ale teď se to prý lepší. „Nejde ani tak o ten čas, že jsme pořád spolu. To si nemyslím, že je dobré. Ale to, že tomu dítěti rozumíte, protože se s ním pořád bavíte. Jiní rodiče ráno spěchají s dětmi do školy, večer zase dělají úkoly, aby šlo dítě brzo spát, protože ráno budou zase spěchat. Když tohle nezažíváte, tak ten prostor navíc vyplní svět dítěte, kterému jste potom blíž,“ vysvětluje Medová.  

Škola děti nemotivuje

„Jsem učitelka ve školce a postupně jsem víc a víc rozvolňovala svůj přístup k dětem. Poznala jsem, že děti naučím víc, když mají prostor a když můžu vycházet z jejich vnitřní motivace. A to se mi zdálo, že se pak ve škole neděje,“ popisuje Šárka Medová svou zkušenost, která ji nakonec přivedla k rozhodnutí učit syna doma.

„Nebojím se toho, že by měl můj syn problém s autoritami. On má rád, když má všechno pevný řád. Nemyslím si, že by dítě mělo dělat jenom to, co ho baví. Spíš jde o to, že když ho to baví a zajímá, tak je potřeba podchytit ty situace. Když trávíme hodně času spolu, tak můžu reagovat ve chvíli, kdy ho něco zaujme. Potom nepotřebuje tolik času na učení, protože to rychle pochopí. Nechci, aby se učil jenom pro nějaké hodnocení. Ve škole už jde pak jenom o známku, a ne o důvod, proč se žák učil. Chtěla jsem, aby syn věděl, že učení může být i zajímavé a že známky nejsou potřeba,“ dodává Medová.

Školní inspekce rodičům věří

Česká školní inspekce se v předloňském školním roce zaměřila na individuální vzdělávání na prvním stupni základní školy. „Zjistili jsme, které konkrétní školy mají takové žáky, a provedli kontrolu přezkušování,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. „Důvody žádostí rodičů o individuální vzdělávání jsou různé a v naprosté většině případů není důvodem fyzický stav ani psychické problémy žáka, ale to, že rodiče chtěli své dítě vzdělávat jinak. Jinými formami, jiným způsobem, přistupovat jinak, než jak to z jejich pohledu činí školy,“ říká Ondřej Andrys.

děti - ve škole - domácí vzdělávání

„Pokud se společnost rozhodne, že chce umožnit i jiné formy vzdělávání, než je běžná docházka do základní školy, tak není žádný důvod na to nahlížet skrz prsty. Naše zkušenost ze školního roku 2015/2016 je pozitivní. Rodiče se svým dětem věnovali a snaha všech stran byla vidět i na přezkušování. Já bych v tomto směru věřil rodičům, že chtějí pro své dítě to nejlepší,“ vysvětluje Ondřej Andrys. „Duch tady toho opatření nespočívá v tom, že by domácí vzdělávání mělo být nějakou standardní alternativou. Domácí vzdělávání je určeno pro případy, kdy existují relevantní důvody pro to, aby žáci nechodili do školy. Do jaké míry budou v budoucnu tyto důvody převažovat nad přesvědčením rodičů, že své dítě doma připraví po všech stránkách lépe než škola, ukáže čas,“ uzavírá Andrys. 

Poslechněte si záznam celého pořadu! Zabývá se mimo jiné tím, jak vypadá den českého domácího školáka a jak se liší od rutiny dětí vychovávaných doma v zahraničí.

 

autor: Hana Kuncová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.