Přes čáru: Ovoce a zelenina se dá sehnat i jinde než jen v regálech nebo na trzích
Obcházení zavedených distribučních řetězců už dávno není známka punku. V hudebním průmyslu se s ním možná začalo, teď tento přístup vidíme např. v průmyslu potravinovém. Další na řadě bude zřejmě byznys s energiemi, alespoň sousední Německo už se vydalo tímto směrem. Možná to vypadá jako hudba budoucnosti, ale v refrénech slyšíme staré známé tři akordy.
V Česku se množí skupiny KPZ. Nesdílejí krabičky poslední záchrany, ale zemědělce, kterého komunitně podporují. Hlavně tím, že mu dopředu zaplatí za jeho produkci zeleniny a zavážou se k pravidelnému odběru, ale také třeba příležitostnými brigádami.
Princip KPZ přitom nepřichází s ničím novým. Když chce člověk zeleninu, musí najít hospodáře, který ji umí pěstovat. Většina zemědělců podporovaných v rámci KPZ pěstuje své produkty v biokvalitě, jde o lokální hospodaření (převoz z jednoho konce republiky na druhý by se nevyplatil, a tak si lidé sdružení v KPZ hledají co nejbližšího zemědělce) a hlavně o sezónní produkci.
Alena Karafiátová z biofarmy Dvůr Vyšínek říká, že mezi výhody patří také to, že ví, pro koho zeleninu pěstuje: „Když něčemu věnujete hodně času a hodně práce, tak nechcete, aby to přišlo nazmar.“ Pro Alenu Karafiátovou je důležité, že lidé z KPZ ocení, že její produkce je bio.
Pavel Holubec z KPZ Klinika říká, že jejich skupina vznikla před rokem a sdružuje asi dvě desítky lidí: „Polovina z nich odebírá zeleninu jednou za týden, druhá jen jednou za čtrnáct dní.“ Odběrné místo mají v žižkovském komunitním centru Klinika, odtud jejich název.
Odběratelé nesou spolu se zemědělcem část rizika, že se neurodí tolik, kolik by bylo potřeba, nebo že rostliny napadne nemoc či škůdce. Podle Pavla Holubce ale výhody převažují: „Líbí se mi, že si vyzvednete čerstvou zeleninu, kterou váš zemědělec sklidil předcházející den. Navíc to jde i bez obalů a postřiků.“ Pavel zdůrazňuje i komunitní rozměr KPZ, kdy zemědělci své odběratele na farmy zvou a pořádají pro ně různé akce.
Na ovoce je aplikace
Iniciativa Na ovoce mapuje volně dostupné ovocné stromy a keře a také bylinky. V červenci spustila mobilní aplikaci, která vás dovede k vybranému ovoci. František Marčík z iniciativy Na ovoce připouští, že se jedná o obcházení distribučních potravinových řetězců, na druhou stranu plánuje e-shop. „Chceme prodávat stromky starých tradičních ovocných odrůd,“ vysvětluje František a jmenuje jabloně jaderničky moravské nebo strýmky. Z hrušní potom pastornice nebo ananasky. „Mají často velice kouzelné názvy a moc se o nich neví, protože se mnohdy zachovaly pouze lokálně,“ dodává František Marčík.
Burčák je mrtev, ať žije mošt!
Pražský sad Na Klíčově ožije v sobotu 1. října 2016 Ovocnou slavností. Organizátoři (Na ovoce a Asociace místních potravinových iniciativ) slibují, že mošt poteče proudem. Druhá Ovocná slavnost se podobně jako ta loňská ponese v duchu moštování, procházek sadem a sdílení ovocného vědění. Bude se ochutnávat čerstvé ovoce ze sadu, také mošty, cidery a marmelády, takže místo vstupného si mají zájemci donést láhve na mošt a hrníčky na koštování.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
