Přes čáru: Polský protipotratový zákon vzbuzuje otazníky stejně jako česká legislativa
Tisíce žen v Polsku v pondělí 3. října stávkovaly, desetitisíce protestovaly na demonstracích ve velkých městech proti chystanému zpřísnění protipotratového zákona. V centru Varšavy se shromáždilo přes 20 000 lidí.
Polky, které protestovaly proti zpřísnění zákona omezujícího umělé přerušení těhotenství, oblékly černou. Nová úprava počítá s tím, že legálně půjde provést umělý potrat pouze v případě bezprostředního ohrožení života matky. Polky, které to vítají, byly naopak v bílé.
Podle polské mutace časopisu Newsweek si zákaz umělého přerušení těhotenství přeje 80 % Poláků. V zemi se legálně uměle ukončí asi 15 stovek těhotenství ročně. Podle odhadů neziskových organizací dalších 150 tisíc žen podstoupí zákrok nelegálně nebo v zahraničí.
Symbolické místo černého protestu v Praze
V Praze proběhly dva „černé protesty“ – jeden před polskou ambasádou, druhý na Palackého náměstí. Svolala ho Dominika Szymańska. Lepší lokaci nemohla vybrat, podotýká jeden z účastníků protestu, sochař Pavel Karous při pohledu na pomník F. Palackého: „Sucharda na levé straně vytvořil dvouhlavou saň, která personifikuje Rakousko-Uhersko. Ta znásilňuje Slávii, která leží pod ní a umírá. Na druhé straně pomníku se Slávie probouzí a vytrhává se z okovů.“ Karous dodává, že v rámci černého protestu je to dobře vybrané místo, kde je sochařsky zachyceno znásilnění ženy dvouhlavou saní. „Dnes by mohla představovat národně-konzervativní kontrarevoluci,“ říká Pavel Karous.
Dominika Szymańska upozornila hned v úvodu protestu na to, že jde o akci občanů, že to není protest proti jedné politické straně, ale proti hlasování v parlamentu. Na sobotní demonstraci v Praze bylo asi 150 lidí, což bylo samozřejmě o poznání méně než tou dobou ve Varšavě.
Organizátorka pondělních stávek a demonstrací v Polsku Marta Lempart říká, že momentálně je třeba protestovat proti konkrétnímu návrhu zákona, který se vláda snaží přes parlament prosadit: „Chceme, aby ho zastavili. Později můžeme řešit celkovou změnu toho současného zákona v Polsku, ale nyní se opravdu soustředíme na tento návrh.“
Zastaralé zákony v Polsku i v Česku
Polská legislativa ohledně interrupcí platí od roku 1993 a je sama o sobě velmi přísná. Mírnější verzi navrhuje občanská iniciativa „Zachraňme ženy“. Novela vznikla jako občanský návrh, pod který se podepsalo 250 000 lidí. „V parlamentu ho prostě zavrhli. Oni se rozhodli, že se tím vůbec nebudou zabývat. Vládní strana má většinu a může si tak dělat, co chce.“
V Česku platí ohledně interrupcí zákon z roku 1986, který znemožňuje provést interrupci cizinkám bez trvalého pobytu na území republiky. Narazila na to před šesti měsíci Slovenka pracující dlouhodobě v Česku, které lékaři v několika nemocnicích na Plzeňsku odmítli uměle přerušit těhotenství.
Zakladatel Kanceláře ombudsmana pro zdraví Martin Jan Stránský k tomu podotýká, že se jednalo o střet legislativních norem ČR a principů EU: „Smlouva o fungování Evropské unie mj. vymezuje umělé přerušení těhotenství jako službu, která má být k dispozici všem občanům EU bez ohledu na místo jejich pobytu.“ Podle nálezu právníků Kanceláře ombudsmana pro zdraví je česká právní norma v rozporu s evropskou legislativou.
Jak Martin Jan Stránský podotýká, proti novelizaci se nestaví ani zástupci ministerstva, ani Zdravotního výboru PS, nicméně k akci se zatím neodhodlali. Přitom už teď jezdí do Česka kvůli interrupcím ročně možná až tisíce Polek: „Jedná se například o Ostravsko. My o tom víme, ale ne z oficiálních zdrojů.“
Nechtěný paradox. Pomohou Polky novelizaci českého zákona?
Pokud by byl v Polsku tzv. protipotratový zákon schválen, dá se očekávat, že vzroste zájem o tzv. zdravotní turistiku. „Zákony se novelizují v zásadě ze dvou důvodů: kvůli politice a kvůli penězům,“ říká Martin Jan Stránský a dodává: „Pokud by někdo vybudoval kliniku zaměřenou právě na ženy z Polska, kde by dělal to, na co mají podle mě morálně i zdravotně nárok, vydělal by hezké peníze. A podle našich právních rozborů by to nebylo protiprávní. Pak by k novelizaci čs. zákona z roku 1986 jistě došlo velice rychle.“
Na Kancelář ombudsmana pro zdraví se obrátil jeden ředitel nejmenované nemocnice s žádostí o stanovisko k rozporu mezi principy EU a českou legislativou, ovšem vyjádřil se v tom smyslu, že než jeho zařízení bude oficiálně uměle přerušovat těhotenství cizinek bez trvalého pobytu, musí dojít k novelizaci. Primáři a ředitelé nemocnic zkrátka nechtějí riskovat nařčení z protiprávního jednání.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
