Přes čáru: Romští žáci po 10 letech? Situace se lepší. Trošičku

2. leden 2017
03773727.jpeg

V České republice se sčítají romští žáci poslední čtyři roky. Sčítání lidí na základě jejich etnicity je samozřejmě vysoce citlivé a třaskavé téma. Ale Česko musí tato data, přesněji řečeno kvalifikované odhady, dodávat. Českou republiku totiž před skoro 10 lety odsoudil Velký senát Evropského soudu pro lidská práva za systematickou diskriminaci romských žáků.

V rozsudku „D. H. a ostatní proti České republice“ hrál důležitou roli fakt, že romské děti tehdy velmi často chodily do zvláštních škol. Ty už nefungují, dneska se zjišťuje, kolik romských žáků se vzdělává jako děti s lehkým mentálním postižením. Česka se na to pravidelně dotazuje Výbor ministrů Rady Evropy.

Jsou romské děti osmkrát častěji postižené? Matematika říká, že ne, česká praxe jí ale odporuje

V Česku tvořili donedávna Romové přibližně jednu třetinu ze všech žáků s diagnózou lehké mentální postižení. Jenže průměrný výskyt této diagnózy v celé populaci školáků je pouze 3%. Náměstek ministryně školství Stanislav Štech prezentuje poslední výsledky kvalifikovaných odhadů počtu romských dětí, které mají diagnózu lehké mozkového postižení: „Je jich 12,5 %, což je velmi mírný úbytek.“ Podle náměstka by měl být ovšem trvalý.

Dodává: „Uvědomme si, že 86–87 % romských žáků je vzděláváno běžným způsobem na běžných školách.“ Faktem nicméně zůstává, že romské děti mají oproti ostatním osmkrát větší „naději“ na nálepku LMP – lehké mozkové postižení. S ním potom souvisí vzdělávání podle upravených (rozuměj zredukovaných) plánů a nižší šance na kvalitní středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání.

03770926.jpeg

Optimismus za 10 či 15 let

Podle Stanislava Štecha nelze situaci romských žáků na základních školách změnit ze dne na den. Ale v horizontu 10, 15 let už by se ledacos zlepšit dalo, doufá. Antropoložka Dana Morée chce jít ještě dál: „Možná bychom si mohli začít klást otázku, jak to zařídit, aby ti, kdo projdou českým vzdělávacím systémem, byli do života vybaveni komplexněji. K tomu patří i to, že když jsem Rom, jsem rád, že jsem Rom.“

Podle Dany Morée je také důležité, aby se ze vzdělávání romských dětí stalo společné téma pro romskou menšinu i většinovou společnost. Stanislav Štech zase podotýká, že spousta žáků s různými znevýhodněními řeší podobné nebo stejné problémy jako romští žáci.

Dana Morée upozorňuje na chybějící romské učitele ve školách a se Stanislavem Štechem se shoduje na tom, že učitelům v Česku obecně chybí další vzdělávání zaměřené na pedagogiku, na konkrétní metody výuky a nové trendy v jednotlivých vědních oborech.

Spustit audio
autoři: Martina Malinová, Magdaléna Trusinová