Přes čáru: Snaží se čínští komunisté zničit svobodnou diskusi na našich univerzitách?

16. květen 2018
Členové Komunistické strany Číny

Americké univerzity čelí dlouhodobě vlivu čínské propagandy, která se snaží ovlivňovat tamní akademické prostředí, tlumit kritiku čínské politiky a utvářet diskusi na amerických univerzitách pomocí organizací řízených Pekingem. Netýká se to ale jen USA. Podobné snahy se prý objevují také u nás.

Texaská univerzita v Austinu se začala čínskému vlivu bránit jako jedna z prvních amerických univerzit a odmítla peníze, které na chod nového Centra pro čínskou politiku věnovala nadace CUSEF, úzce navázaná na čínskou komunistickou stranu. Na univerzitě totiž panovaly obavy, že by závislost na čínských financích mohla dát Číně „nepřípustný přístup a vliv na akademické produkty“.

Podobného vlivu se bojí někteří studenti a profesoři i u nás. Sinologický server Sinopsis nedávno publikoval článek Pás a stezka místo kritického myšlení, kde vyjadřuje obavy z toho, jak nekriticky je veden univerzitní kurz týkající se čínské politiky.

Garanti kurzu, Dr. Miloš Balabán z Fakulty sociálních věd a doc. Marek Hrubec z Filozofické fakulty, se odmítli k tvrzením z článku pro Radio Wave vyjádřit. Docent Hrubec jen napsal: „Patrně se jedná o omyl, neboť předpokládám, že by mě veřejnoprávní instituce Český rozhlas nezvala do diskuse na základě anonymního bulvárního článku.“

Spoluautor textu na webu Sinopsis Filip Jirouš nicméně kolektivní dílo autorů Sinopsis brání: „Ten předmět je problematický proto, že s čínskými zdroji a výroky zachází jako s objektivními fakty, a ne názory jedné strany. Často vyučující uvádějí zavádějící či nepravdivá fakta, třeba že v Americe jsou na tom chudí lidé hůř než v Číně a podobně.“

Předmět se zabývá globálním čínským ekonomickým projektem Pás a stezka, někdy také nazývaným Nová hedvábná stezka. Ten přináší řadu problémů, na které ale prý kurz neupozorňuje.

Čínu sužuje smog (na ilustračním snímku z ledna 2017 tančící páry s maskami na tvářích ve Fu-jangu, provincie An-chuej).

Podle Jirouše je velký problém také to, že většina zdrojů, které jsou studentům uváděné jako doporučené, pochází od autorů napojených na čínský režim. Ať už jsou z různých think-tanků nebo třeba státní Rady pro vztahy se střední a východní Evropou. Jediný elektronický zdroj kurzu je potom web China Daily, který je na americkém seznamu zahraničních vlivových organizací.

Mohou si studenti veřejně stěžovat?

„S některými výtkami souhlasím, ale to jsou drobnosti, takových bychom v každém kurzu našli mnoho,“ komentuje článek sinolog Jan Krejčí z Centra asijských studií na VŠE. A není sám, komu se nelíbí anonymně publikovaný článek na Sinopsis. 

„Pokud má student jakéhokoliv kurzu pocit, že se tam děje něco, co by se dít nemělo, tak existuje řada nástrojů, které studenti mohou využít. Třeba negativní hodnocení kurzu či vyučujícího, které se dělá na konci semestru,“ kritizuje Ivana Karásková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky. 

Pás a stezka místo velkých investic přináší problémy

Ivana Karásková je také koordinátorkou webu Chinfluence, který analyzuje čínský politický a ekonomický vliv u nás, na Slovensku a v Maďarsku. Na počátku června na toto téma vyjde na tomto webu podrobná studie, podle které se pročínský postoj stává mezi politickými a ekonomickými elitami novým mainstreamem.

„Oproti tomu diskurs, který vytvářela média a novináři, byl ve velké opozici vůči oficiálně deklarovanému narativu pročínských investic. Média jsou značně odolná proti tomuto diskursu. Tedy u nás. Na Slovensku tak středně a v Maďarsku téměř vůbec,“ popisuje svůj výzkum Ivana Karásková.

Čínský ekonomický projekt Pás a stezka, který nachází i u nás podporu politických elit, není bez problémů, a tak bychom možná měli dbát víc na to, jak se o něm učí na univerzitách.  „Dochází k prosazování čínského vlivu u nás, můžeme mít třeba podezření na korupci okolo prezidentské kanceláře a ČSSD, která má velmi blízké napojení na čínskou komunistickou stranu, a byl tu i pokus o průmyslovou špionáž u firmy HE3DA, kde se čínští investoři pokusili ukrást unikátní technologii, kterou ta firma vyvinula,“ tvrdí mladý sinolog Filip Jirouš.

Čínská ulice

Negativní důsledky prosazování metod Pásu a stezky přitom můžeme sledovat v různých zemích v zahraničí. „Spousta zemí kvůli čínským investicím, které jsou ve skutečnosti půjčky, upadá do dluhových pastí. Vidíme to na příkladu Srí Lanky, která teď byla donucená se vzdát ve prospěch Číny jednoho svého strategického přístavu,“ říká Filip Jirouš.

Konfuciovy instituty jako pátá kolona Číny

Univerzity v USA se jen obtížně vymaňují z vlivu čínských investic. Čínská vláda sponzoruje stovky Konfuciových institutů, které operují na základě neprůhledných smluv a často jsou obviňovány z toho, že zasahují do vzdělávacích aktivit spojených s Čínou. U nás je Konfuciův institut pouze v Olomouci, pražská Univerzita Karlova ho na své půdě odmítla.

„Tyto vzdělávací instituce mají vliv na šíření čínské kultury a jazyka, ale do jaké míry mají vliv politický, o tom bych pochyboval,“ říká Jan Krejčí z Centra asijských studií na VŠE. „Situace v Česku není zdaleka tak vyhrocená jako jinde. Myslím si, že Konfuciovy instituty nemusí být hystericky považované za zahraničního agenta,“ doplňuje ho Ivana Karásková. 

V Olomouci byla ale údajně přeložena do češtiny kniha generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Číny Si Ťin-pchinga, která je také produktem čínské propagandy, o podílu tamního Konfuciova institutu se spekuluje.

V Americe a v Austrálii je dnes víc a víc čínských studentů, kteří bývají pod tlakem, pokud mluví proti narativu komunistické strany. Někteří ale naopak vyvolávají konflikty s profesory, kteří mluví o politice Pekingu kriticky. Hrozí něco podobného i u nás? Poslechněte si celou diskusi v pořadu Přes čáru.

  • Společnost
  • Diskuse