Přes čáru: Tepelné ostrovy v každé hustší čtvrti. Bude v českých městech kvůli suchu nesnesitelně?

18. červen 2018
horko - vodotrysk

V některých oblastech Česka, obzvlášť na východě, přetrvává extrémní sucho. Nepříznivá situace je i na jižní Moravě. Zato ve městech se obyvatelé potýkají s tepelnými ostrovy – v blízkosti některých bloků zástavby je znatelně tepleji než v okolí. Jak se musí města změnit, aby v nich lidé v budoucnu mohli kvalitně žít? A bude se situace zhoršovat? Do pořadu Přes čáru přišli Václav Orcígr z organizace Arnika a Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

„Sucho se vyskytovalo a vyskytovat se bude. To, co se u nás odehrává od roku 2014, je snížená dostupnost srážkových úhrnů. Ten nejzřetelnější dopad je v krajině, na zemědělské půdě a následně i ve městech,“ popisuje současnou situaci hydrolog Adam Vizina. „Největší podíl na tom má špatné hospodaření. Částečně jde o zemědělství, částečně o lesnictví. Nestaráme se dobře o půdu. Opatření nejsou komplexní. Víc se o tom mluví, než se dělá.“

Tepelné ostrovy vznikají v místech husté zástavby, kde chybí zeleň a vodní prvky. „Typickým příkladem je okolí Masarykova nádraží, které patří k největším tepelným ostrovům v české metropoli,“ říká Václav Orcígr. „Praha je zatížená globální klimatickou změnou. Ačkoliv patří k nejzelenějším metropolím v Evropě, centrum města je poměrně dost zastavěné. Město v některých případech není schopné systémem plánování územního rozvoje těmto věcem čelit.“ Rozdíl mezi centrem a periferií můžou být až tři stupně Celsia.

Adam Vizina  a Václav Orcígr

Klimatické strategie

Počet lidí žijících ve městech se za posledních padesát let zvýšil zhruba pětinásobně. A právě velká města jsou hlavními producenty látek, které se na změně klimatu negativně podílejí. Zároveň jsou tímto jevem ale také nejvíce ohrožená. Populace velkoměst trápí vlny veder, povodně, nedostatek vody i zeleně a jejich nerovnoměrná distribuce. Velká města, včetně Prahy, proto vytvářejí klimatické strategie.

Pražský adaptační plán zahrnuje například budování zelených střech a fasád, obnovování původních říčních koryt nebo využívání dešťové a odpadní vody. Strategie je podle Václava Orcígra z Arniky problematická v její právní závaznosti. „Pro rozvoj města je klíčový územní plán. Ten teď Praha připravuje nový. Když se do něj člověk podívá, tak zjistí, že preambule adaptační strategie přijímá jen do určité míry. Podle nás například nedostatečně chrání městskou zeleň. Většina zeleně je v připravovaném územním plánu vymezená jako zastavitelná. Ruší taky pojem izolační zeleně, což jsou takzvané zelené pásy u rušných komunikací, které chrání obyvatele před hlukem a prašností.“

Různá řešení, jak se vypořádat s klimatickou změnou ve městech, nabízí web moudramesta.cz. Po roční práci jej spustil spolek Nesehnutí, který se věnuje ekologii a trvale udržitelnému rozvoji měst. Portál nabízí vyzkoušená opatření ze zahraničí, kontakt na odborníky a možnost konzultací s nimi.

horko - silnice - dálnice

Na webu jsou i případové studie z Vídně, Kodaně nebo třeba Barcelony. Poslední zmíněné město se třeba už několik let koncepčně věnuje rozvoji městské zelené infrastruktury. Progresivní, až vizionářské projekty tam ve spolupráci s radnicí realizuje urbanistické studio Batlle i Roig. Jejich vizí je budování „zelených mostů“ napříč zastavěným, nezastavěným a zeleným prostorem tak, aby vznikla zelená síť, kterou mohou místní využít k rekreaci.

Několik kilometrů od Barcelony, v městečku Montgat, vytvořilo studio park Parque del Tramvia, který je vybudován nad čtyřproudou silnicí tak, aby ji zakryl a propojil dvě obytné zóny, které doposud silnice rozdělovala. Vznikl 850 metrů dlouhý zatravněný úsek s pěší promenádou a stromořadím, který zpřístupňuje okolním čtvrtím propojení s oceánem a vytváří prostor jak pro pěší, tak pro cyklisty a cyklistky.

Nákladní kola, adopce stromů a sousedské slavnosti. Koukněte se na příběhy originálních projektů

Berlín

Přetrvávající nárůst počtu obyvatel ve městech s sebou přináší spoustu problémů, které musí řešit radnice. Řada metropolí proto stále častěji sahá po netradičních řešeních. Organizace Nesehnutí spustila web Moudrá města, na kterém představuje příběhy měst, jež se takových řešení nebála a dala šanci originálním projektům.

Bude hůř?

Sucho a oteplování není podle Viziny žádným překvapením. Jde o jev, který se periodicky opakuje. „Velké sucho bylo mezi lety 1850 až 1875. Tyto periody se dají očekávat. Musíme k tomu ale přičíst problém klimatické změny. V českých podmínkách se oteplilo o víc než jeden stupeň. Podle predikcí to bude ke konci 21. století ještě o další dva až tři stupně Celsia.“

Základním úkolem města je podle obou hostů pozitivně motivovat své obyvatele, aby neplýtvali vodou a žili ekologicky. „Komunální správa může zapojit obyvatele, aby se toho procesu přímo zúčastnili. Osobní angažovanost v řešení problémů je to nejzásadnější,“ říká hydrolog. „Nejde jen o zelené plochy. Město může také například podporovat cyklodopravu.“

Tým českých vědců nedávno zveřejnil v časopise Nature studii zaměřenou na hydroklimatický vývoj Evropy. Z výsledků výzkumu paradoxně vyplývá, že se vyskytujeme v rámci posledních tisíc let ve vlhkém období, říká Vizina. „Z tohoto projektu taky vyplývá, že Evropa je polarizovaná na severní – vlhkou– a jižní – suchou – část. Oba extrémy se postupně prohlubují. Štěstí České republiky je, že jsme někde na pomezí. Přibližuje se nám ale suchá hranice a dle klimatických modelů bude tento problém u nás častější. To, že se bude oteplovat, tvrdí všechny scénáře. Jde jen o to, jestli půjde o stupeň a půl, nebo o čtyři. Všechno záleží na tom, jak se budeme starat o planetu.“

Jak bude Evropa v budoucnu bojovat s nedostatkem vody? Změní se život ve městech, jako je Praha? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio
  • Společnost
  • Rozhovor