Přestaňme holkám říkat, jak se vyhnout znásilnění. Bagatelizuje to predátorské chování
Koleje. Místo plné mladých lidí, kteří se mnohdy teprve nedávno odstěhovali od rodičů, ocitli se v cizím městě a mohou být o to zranitelnější. Loni v létě docházelo na pražské koleji Hvězda k přepadením studentek vracejících se večer domů. Oficiálně však problém neexistoval. Napadené totiž útoky, zvláště pokud se jim podařilo ubránit se, nehlásily. Poslechněte si rozhovor s publicistkou a studentkou politologie Kateřinou Kňapovou, která byla jednou z iniciátorek petice Za ochranu před sexuálními útoky.
„Zaujalo mne, jak o celé kauze referuje v médiích policejní mluvčí. Navzdory tomu, že na koleji Hvězda byly opakovaně sexuální útoky, vyskytovali se tam exhibicionisté, jsme měli pocit, že policie dělá hrozně málo, aby tento prostor, kde se pohybuje mnoho mladých žen, ale i mužů, zabezpečila. Navíc problém bagatelizuje,“ říká Kateřina Kňapová. Policie kladla důraz především na rady dívkám, co by neměly dělat: vracet se pozdě domů, měly by se vyhýbat temným místům, chodit raději ve skupině. Jenže kdo bydlel na koleji Hvězda, ví, že dostat se domů a vyhnout se temným místům je prakticky nemožné.
„V české společnosti se sexuálních útoků hlásí málo. Důraz na osobní odpovědnost oběti k tomu přispívá. Ženy, ale i muži mají pocit, že si za útok mohou sami. Při posuzování tohoto typu zločinu je hodnoceno, jestli se oběť opravdu bránila, a toto dokazování je bezesporu traumatizující. I subtilní momenty jako ‚catcalling‘, pokřikování na ženy na ulici vydávané za komplimenty, posouvají hranice toho, co je přípustné,“ objasňuje Kateřina.
Na Hvězdě nakonec došlo k prořezání křoví a zlepšení osvětlení. Postoj české společnosti k sexuálním napadením může změnit jen citlivější přístup policie a výchova, která nebude jednostranně poučovat dívky, jak se sexuálním útokům vyhnout, ale bude především učit, že je takové jednání nepřípustné, ať už ze strany muže, či ženy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
