Příběh bolševníku i ondatry začal v zámecké zahradě. Invazní druhy jsme si přivezli, co s nimi dál?

25. červen 2024

Bolševník velkolepý, křídlatka japonská, pajasan žlaznatý nebo rak signální, to je několik přírodních druhů, které to nemají v Česku lehké. Nikdo je nemá moc rád. V kulturní krajině se totiž člověk snaží být moderátorem toho, co dostane prostor pro život, a co ne. Invazní druhy jsou jako tučné písmo v příběhu evoluce – jsou zkrátka příliš úspěšné, utlačují ostatní druhy a ochuzují biodiverzitu i ekonomiku.

„Invazní je škodlivý a rozpínající se nepůvodní druh. Podle vědeckých seznamů máme na našem území patnáct set nepůvodních druhů rostlin z celkových čtyřech tisíc. Z nich je sedmdesát pět označeno za invazní. Za invazní považujeme taky přes sto živočichů,“ definuje invazní druhy Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Čtěte také

Invazní druhy se v hledáčku ochránců přírody objevují zhruba v druhé polovině 20. století se stupňující se globalizací – pohybem lidí i zboží po planetě. Mnohé z nich ale přicestovaly dřív. „Třeba bolševník velkolepý si nasadili jako okrasnou rostlinu do zámeckého parku v západních Čechách. Pokud jdete s kůží potřísněnou bolševníkem na slunce, působí to těžké popáleniny. Ten druh je vysloveně zdraví nebezpečný,“ vysvětluje Tomáš Görner. Podobně se v českých zahradách objevovaly jako okrasné rostliny dnes těžko přemožitelné a vysoce expanzivní křídlatky.

Otázka nepůvodních a invazních druhů evokuje značné množství kulturně-politických paralel. Invazní druhy tropí škody na biodiverzitě i zemědělství, ale chovají se vlastně stejně, jako ostatní přírodní druhy. Chtějí žít a množit se. Ve své nové domovině ale nemají dostatek přirozených konkurentů. Proč chránit českého raka kamenáče a americkou náplavu raka signálního hubit nebo omezovat jeho šíření? Má ochrana přírody něco společného s konzervatismem, xenofobií, nacionalismem, nebo jsou to koncepty, které do přírodního managementu nepatří?

„Agentura dělá ochranu územní i druhovou. Připravujeme záchranný program na raka kamenáče, to je náš původní druh. Máme v republice tři druhy severoamerických raků. Všechny tři přenášejí račí mor. Když se dostane tato plíseň na kamenáče, zničí ho zevnitř,“ popisuje imunitní souboj račích populací Görner.

Jakou roli má veřejnost v monitoringu nebo eradikaci invazních druhů? Jak souvisí invazní druhy se zemědělstvím a hospodařením v krajině? Jak působí na našem území sršeň asijská? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.