Příběh Marvelu: Komiksová historie vyprávěná jako román plný pozapomenutých hrdinů

03785614_0.jpeg
03785614_0.jpeg

Knižní komiksové dějiny bez obrázků? Geniální nápad, když to pojmete jako beletrizovaný příběh lidí, kteří komiksy dělají. Populární formou zpracovaná historie vydavatelství Marvel od Seana Howea má totiž v mnohem blíže k románu než ke komiksovému sešitu.

Bohatě ilustrované, to je asi nejčastější termín, se kterým se setkáte v anotacích komiksových dějin. Je takřka nemyslitelné, že by se odborná práce věnovaná uměleckému druhu, který se zakládá na kombinaci obrazu a psaného slova, obešla bez ilustrací. Český knižní trh zatím mnoho takových publikací nenabízí, v porovnání se západními zeměmi jsme v tomhle pořád trochu zaostalí.

Vypsat komiksové dějiny

Rozdíl vynikne zvláště, když se podíváme na angloamerickou produkci. Fanouškům je k dispozici nepřeberné množství titulů různé úrovně a kvality, na kterých často upoutá pestrobarevná obálka, tisk na křídovém papíře a spousta celostránkových obrazových ilustrací. Ale najdou se i výjimky. Sean Howe nejenže sepsal historii komiksového vydavatelství Marvel bez obrázků, ale dokonce svým textem tak rozlítil velkého Stana Leeho, že se dostal na seznam lidí, kteří mu už nikdy nemají volat. Jak se mu to povedlo?

03785616.jpeg

Především poctivě vypráví příběh Marvelu od jeho počátků jako součásti časopiseckého konsorcia Martina Goodmana až po dnešní nevyhnutelný přesun do sféry filmu a merchandisingu. V centru Howeho pozornosti ale nestojí úžasní superhrdinové a celé fantastické Marvel univerzum. Mnohem více ho zajímají osudy lidí, kteří komiksy tvořili, dynamika jejich vztahů a tržně-společenské okolnosti komiksové produkce a recepce.

Ani komiks, ani román

Populárně vědecký text si od komiksu pár triků a rekvizit vypůjčuje. Máme tu jasně danou hierarchii postav – kolem několika emblematických figur (Stan Lee, Jack Kirby, Martin Goodman) se točí velký počet přihrávajících a často rychle mizejících charakterů. Pravidelně se vracejí krizové či konfliktní situace ohrožující samotnou existenci vydavatelského vesmíru. A úděl komiksového tvůrce si vybírá i několik tragických obětí na životě.

Románovou strukturu evokuje kompozice založená na jedné ústřední dějové linii, ze které se rozbíhá množství epizodních odboček. Příběh Stana Leeho, který stojí v centru knihy, potřebné peripetie a tragický tón rozhodně nepostrádá. Je portrétem muže, který nejdřív propadl lásce ke komiksu, a pak zaprodal duši úspěchu, když jej milenka ukojila a omrzela. Pokud patříte k velkým fanouškům legračního staříka, jenž má cameo ve všech marveláckých filmech, tak právě vám je adresován podtitul knihy: Co jste neměli vědět o komiksovém zázraku.

03785617.png

Fascinující charaktery

Absenci obrazového doprovodu nám autor knihy vynahrazuje skvostně načrtnutými karikaturními popisy představovaných postav: „Výtvarník Jim Starlin, dlouhovlasý motorkář, který vyrůstal v Detroitu, a veterán z Vietnamu, který přežil havárii vrtulníku na Sicílii a exploze v jihovýchodní Asii, vytvářel neusměvavé, násilnické superhrdiny jako cosi na způsob ‚zvládání hněvu‘ a pak je vpašovával do své externě pořizované práce.“

Charakterová zkratka opět asociuje komiks, volené slovesné prostředky stimulující fantazii čtenáře nás ale navrací na pole literatury. Právě formální neukotvitelnost a ozvláštňování prózy komiksovými stylistickými aluzemi dělají z Marvelu Seana Howea opravdu zajímavé dílo. Historiografický text, který je pochopitelně už ze své povahy přesycen jmény a názvy, se tak odlehčuje a přibližuje krásné literatuře. Čtení je zážitkem samo o sobě, zvláště pokud o napínavé scény není nouze. Třeba když Stan Lee na začátku 60. let musel v důsledku špatné ekonomické situace vyházet většinu svých tehdejších spolupracovníků a uklizen v závětří své kanceláře pomalu očekával osobní konec světa, a on přišel velký třesk.

Tak trochu Básník

03785615.jpeg

Zvolený přístup Seanu Howemu umožnil vyhnout se největším úskalím historických prací: suché popisnosti, nezměrnému vyčtu faktů, přetížení poznámkovým aparátem. Vytvořil fascinující obraz soukolí, které uděluje komiksům život, a zároveň ze slov vystavěl literární pomník řadě pozapomenutých autorů, kteří ovlivnili generace čtenářů, a jejich mistrovství se nedočkalo řádného ocení. V tom je, a hlavně byl, komiksový byznys nekončící sériové reprodukovatelnosti, potlačující autorská práva tvůrců, neúprosný a nespravedlivý.

A ačkoli postrádá umělecké ambice, v něčem kniha Marvel: Co jste neměli vědět o komiksovém zázraku může připomenout oceňovanou novelistickou biografii Ivana Blatného od Martina Reinera. Jak román Básník, tak povídání o historii Marvelu aplikují stejný tvůrčí klíč: nacházejí románový náboj v reálných dějinných příbězích, popis všedních věcí a podružných událostí se v nich přitom stává druhým hlasem v pozadí doplňujícím hlavní příběh. Vyprávění, jak literární, tak dějepisné, je totiž mnohohlasím, kterému autor beletrie dává výraz a historik může udělovat tvar. Pokud si teda chce najít co nejširší publikum ochotné naslouchat.