Přízemníci: Ceny bydlení tlačí lidi k zemi. Jak se žije ve sklepním bytě?

10. leden 2019

Napadlo vás někdy při procházce městem, kdo asi žije za okny nacházejícími se ve výši vašich kolenou? Krize bydlení v Praze stále trvá vlivem nedostatku bytů a vysokých nájmů, a tak není výjimkou, že lidé často nepohrdnou bydlením ve sklepních a přízemních bytech. Navštívila jsem proto čtyři pražské „přízemníky“ z Vysočan, Vinohrad a Podolí a vyptávala se hlavně na to, jestli je bydlení při zemi svobodnou volbou…

Vysočany patří spolu s Prahou 8 a 18 podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města ke špičce ve výstavbě nových bytů. Pro developery jsou lákavé nevyužívané brownfieldy a intenzita výstavby je tu dvojnásobně nad průměrem Prahy. Na konci roku 2017 tam byla průměrná cena nájmu za metr čtvereční okolo 280 Kč, což je částka pohybující se mírně nad pražským průměrem. Tomu odpovídá i cena za přízemní byt Martiny, která bydlí se svým přítelem v ulici U Vysočanského pivovaru a za šedesátimetrový prostor platí měsíčně necelých 14 000 Kč. Jejich přízemní byt má podlahu níže, než je úroveň chodníku za okny. „Zima tady je. V létě je to báječný, to se do bytu jdeme ochladit. V zimě si musíme dost zatopit,“ říká šestadvacetiletá flétnistka, která má svůj byt navzdory neustálému boji s vlhkostí ráda. V kontrastu s pokojem nedaleko stanice metra I. P. Pavlova mi suterénní prostor ve Vysočanech přišel jako přepychové místo k žití. 

sklepní byt

Na Praze 2 je situace výrazně horší a cena nájmu za metr čtvereční se tam blíží ke dvěma třetinám nad pražským průměrem. Vinohrady navíc patří vedle Prahy 1 ke správním obvodům s největším počtem jednotek nabízených prostřednictvím Airbnb. Dvacetiletý student politologie Matěj bydlí ve sklepním čtyřpokojovém bytě v domě v Legerově ulici, který jeho majitelka skoro celý pronajímá právě přes oblíbenou platformu krátkodobých pronájmů. Když se před třemi lety do bytu nastěhoval, platil za pokoj 3 300 Kč. Nedávno mu majitelka zvýšila činži na 4 700 Kč. V místnosti je mírně klenutý strop, a přestože odvlhčovač jede nonstop, ze zdí se odlepuje omítka. Mladému vysokoškolákovi bydlení ve sklepě nevadí, rozčilují ho jen spousty cizinců v okolí domu.

„Kolem je obrovská turistická zóna, protože je to blízko do centra. Když mi cizinci projíždí okolo okna s kufříky na kolečkách, je to hrozně slyšet,“ říká Matěj, který má místo okna jen malý tunelovitý průhled zastíněný mřížkou, který ústí v úrovni chodníku hned vedle vchodu do domu. Přímé denní světlo se tak do pokoje nedostane. „Vedle vchodu do baráku se seskupují turisti, kteří čekají, než je někdo pozve dovnitř na Airbnb. Trvá to někdy i deset minut. Dělají hrozný hluk. Nedá se na nic soustředit,“ vypráví Matěj a svěřuje se mi, že by jednou rád bydlel někde, kam bude svítit slunce.

Kvůli nedávné změně pravidel z pera ČNB se hypotéka stává čím dál tím víc nedostupnou cestou, jak získat bydlení. Ve spojení s pomalou výstavbou, hladovými investory a rychlým růstem cen nemovitostí to pro mnohé znamená konec snu o vlastním bydlení. Jednou z výjimek je třiatřicetiletý barman Kryštof, který si už před sedmi lety prozřetelně koupil byt v Podolí. Pokud by svůj napůl přízemní a napůl sklepní byt v ulici Levá pronajímal hned potom, co si ho koupil, mohl by za něj dostávat kolem deseti tisíc. Vzhledem k rychlému růstu cen nájemního bydlení by nikoho nezaskočilo, kdyby si nyní řekl o pět tisíc více. „Myslím si, že je tady hodně starousedlíků. Podolí lidi nepouštějí rádi. Je to dobrá čtvrť a teď je čím dál tím víc žádanější,“ chválí přednosti své čtvrti Kryštof, který v Podolí i vyrůstal. Na bydlení v částečném suterénu si nestěžuje. Je rád, že má sousedy jen nad sebou. „Pode mnou jsou už základy. To znamená, že musím mít ty parkety odizolované. Sklepy jsou na stejné úrovni jako já.“

Prolomit vlny: Ve 28 letech v menším, horším a dražším bytě než v prváku na vejšce

smutek - noviny - starý bar

Už deset let žiju v Praze. Ale původně jsem z Moravy a blíží se situace, která už tu párkrát byla. Musím se přestěhovat. Po dvou letech bydlení v pokoji o rozměrech 25 metrů čtverečních, s balkonem, v bytě 3+1 na úpatí Branických skal, nastal čas vzhledem k přirozeným životním změnám majitelů svůj ráj za 6 000 Kč měsíčně vyměnit za nějaký jiný. Ale jaký a kde? Poslední měsíc pátrání napovídá, že o důstojném bydlení si můžu, jako spousta jiných lidí kolem mě, nechat jen zdát.

Na opačné straně stejného domu bydlí čtyřiadvacetiletá zvukařka Karolína. Podlaha jejího dvoupokojového bytu, sdíleného se třemi papoušky a čtyřmi potkany, je přibližně metr nad úrovní chodníku. Čistý nájem bez poplatků ji měsíčně vyjde na 11 500 Kč a stejně jako pro mnoho jejích vrstevníků pro ni není snadné si na něj vydělat. Karolína je se svým přízemím spokojená, chybí jí jen slunce. „Naproti oknům nejsou domy, ale je tam takový kopeček s křovím. A jak je to zvednuté, tak sem svítí slunce jen kolem desáté dopolední.“  

Podle dat Eurostatu se 7 % mladých ve věku od 15 do 29 let potýká s nedostatkem bydlení. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi máme v Česku jedny z nejvyšších výdajů na bydlení v poměru k příjmům. Je otázkou, kam ještě povedou rostoucí náklady na bydlení, zvyšující se úrokové sazby a nedostatek bytů. Půdy pražských domů se staly ceněnou komoditou už dávno, jejich sklepy možná na realitní boom čekají.

Kdo vyhrává v každodenním boji se sklepní vlhkostí, jak přízemníci řeší nedostatek denního světla a proč je pro některé z nich svoboda důležitější než břemeno hypoték? Vydejte se do jejich bytů a poslechněte si celou reportáž Nikoly Prokopcové.

autor: Nikola Liederhaus
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.