„Pro dobré stáří jsou nejdůležitější mezilidské vztahy,“ říkají socioložky

„To, jak jednáme se seniory a jak péče vypadá, není problém těch druhých, ale týká se i nás. Když vhodné podmínky nevytvoříme dneska, samy se nevytvoří, až nám bude 70 a budeme to potřebovat,“ říká Jaroslava Hasmanová. Nejdůležitější jsou podle odbornic pro kvalitu života mezilidské vztahy. Za primární vazby považujeme ty rodinné, které by do budoucna, navzdory  některým předpokladům, neměly výrazně slábnout. „Tendence individualismu jsou v naší společnosti zřejmé, ale pořád jsme zakotveni ve vztazích,“ doplňuje Hasmanová. „Pokud lidé například nemají vlastní děti, o to silnější mívají vazby na své sourozence a jejich děti,“ souhlasí Marcela Petrová Kafková.

Prolomit vlny: Mladí, spořte si na důchod. Jenže jak a z čeho?

• Upravit
• Smazat

Na důchody nebude. Ne, že bych chtěl strašit, ale je dobré se s tím smířit. Mladá generace si na stáří bude muset naspořit jinak. Akorát nevíme jak a už vůbec ne z čeho.

Stárnoucí česká populace (za 100 let by průměrnému Čechovi mohlo být kolem padesáti let) prochází změnami kvality a stylu života i rolí, které dnes senioři zastávají. „Prarodiče často poskytují pomoc mladším generacím. To je téma, které nezaznívá často, senior není jen ten, kdo péči potřebuje,“ popisuje Jaroslava rodinnou strukturu, která má v české společnosti silnou tradici. Nejen vlivem postupného prodlužování života a zkvalitňování zdravotní péče se ale mění nároky seniorů na vlastní aktivity. „Pocit nutnosti obětování sebe sama klesá, jak naznačují čísla. Na druhou stranu, to, že se věnujete vnoučatům, nemusí nutně znamenat, že rezignujete na svoje aktivity.“

S aktivním stářím je také spojená otázka práva na odpočinek, případně riziko životního období, ve kterém člověk není soběstačný. „Důchodový systém, tak jak ho známe dnes, nebude dlouhodobě životaschopný. Nastávající generace budou vyhlížet stáří s jinými předpoklady, navíc si musíme uvědomit, že existují silné třídní nerovnosti. Jsou zaměstnání, která můžete dělat do pozdního věku, ale i taková, která nemůžete,“ říká Jaroslava Hasmanová.

Poslechněte si celý rozhovor, ve kterém je řeč i o robotizaci humanitárních služeb a nutností cíleného udržováni sociálních vazeb.