Pro jednoho odpad, pro druhého poklad. Jak se žije českým freeganům?

8. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy dumpster diving

Freegani vystupují proti státnímu uspořádání a proti kapitalistické společnosti. Jsou přesvědčeni, že ekonomický systém cílící na zisk vykořisťuje lidi, zvířata i přírodu. Squatují na opuštěné půdě, sází rostliny, sdílí společné jídlo, dopravní prostředky, opravují rozbité produkty nebo si vyměňují zboží mimo monetární systém. Největší popularitu ale freegani získali díky vybírání jídla z odpadu. Jak se jim to daří v České republice?

„Třeba jsem tam sehnala dvě krásný židle za jedno jablko,“ svěřuje se mi Martina Gajdošová, která se připojila k internetové skupině Dumpster, Freegan Praha založené anonymními freegany a s oblibou si díky fóru vyměňuje věci. Lidé na něm sdílí lokace s otevřenými kontejnery, posílají fotky a adresy odložených produktů na ulicích, které se dají znovu využít. Také si zdarma vyměňují a předávají zboží. Třeba i jídlo.

„Už hodně lidí mi říkalo, že si třeba uvaří hodně polívky a pak ji nestihnou dojíst a ona potom zkysne, tak ji vyhodí, to je strašná škoda,“ myslí si Martina, která klidně navečer vyrazí na procházku, aby si od někoho převzala porci k večeři.

odpad - staré věci

Freegani bývají společností kritizováni kvůli údajné lenosti. Podle kritiků brojí proti konzumu a odmítají pracovat v systému, který jim však poskytuje základní obživu a nemohli by bez něj existovat. Freegani na to říkají, že pracují méně v systému, protože nechtějí hromadit hmotné věci. Vymezují se proti konzumu a plýtvání, chtějí využít volně dostupné zdroje. Proto zachraňují vyhozené předměty před likvidací. Někteří se však uchylují i k radikálnějším podobám freeganství, které není legální. Podle zákona v České republice má odpad vždy svého vlastníka.

V zahraničí je situace často jiná. Stopař Saami-Peter Schwott procestoval Evropu a leckde měl možnost vyzkoušet i legální dumpster diving. „Moje zkušenost je taková, že v bohatších zemích v Evropě je vybírání odpadu jednodušší, protože lidé si produktů méně váží a myslí si, že když jsou na něm skvrny nebo trošku vypadá špatně, už to musí vyhodit.“ Oproti tomu ve východní Evropě je podle Schwotta dumpster diving těžší, protože odpadu je obecně méně. Lidé mají průměrně méně kapitálu, a proto více přemýšlí nad tím, co vyhodí.

Čtěte také

V některých zemích v Evropě je však tato aktivita legální. „Ve Skandinávii to funguje docela dobře. Pokud jsou popelnice otevřené, je legální z ní vybrat odpad. V Norsku za hodinu najdeš tolik jídla, že nevíš, jak to pobrat,“ dodává low-costový dobrodruh Schwott. V Česku potraviny v kontejnerech nehledá, využívá spíš oblečení a domácí potřeby, které podle jeho slov často leží rovnou na ulici.

Proč je v České republice vybírání odpadu na hranici zákona? Jak legálně a hospodárně využívat přírodní zdroje? Proč může být vybírání odpadu vzrušující? A co všechno se dá najít na ulici? Poslechněte si celou reportáž.

Spustit audio