Proč jsou děti přistěhovalců ve školách úspěšné?

22. únor 2017

V USA se děti přistěhovalců často považují za nadanější než potomci rodilých Američanů a Američanek. Za jejich úspěchem ale nestojí specifická přistěhovalecká houževnatost, ale třídní původ jejich rodičů.

Jeden z amerických mýtů tvrdí, že děti imigrantů dosahují ve škole lepších výsledků než děti rodičů, kteří se už narodili ve Spojených státech. A to přesto, že přistěhovalecké děti se musejí vyrovnávat s novým jazykem a novou kulturou. Zmíněný mýtus se pojí s představou, že děti čerstvých imigrantů mají specifickou schopnost uspět, vypracovat se a zažít sociální vzestup. Občas se dokonce mluví o jisté ochablosti americké kultury, protože děti rodičů, kteří už ve Spojených státech žijí dlouho, případně celý život, takových úspěchů nedosahují. Článek nedávno publikovaný na webu The Atlantic ale tento mýtus vyvrací.

Za vším hledej sociální původ

Výzkum sociologů Cynthie Feliciano a Yadera Lanuzy ukázal, že důvod, proč se děti z přistěhovaleckých rodin zdají tak úspěšné, není vrozená nebo naučená imigrantská houževnatost, klíčem je sociální, respektive třídní původ jejich rodičů. To není zas tak překvapivé, protože o vlivu sociálního původu na školní úspěch se ví už dávno (například zde a zde, pro české podmínky například tady a tu).

Článek byl součástí Výběru z médií, rubriky, kterou můžete slyšet každou středu v 16:20.

Velká část lidí, kteří přicházejí do Spojených států, má ve svých rodných zemích vyšší socioekonomické postavení než to, se kterým se pak musí spokojit v USA. Pokud je někdo na Filipínách řemeslníkem a vlastní malou firmičku, ve Spojených státech docela pravděpodobně začne pracovat jako pomocný dělník, tedy v práci, která je spojená s nízkým sociálním statusem. Ovšem to, že člověk vykonává méně kvalifikovanou práci, neumí dobře jazyk a v nové zemi zažil sociální sestup, neznamená, že by ztratil kulturní kapitál střední třídy. A právě ten předá svým dětem, včetně toho, jak důležité je dobře se učit.

Stejné vzdělání má různou váhu

Cynthie Feliciano a Yader Lanuza ve svém článku také upozorňují, proč předcházející výzkumy vliv sociálního původu na úspěch přistěhovaleckých dětí neodhalily nebo jej podceňovaly. Mnozí sociologové a socioložky totiž při porovnávání sociálního statusu rodičů počítali hodnotu vzdělání v letech školní docházky. To ovšem může být zavádějící, protože stejná délka vzdělání má různou váhu v různých zemích.

03806175.jpeg

The Atlantic uvádí jako příklad ženy, které chodily na střední školu ve třech různých zemích na konci osmdesátých let 20. století. V tehdejších Spojených státech bylo jen 8 % žen mezi 25 a 29 lety, které nezačaly střední školu. Na Filipínách ale střední nezačalo celých 66 % žen ze stejné věkové skupiny. A v Mexiku konce osmdesátých let mělo pouze základní vzdělání dokonce 88 % žen v daném věku.

To znamená, že když se tenkrát o sedmadvacetileté rodilé Američance s neukončeným středoškolským vzděláním řeklo, že je docela nevzdělaná, v kontextu USA to byla pravda. Ovšem říct to tehdy o stejně staré a stejně vzdělané Mexičance nebo Filipínce by bylo zkreslením reality. Naopak platilo, že sedmadvacetiletá Mexičanka nebo Filipínka s nedostudovanou střední školou dosáhly na svou dobu a v kontextu své země docela vysokého vzdělaní, a tedy i docela vysokého sociálního statusu.

Nejen Spojené státy, ale i Francie

V souvislosti s tím, kdo vlastně migruje ze své rodné země za lepší budoucností na Západ, je zajímavé srovnání Spojených států a Francie. The Atlantic uvádí, že do Spojených států odcházejí ze svých rodných zemí ti vzdělanější, a nedávný článek v Le Mondu ukazuje, že mnohé přistěhovalecké skupiny jsou vzdělanější než rodilá francouzská populace. 43 % přistěhovalců z Číny jsou vysokoškoláci a vysokoškolačky a univerzitní diplom má také 37 % přistěhovalců z Rumunska, 35 % přistěhovalců z Vietnamu nebo 32 % přistěhovalců z Polska. Naproti tomu vysokou školu absolvovalo jen 27 % Francouzů a Francouzek. Existují ale také skupiny přistěhovalců, které mají v průměru nižší vzdělání než francouzská populace. Například mezi přistěhovalci z Tuniska je vysokoškoláků jen 21 % a mezi přistěhovalci z Maroka je jich pouze 19 %.

Ovšem i o imigrantských diasporách, jejichž členové jsou v průměru méně vzdělaní než průměrní Francouzi, platí, že vzdělání těch, kteří opustili rodnou zemi, je často vyšší než průměrné vzdělání obyvatel v zemi původu. A tato skutečnost platí nejen pro Francii. Například v Rakousku je mezi migranty z Afghánistánu 11% vysokoškoláků, ačkoliv vysokoškolského vzdělání dosáhnou jen 3 % afghánské populace.

03806177.jpeg

Do Francie ovšem přicházejí i lidé s velmi nízkým vzděláním. Například mezi příchozími z Maroka je 19 % osob, které nemají dokončené základní vzdělání. Mezi migranty ze Senegalu je jich 17 %, zatímco ve Francii nedokončilo základní školu jen 1 % populace.

Skutečnost, že mezi nově příchozími do Francie je v porovnání s rodilými Francouzi mnohem více velmi vzdělaných lidí i velmi málo vzdělaných, ukazuje, jaké odlišnosti existují v migračních trajektoriích i jak vícerychlostní je současný globální svět.

autor: zzk
Spustit audio