Proč nás děsí nazí muži? Mužská nahota znamená zranitelnost

Mužská nahota
Mužská nahota

V roce 2012 proběhla ve Vídni výstava mužského aktu. Plakát k výstavě, na němž byli tři nazí fotbalisté, vzbudil tak silné reakce, že muzeum muselo jejich penisy přelepit červenou páskou. Změnilo se od té doby vnímání mužské nahoty? Je v umění a ve veřejném prostoru hůře akceptovaná? A má ženská a mužská nahota jiný význam? „Filmové scény mnohdy nejsou dělané tak, aby byly eroticky vzrušivé, zachycují postavy v nějakém zranitelném momentu,“ říká filmový kritik Kamil Fila.

Na kontroverzní výstavu ve Vídni jsem si vzpomněla, když jsem zahlédla plakát na operu Jonny vyhrává, kterou letos v lednu uvedlo Národní divadlo. Byl na něm nahý muž tmavé pleti, který měl čepici, šálu a rukavice. Přirození mu zakrývalo pouze bendžo, které držel v rukou, za ním byla zimní krajina. Ironií plakátu je, že na něm nebyl skutečný zpěvák, který roli Jonnyho v opeře hraje, ale pouze model. Dokázali bychom si představit takto eroticky nafoceného skutečného zpěváka Jiřího Rajniše? A proč je vlastně nahé mužské tělo mnohem méně často zobrazováno v sexuálních konotacích?

Plakát výstavy Nazí muži v Leopoldově muzeu

„Když vidíte mužské tělo, tak si většinou asociujete sílu nebo heroičnost,“ říká kunsthistorička a kurátorka Zuzana Štefková. Ženská nahota má oproti tomu tradičně spíše erotický význam. Mužské tělo v sobě také nese význam těla univerzálního. „Ženské tělo je tělo s přívlastkem. Ten univerzální Leonardův člověk je prostě muž.“ Rozdílný význam má podle filmového kritika Kamila Fily mužská a ženská nahota i ve filmu. „Ženy jsou od počátku kinematografie objekty na dívání se pro muže. Jsou to odměny. Je to zakódované minimálně od doby, kdy si bohatí aristokraté nechali malovat akty žen. Žena je brána jako majetek muže. Tomu odpovídá i způsob zobrazování,“ říká Fila. Muž podle něj obvykle mívá nějakou insignii, jako je správný klobouk, hůl, brnění nebo zbraň.

Pokud muž žádný z těchto odznaků moci nemá a je zobrazen nahý, znamená jeho nahota spíše zranitelnost. „Mnohdy scény nejsou dělané tak, aby byly eroticky vzrušivé, zachycují postavy v nějakém zranitelném momentu. V českém filmu to používá třeba Robert Sedláček. Například v Českém století je slavná scéna, v níž Edvard Beneš přijímá mnichovskou dohodu, když vylézá z vany a je nahý,“ popisuje Kamil Fila. Téma zranitelnosti zmiňuje i Jakub Ra z agentury New Aliens Agency, která se snaží dbát na rozmanitost krásy a zároveň přinášet do světa modelingu queer optiku a estetiku. „Když se falus jako symbol patriarchátu odkryje, působí zranitelně. A zranitelnost je strašně daleko od nějakého mužství. My jsme vychováváni k tomu, že muž má být ten, který chrání rodinu, který je silný. A spousta lidí nezvládá, že najednou je muž stejně zranitelný jako žena.“ To je podle Jakuba Ra i důvod, proč je mužská nahota ve společnosti přijímána často kontroverzně.

Artur Żmijewski - Úplní. Vystaveno v pražské Artwall Gallery

Fotografie nahých mužů se během léta objevily také ve veřejném prostoru v galerii Artwall. Na opěrné zdi Letenských sadů proběhla výstava polského umělce Artura Żmijewského s názvem Úplní. „Tématem výstavy byla zranitelnost lidského těla. Objevili se tam muži, jejichž těla jsou po amputaci končetin a jsou v juxtapozici s těly zdravých jedinců, kteří je doplňují. Důležitou roli pro nás hrála ta sounáležitost a symbolizace solidarity,“ říká kurátorka výstavy v galerii Artwall Zuzana Štefková. Galerie obdržela celou řadu negativních reakcí. „Dostávali jsme e-maily, které nás vyloženě obviňují z toho, že šíříme zlo a podporujeme pokleslou morálku,“ vysvětluje Štefková. Myslí si, že k pohoršení přispělo i to, že vystavované obrazy ukazovaly mužská těla nejen nepřikrášlená, ale i postižená. „Já osobně jsem měla ještě pocit, že lidem bude vadit, že jsou tam dvě mužská těla, že to může sugerovat nějaký homosexuální kontakt.“

Plakát na operu Jonny vyhrává

Mužská nahota je podle kunsthistoričky Štefkové hůře přijímána i proto, že jsme zvyklí ve veřejném prostoru i historicky v umění vídat mnohem více obnažených ženských těl. Dominantními producenty vizuální kultury byli historicky muži. To je na druhou stranu i důvod, proč se v naší kultuře tolik nerozvinula symbolika zobrazování mužského těla v erotických konotacích. „Ta vizualita, kterou by vytvářely ženy toužící po mužích, tady nemá ještě takovou tradici,“ dodává Zuzana Štefková. A proměnilo se za poslední dobu zobrazování mužské nahoty ve filmu? „V posledních letech je používána jistá obrazová figura a to je muž vycházející ze sprchy. Tyto věci jsou ale hrozně regulované. Třeba jak jsou zobrazováni superhrdinové. Ti upozorňují na svá těla, ale od genitálií dolů je to okamžitě problém. Vyzmizíkovávají se i znaky genitálií nebo bradavek. Kdežto u ženského těla se předpokládá, že pod tím oděvem něco je a má nás to vzrušovat,“ dodává Kamil Fila.

Proč nás zobrazování mužské nahoty děsí a proč se ženská nahota lépe přijímá? A jak se liší zobrazování nahoty v evropské a hollywoodské kinematografii? Poslechněte si celý příspěvek Evy Svobodové o proměnách v zobrazování a vnímání mužské nahoty.

Spustit audio

Související