Proč se lidé cítili po kupónovce okradeni? „Protože byli,“ odpovídá historička Lenka Krátká
Kuponová privatizace byla na začátku 90. let cestou, jak proměnit tuzemskou ekonomiku a nastartovat v Československu volný trh. Ekonomická transformace pod vedením Václava Klause vzbuzuje i po téměř třiceti letech pochyby o tom, zda kapitalismus v nového režimu vznikal poctivě. „Asi třetina lidí, kteří investovali přes investiční fondy, byla podvedena,“ říká v rozhovoru Lenka Krátká, historička z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
V podcastové sérii Po sametu zkoumáme deset zásadních polistopadových milníků, které formovaly naši současnost. Vracíme se na místa, kde konkrétní události probíhaly, hovoříme s lidmi, kteří byli jejich součástí. Podcastem provází Vítek Svoboda a o dvě dekády zkušenější Lucie Vopálenská, tedy novinářka, která události zažila, a moderátor, který se na ně díval dětskýma očima. Poslouchejte deset příběhů, které ovlivnily dobu, ve které žijeme, na wave.cz/posametu. Přihlaste se k odběru podcastu na wave.cz/podcasty.
Jak vy sama vzpomínáte na rok 1992, kdy byla první vlna kupónové privatizace spuštěna? Jak ji vnímala společnost?
Na jaře se mi narodila dcera, takže jsou moje vzpomínky ovlivněné tím. Pokud se podívám na kupónovou privatizaci, tak si vzpomínám na pocity překvapení, nedůvěry, nezájmu. Neporozumění. Proč by nám někdo měl rozdávat majetek? Nechápala jsem, o co se jedná. Jako by to byla nějaká hra, celá privatizace. Dostanete knížku, o nic vám nejde. Tak si koupíte kousek fabriky. Neříkám, že je to mainstreamový názor, ale tohle zjišťujeme i v rozhovorech, které vedeme.
Panovala ve společnosti v roce 1992 stále ta porevoluční, euforická nálada?
Ano, i když je obtížné generalizovat. Je to doba, kdy už dochází k transformaci, jsou tu nové jevy jako nezaměstnanost, postupně se etablují nové pobočky zahraničních firem. Nějaká ta „blbá nálada“ tu ale nebyla.
Čtěte také
Byli jsme první zemí, kde se kupónová privatizace v takovém rozsahu aplikovala. V čem byla tak výjimečná? Kdo s tím nápadem přišel k nám?
Není to nové, ten princip je poměrně jednoduchý. U nás byli autory Tomáš Ježek, poradce federálního ministra financí, a Dušan Tříska, ministrův náměstek. V Československu je skutečně zásadní ten rozsah, což nejspíš ani sami autoři nečekali. Nezmínila jsem jako autora Václava Klause, který je jmenován v té trojici, ale není autorem. Ježek a Tříska přišli za Václavem Klausem s myšlenkou, byli odmítnuti, a pak se o ní mluvilo. Václav Klaus je ale největší propagátor, je její tváří. V prosinci 1991 bylo registrováno asi 600 obyvatel, hned v polovině ledna ale zájem rapidně vyrostl, začalo se nedostávat kupónových knížek. Nejčastěji je to přisuzováno masivní reklamě investičních fondů, které slibovaly návrat desetinásobku.
V roce 1997 řekl na adresu privatizace tehdejší ministr financí Ivan Pilip, že by „lidé lépe přijali snížení životní úrovně než pocit, že byli podvedeni, že jsou okrádání, že někdo zbohatl podvodným jednáním“. Proč se lidé cítili okradeni?
Valná část z nich proto, že skutečně okradena byla. Investičních fondů vzniklo v první vlně asi 429. Jenom 14 z nich ale obsáhlo asi 79 procent majetku, hlavně kvůli přesvědčivé reklamě. Více než třetina lidí, kteří svěřili fondům více než 140 milionů korun, byla okradena. Je to tím, jak byly majetky vyváděny přes nově založené holdingové společnosti.
Proč tehdejší vláda nezakročila proti podvodníkům? S Lenkou Krátkou jsme si povídali o průběhu i dopadech rozsáhlé ekonomické transformace Československa. Poslechněte si celý rozhovor s historičkou a potom i hlavní epizodu série Po sametu věnovanou kupónové privatizaci.
V komunistickém Československu na rozdíl od Polska nebo Maďarska v hospodářství prakticky neexistovalo soukromé vlastnictví. Čeští politici se proto po revoluci rozhodli převést velkou část státního majetku do soukromých rukou a rozjet ekonomickou transformaci mimo jiné i formou kuponové privatizace. Do té se mohl zapojit každý občan. Od října 1991 si mohl koupit podíl v některém z 2 000 vybraných podniků a stát se jeho akcionářem. Privatizace se uskutečnila ve dvou vlnách v letech 1992 a 1994. Během dvou let bylo nakonec zprivatizováno necelých 1 200 podniků za 368 miliard korun a Československo se tak stalo první zemí na světě, kde se kuponová privatizace realizovala v takové míře. Prostřednictvím masivní reklamy a za přispění důvěry lidí však většinu privatizovaných podniků ovládly investiční fondy, a před soud se dostaly jen některé privatizační kauzy, jako například prodej OKD, Mostecké uhelné nebo Unipetrolu.
Související
-
„Upřednostnila se rychlost a bylo to dobře,“ hodnotí kupónovou privatizaci analytička Jana Klímová
Kuponová privatizace má dodnes řadu odpůrců. Česká veřejnost ji podle průzkumů vnímá velmi kriticky, zejména kvůli nedořešeným kriminálním kauzám.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.