Proč se stydíme za své tělo a nahotu? Psychoterapeut odhaluje kořeny studu

6. květen 2025

Balanc

Stud ve vztahu k tělu vzniká v dětství, kdy i drobné komentáře rodičů nebo učitelů ovlivňují, jak sami sebe vnímáme. Strach z odmítnutí a touha po přijetí jsou hluboce zakořeněné a ovlivňují nás v dospělosti, třeba při návštěvě sauny nebo v partnerských vztazích. Psychoterapeut a lékař Tomáš Morcinek v podcastu Balanc vysvětluje, že stud se netýká jen nahoty, ale i našich hodnot a ideálů.

„Jako dospělí si často neuvědomujeme, že ty děti jsou prostě citlivé bytosti stejně jako my.“ Vztah ke svému tělu a stud se formuje už v dětství. Rodinné prostředí, komentáře rodičů, ale i zdánlivě nevinné poznámky, jako „nemehlo“ nebo „špekoměr“, se mohou hluboce otisknout do vnímání vlastní hodnoty. Děti jsou citlivé a podobné výroky je mohou poznamenat na celý život, což se později projeví v dospělosti například stydlivostí, nízkým sebevědomím nebo duševními poruchami, vyrůstali-li trvale v necitlivém prostředí.

Zásadní je, jak moc se člověk dokáže přijmout se všemi svými nedokonalostmi – pokud je pocit vlastní hodnoty dostatečný, zvládne i trapné situace nebo selhání bez pocitu, že je špatný člověk. Pokud ale chybí, každé selhání se stává hrozbou.

„Neukazujeme sebe jací jsme, ale ukazujeme se tak, jak předpokládáme, že to bude přijatelné.“ Stud není jen individuální záležitostí, ale i společenskou. Evolučně je zakořeněný v potřebě být přijímán skupinou. Kdysi bylo vyloučení z tlupy otázkou přežití, dnes je to otázka komfortu a vztahů. I proto si vytváříme sociální masku a snažíme se vypadat pro okolí přijatelně.

Poslechněte si celý rozhovor o studu, jeho kořenech v dětství, vztahu k tělu a nahotě.

autor: Petr Bouška