Proč sportují bohaté děti víc než ty chudé? Rozhoduje ekonomická síla rodiny, tvrdí odborník

6. září 2018

Děti, které pocházejí z bohatších regionů s vyšším počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí, jsou fyzicky zdatnější než jejich vrstevníci z méně šťastných koutů země. 

Zjištění vyplynulo z projektu Sazka Olympijský víceboj, který zjišťoval pohybové schopnosti téměř 97 tisíc školáků. Nejlepší jsou děti z Prahy, nejhorších z Karlovarského kraje.

Z výzkumu ale taky vyplývá, že děti z chudších rodin jsou i méně fyzicky zdatné. Podle docenta Tomáše Periče z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, nejde o překvapivé zjištění. „Poprvé jsme na to přišli už před třemi roky. A už tehdy se objevily první tendence, podle kterých ekonomická síla může ovlivňovat i fyzickou zdatnost dětí,” říká. 

Děti už samy nesportují

Vadné držení těla u dětí je nebezpečné tím, že nebolí. Děti mají málo přirozeného pohybu

Mgr. Soňa Šplíchalová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Mgr. Soňa Šplíchalová s naší radioporadně na téma: bolesti zad a vadné držení těla u dětí a dospívajících.

Jak se to dá vysvětlit? „Nemáme úplně tvrdá data, spíš to odvozujeme z některých ukazatelů. Děti nám už samy nesportují tak, že přijdou domů, kam ohodí jen školní tašky a jsou ven. Spíš sportují v komerčním slova smyslu. Chodí do oddílů, kroužků a podobně,” vysvětluje Perič. 

To prý znamená, že rodiče musejí za jejich sportování platit. „Pokud na to nemají, nechtějí nebo nemohou, tak jejich děti sportují podstatně méně, než by bylo vhodné,” dodává. 

Flétna a malování

Host Studia Leonardo: Jiří Suchý z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK

doc. PhDr. Jiří Suchý, Ph.D.

Vrcholovým sportovcům pomáhá trénink vysoko nad mořem.

Majetnější rodiny podle Periče přikládají zdravému životnímu stylu větší váhu. „V první řadě na to musí mít rodina finance, ale třeba i možnost je na kroužky taky dopravit,” říká. 

„Děti chodí ven podstatně míň, ve městech se pak o ně rodiče bojí, protože je to nebezpečné a nemají je pod dohledem. Spontánní aktivita už ně není tak zásadní jak dřív.

Děti mají kromě sportu množství dalších povinně volitelných povinností, chodí na kroužky, keramiku, hru na flétnu, malování. Je otázkou, jestli se mohou spontánně věnovat nějakému pohybu,” dodává Tomáš Perič z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

autoři: Jan Bumba , vis
Spustit audio

Související