Proces Roe vs. Wade: Bojovnice za legální potraty v USA později změnila názor, protože ji podplatili

22. květen 2020

Norma McCorvey, známá pod právním pseudonymem Jane Roe, podala začátkem 70. let v přelomovém americkém soudním případu Roe vs. Wade žádost o potrat, který jí předtím nebyl umožněn. Americký nejvyšší soud v kauze tehdy rozhodl, že zákony zakazující potraty jsou protiústavní. Všechny proto překvapilo, když se McCorvey v roce 1995 proti rozhodnutí odvolala a najednou vystoupila proti potratům.

V nových dokumentárních záběrech tvrdí, že byla zaplacena, aby změnila názor a postavila se na opačnou stranu. Dokument s názvem AKA Jane Roe se bude vysílat tento pátek na americkém kanálu FX. McCorvey v něm tvrdí, že ji podplatily evangelické skupiny. Film byl natočen v posledních měsících života Normy McCorvey, která zemřela v roce 2017 ve věku 69 let.

McCorvey roku 1973 jako 25letá svobodná matka vznesla už poněkolikáté námitky proti texaským zákonům o potratu, které jej zakazovaly jako protiústavní, s výjimkou případů, kdy byl ohrožen život matky. Státním zástupcem byl pro tento případ Henry Wade. Vše nakonec dopadlo ve prospěch McCorvey. Došlo k rozhodnutí, které změnilo Ameriku: vláda nemá pravomoc zakazovat potraty.

„Vzala jsem si peníze a oni mě postavili před kamery a pověděli mi, co mám říct. Všechno jsem to hrála, jsem prostě dobrá herečka. Teď ale samozřejmě mluvím pravdu. Pokud chce mladá žena podstoupit potrat, je to její volba,“ říká McCorvey o svém pozdějším jednání v novém dokumentu. Film AKA Jane Roe líčí její těžké mládí, zmiňuje sexuální zneužívání, a samozřejmě také její pozdější křesťanský obrat.

Spustit audio
  • Člověk není pouze ničitelem přírody. Strom ginkgo biloba by bez lidského zásahu dávno vymřel

    3. prosinec 2020
    Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný)

    Jinan dvoulaločný neboli ginkgo biloba je považovaný za pravou živoucí fosilii. Geneticky je podobný svým předkům, kteří tady rostli před 170 miliony let, dnes je však jediným druhem rodu ginkgo na celé planetě. Ve své dnešní formě přežívá už 60 milionů let.

    Má proto také několik specifik. Například na rozdíl od jiných stromů, kterým padá listí postupně po celý podzim, zůstává dlouhou dobu zelený a ve velmi krátkém období všechny listy zežloutnou a opadají. Vědci ale podle webu National Geographic upozorňují, že se tento každoroční proces posouvá čím dál více ke konci roku. Jde o následek klimatické změny.

    Ginkgo biloba však měla v historii už několikrát namále – sama totiž nebyla schopna udržet tempo s měnícím se světem a ztrácela schopnost obstát v konkurenci svých stromových kolegů. Zachráncem se pro ni stal člověk, který si oblíbil její jedlá semena. Před 1000 lety ji právě kvůli nim začali pěstovat Číňané. Z Číny se pak dostala do Japonska, odtamtud do Evropy a pak do dalších částí světa.

    Člověk jí tedy svým pěstováním a rozšiřováním zajistil dlouhodobé přežití, ve volné přírodě však tento strom už skoro nenajdeme. A to až na jednu výjimku, kterou je jihovýchodní část čínských hor Dalou, kde jedna populace ginkgo biloby stále roste. Předpokládá se sice její výskyt i na jiných částech čínského území, ale k eventuálnímu potvrzení existence dalších populací je třeba nových výzkumů.

  • Nečekaný dárek pro australskou rodinu – koala se jim zabydlela na vánočním stromku

    3. prosinec 2020
    Nečekaný dárek pro australskou rodinu – živá koala se jim zabydlela na vánočním stromku

    Vánoční čas bývá často spojen s různými zázraky, a to alespoň v pohádkách. Jeden skutečný se ale stal rodině McCormickových v australském městě Adelaide. Poté co se ve středu 2. prosince vrátili domů, našli na svém vánočním stromečku živou koalu.

    Podle The Guardianu šlo opravdu o kuriózní zážitek. Hned jak vstoupila rodina do domu, něco nebylo v pořádku. Jejich pes se rozběhl ke stromečku a začal očichávat jeho okolí. Všude byl ke všemu nepořádek. Jaké bylo pro všechny překvapení, když zdvihli hlavy a uviděli na svém vánočním stromku zapletenou koalu. Ta se snažila nakrmit stromovým jehličím, ale bohužel se jednalo o stromek plastový. Zvědavá koala pravděpodobně do domu vešla ještě předtím, než poslední člen domácnosti byt opustil. V bytě tak strávila asi 3 hodiny.

    Vidět na vánočním stromku živou koalu byl pro matku od rodiny Amandu McCormickovou velký šok. Takto popsala svoje první reakce: „Myslela jsem si, že to je snad nějaká sranda. Myslela jsem si, že jedno z mých dětí dalo na strom plyšovou hračku.“

    Rodina okamžitě zavolala záchrannou službu pro koaly. Na začátku se ale nesetkala s pochopením. Dispečer si nejdříve myslel, že si z něj chce rodina vystřelit. Po pár chvilkách přesvědčování však s vysláním záchranářů souhlasil. Záchranáři vysvobodili nic nechápající koalu ze spáru plastových větví vánočního stromku a vypustili ji v nedalekém prostranství se stromy a keři. Video celého procesu si můžete pustit také na stránkách The Guardianu.

  • Indická komiksová superhrdinka vyvrací mýty ohledně koronaviru

    2. prosinec 2020
    Indická superhrdinka bojuje s koronavirem

    Dřív ve svých příbězích bojovala proti sexuálnímu násilí nebo útokům kyselinou. V době světové koronavirové krize se indická komiksová superhrdinka Priya vrací s rouškou přes obličej.

    Jak přibližuje server BBC, tentokrát vyvrací dezinformace kolem pandemie covidu-19.

    S více než 9,4 miliony potvrzených případů a 137 tisíci úmrtí patří Indie mezi koronavirem nejvíce zasažené země na světě. Vládou nařízený tvrdý lockdown v březnu sice šíření nákazy zpomalil, po uvolnění opatření ale počty nakažených zase rychle rostly. Stejně rychle se v zemi taky šířily dezinformace ohledně nákazy.

    Ram Devineni, tvůrce komiksu, BBC řekl: „Chtěli jsme vyvrátit nepravdivé informace, rozptýlit strach a taky podpořit pracovníky ve zdravotnictví a další, kteří proti viru bojují.“ Autorka scénáře Shubhra Prakash vysvětluje, že se v příběhu odrážejí její vlastní zkušenosti. „V prvních týdnech lockdownu, když jsme vůbec nemohli opustit svoje domovy, jsem hodně času trávila na balkoně. Takže ta malá holčička v komiksu, která stojí sama na balkoně, to jsem vlastně já.“

    Indickou superhrdinku v komiksové podobě Devineni vytvořil v roce 2014, dva roky po brutálním znásilnění mladé ženy v autobuse v Dillí. Komiksovou sérii upozorňující na sexuální násilí v Indii ocenila tehdy i sekce OSN pro rovnost žen a mužů.

  • Anglie chce podél nových silnic louky s divokými květy

    2. prosinec 2020
    květiny u cesty

    Květnaté louky by měly v budoucnu lemovat všechny nově budované velké silniční tahy v Anglii. Velká Británie od 30. let ztratila 97 procent takovýchto zelených ploch a smutný trend chce teď změnit. O plánu vládní společnosti Highways England píše The Guardian.

    Nová strategie počítá s tím, že by stovky kilometrů hlavních silnic a dálnic mohly obklopovat modré zvonky, žluté květy nebo trsy trojlístků a vytvořit tak lepší prostředí pro včely nebo ptáky. Inspirací pro takové rozhodnutí byl i úspěšný projekt Weymouth Relief Road v Dorsetu na jihozápadě země. Tato oblast je teď díky divokým druhům květin podél silnic domovem poloviny všech motýlů, kteří žijí ve Velké Británii.

    S plánem chce pomoct organizace na ochranu přírody Plantlife, která vypracovala seznam doporučení, jak se o louky podél krajnic co nejlépe starat. Společnost Highways England uvedla, že opatření se zatím bude vztahovat jen na nové větší projekty, později by ale tuto iniciativu ráda rozšířila i na už existující silnice.

  • Jazyková diskriminace kvůli přízvuku by ve Francii mohla být trestným činem

    2. prosinec 2020
    Francouzi, Francie, francouzská vlajka

    Ve Francii platí, že nejde o to, co, ale jak to říkáte. Ironických komentářů kvůli svému jižanskému přízvuku nebyl v minulosti ušetřen třeba ani současný předseda vlády Jean Castex. Brzy by se to ale mohlo změnit.

    Pro předsudky na základě jednotlivých regionálních přízvuků teď ve francouzštině vznikl termín glottophobie. Zároveň také Národní shromáždění odhlasovalo zákon, který z jazykové diskriminace dělá trestný čin. A měl by být posuzován stejně jako rasismus nebo sexismus.

    Projednávání zákona ve francouzské dolní parlamentní komoře provázela ostrá debata. Proti přijetí hlasoval například Jean Lassalle, dřívější prezidentský kandidát a známý řečník. Ten svým specifickým přízvukem pronesl: „Nechci, aby mě někdo ochraňoval. Jsem, kdo jsem.“ Naopak ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti se nechal slyšet, že je přesvědčen o nezbytnosti zákona.

    The Guardian připomíná také slova, která nedávno pronesl levicový politik Jean-Lua Mélenchon. Jednomu z novinářů se silným jižanským přízvukem odpověděl: „Může mi někdo přeložit otázku do francouzštiny?“ Pokud by zákon už platil, hrozila by mu za taková slova pokuta 45 tisíc eur a tři roky vězení.

  • Poblíž texaského Austinu vznikl inovativní areál pro děti s autismem

    1. prosinec 2020
    Inovativní areál pro děti s autismem v americkém Austinu

    One of the Kids je název nedávno vytvořeného prostoru, který poskytuje dětem s poruchou autistického spektra útočiště pro učení i hru.

    Designéři z tamní firmy Runa Workshop vsadili při navrhování areálu hlavně na spojení s přírodou. „Příroda má hojivé účinky, a proto jsme například v každé terapeutické místnosti maximalizovali množství přirozeného světla,“ vysvětluje jeden z autorů projektu pro web Inhabitat. Kromě velkých oken a dostatku světla zajišťuje větší propojení s přírodou taky využití zelené barvy. Ať už jde o malby na stěnách v interiéru, nebo trávník na venkovním hřišti. Prostor nabízí velké vnitřní i venkovní hrací plochy, krytý bazén, ale i místnosti, kde se autistické děti mohou zklidnit a zrelaxovat. Areál zabírá téměř 750 metrů čtverečních a rozpočet na jeho vznik byl 800 tisíc dolarů.

  • Slon Kaavan přiletěl ze zoo v Islámábádu do kambodžské rezervace

    1. prosinec 2020
    Osamělý slon

    Kvůli špatným podmínkám, ve kterých doposud žil, si vysloužil přezdívku „nejosamělejší slon na světě“.

    Teď se má přidat ke stádu dalších slonů v Kambodži a začít novou etapu svého života. Informuje o tom německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. O záchranu a přesun pětatřicetiletého Kaavana usilovali ochránci zvířat. Na jeho případ hlasitě upozornila taky americká zpěvačka Cher, která zároveň finančně přispěla na jeho přesun do nového domova. Kaavan byl podle aktivistů mnoho let držen v islámábádské zoo na řetězu a bez kontaktu s dalšími slony. Dlouhý let zvládlo zvíře bez problémů. Podle veterináře Amira Khalila z organizace na ochranu zvířat Four Paws slon během letu spal, jedl a choval se jako „častý cestující“.

    Podívejte se taky na „Nejosamělejší slon světa“ bude přemístěn do lepších podmínek. Trpí nadváhou i poruchami chování a 350 slonů v afrických rezervacích zřejmě zabila bakterie ve vodě.

  • Experti pracují na definici ekocidy jako mezinárodního zločinu

    1. prosinec 2020
    Hořící amazonský prales

    Ničení ekosystémů jako mezinárodně vymahatelný trestný čin.

    Tým právníků pracuje podle britského The Guardianu na přesné definici ekocidy. Ta by měla podle nich doplnit další mezinárodní trestné činy, jako jsou zločiny proti lidskosti, válečné zločiny nebo genocida. Plán postupně získává podporu některých evropských států. Myšlenku prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron, podporu slíbila třeba i belgická vláda. Malé ostrovní státy, které ohrožuje zvyšující se hladina moře, vyzvaly k „vážnému zvážení“ uznání ekocidy už loni v prosinci na shromáždění Mezinárodního trestního soudu. Mezi mezinárodně uznávané zločiny by v budoucnu mohlo být zařazeno třeba odlesňování amazonského pralesa nebo ničivé ropné skvrny. Projekt iniciuje nadace Stop Ecocide a třináctičlenný tým expertů chce svou práci dokončit začátkem příštího roku.

    Přečtěte si také Americký soud dal za pravdu Siouxům. Při plánování ropovodu přes jejich území byl porušen zákon a Soud v USA osvobodil 13 ekologických aktivistů. „Výtržnictví kvůli změně klimatu bylo nutné,“ uvedl.

  • Šumava se uzdravuje, podle odborníků pomohly regeneraci přírody i mrtvé stromy

    30. listopad 2020
    Jezero Laka

    Podle správy šumavského národního parku jsou ekosystémy šumavského horského lesa stále zdravější. Výrazně tomu prý pomáhají i odumřelé smrky. Píše o tom web Ekolist.

    Bezzásahovost se tak podle ředitele Správy Národního parku Šumava Pavla Hubeného ukázala jako velmi vhodnou a funkční cestou k uzdravení krajiny. Za nejnovější důkaz ozdravování je považován návrat pstruhů do jezera Laka. Právě lesy nad jezerem byly v minulosti silně ovlivněny gradacemi kůrovce. Regeneraci jezera pomohl podle zástupců parku dlouhodobý pokles emisí sloučenin síry a dusíku vypouštěných do atmosféry, ale také právě odumření a následná přirozená obnova lesa v povodí.

    „V kyselé vodě ryby žít nemohou, ale ani ne tak kvůli vlastní kyselosti, ale proto, že kyseliny z půd uvolňují hliník, který se vyplavuje do vod a následně se sráží rybám na žábrách a udusí je. A také zahubí nakladené jikry,“ vysvětluje Jakub Hruška z České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

    Spad emisí se na Šumavě začal snižovat už od konce 80. let, půda v povodí ale potřebovala více času na regeneraci než atmosféra. Proto k návratu ryb dochází až nyní.