Procesované potraviny s umělými sladidly můžou souviset s depresemi u žen, vyplývá ze studie

21. září 2023

Procesované potraviny nebo nápoje, které ještě navíc obsahují umělá sladidla, mohou mimo různých zdravotních rizik zvyšovat i pravděpodobnost rozvoje deprese. Podle nového výzkumu je u žen s nevhodným jídelníčkem riziko rozvinutí tohoto onemocnění až o 50 % vyšší. Píše o tom server CNN.

Mezi procesované potraviny patří třeba balené polévky, mražená pizza a různá hotová jídla, ale třeba i uzeniny, hranolky, sladkosti, zmrzlina nebo různé limonády. V těchto potravinách bývá často obsaženo vysoké procento umělých sladidel. Dřívější výzkumy již potvrdily, že pravidelná konzumace těchto zpracovaných potravin může souviset s rozvojem zánětu v těle nebo s rakovinou tlustého střeva u mužů a srdečními chorobami a předčasnou smrtí u mužů i žen.

Novou studií, která spojila procesované potraviny s depresí, se zabýval tým vědců pod vedením Andrewa T. Chana a Daniela K. Podolskyho z Harvard Medical School a Harvard T. H. Chan School of Public Health v Bostonu. Výzkumníci v ní zkoumali stravu zhruba 32 tisíc žen ve středním věku a zaměřovali se právě na to, zda se u žen, které ve vyšší míře konzumují zpracované potraviny a umělá sladidla, častěji objevují deprese.

„Studie naznačuje souvislost mezi konzumací ultrazpracovaných potravin s umělými sladidly a depresí, přičemž u žen, které konzumují zhruba 9 porcí těchto potravin denně, je riziko depresí až o 50 % vyšší oproti těm, které snědí denně 4 a méně porcí zpracovaných potravin,“ řekl ke studii Gunter Kuhnle, profesor potravinářství a výživy na univerzitě v Readingu ve Velké Británii.

Podle dalších výsledků je u osob s chronickou depresí při vysoké konzumaci zpracovaných potravin také riziko toho, že se jejich stav může ještě zhoršit. Hlavní faktor související s vyšším rizikem rozvoje tohoto onemocnění přitom mohou představovat právě umělá sladidla. Je však třeba brát v potaz, že se jednalo o observační studii, a je ještě v tomto směru potřeba provést další výzkumy.

Spustit audio
  • Ve Španělsku mají první AI modelku. Dokázala prý vydělat už i deset tisíc eur za měsíc

    7. prosinec 2023
    Španělská modelka vytvořená umělou inteligencí si měsíčně vydělá tisíce eur (ilustrační foto)

    Dvacetipětiletá Aitana Lopez je první španělská modelka, která byla vytvořená pomocí umělé inteligence. Pracuje pro módní kampaně různých značek a zaznamenává velkou popularitu na sociálních sítích. Měsíčně si prý dokázala vydělat už i 10 tisíc eur, tedy zhruba čtvrt milionu korun. Upozorňuje na to server Euronews.

    Aitana vznikla hlavně z praktických důvodů. Jejím autorem je Rubén Cruz, designér, návrhář a zakladatel AI modelingové agentury. Modelku vyvinul v loňském roce během období, které pro něj z pohledu počtu klientů a zakázek nebylo úplně přívětivé. „Začali jsme analyzovat, jak pracujeme a uvědomili jsme si, že mnoho našich projektů bylo odloženo nebo zrušeno kvůli problémům, které jsme sami nemohli ovlivnit. Často to totiž bylo vinou influencerů nebo modelek, kteří práci rušili, ne kvůli problémům s designem,“ uvedl Cruz.

    Cruz se tak rozhodnul pomocí AI vytvořit vlastní modelku nebo influencerku, kterou pro své produkty bude využívat. „Udělali jsme to proto, abychom se mohli lépe uživit a nebyli závislí na jiných lidech, kteří mají ego nebo své manýry,“ dodal Cruz.

    Aitana dostává různé zakázky a fotí kampaně. Průměrně si za měsíc dokáže vydělat asi tři tisíce eur, ale v některých měsících její výdělek už dosáhl i deseti tisíc eur. Pracuje podobně, jako lidské modelky, ale její celý život probíhá virtuálně a řídí ho členové agentury, kteří jí vytvářejí instragramový profil, kde má Aitana více než 200 tisíc sledujících. Na něj její autoři přidávají AI generované snímky upravované ve Photoshopu. Podle autorů AI modelce denně chodí i soukromé zprávy od sledujících, kteří často ani netuší, že není skutečná.

    „Jednoho dne jí dokonce napsal známý latinskoamerický herec, aby ji pozval na rande. Tento herec má asi 5 milionů sledujících a někteří z našeho týmu sledovali jeho seriál, když byli ještě děti,“ řekl Cruz.

  • Francouzi si nebudou moct stěžovat na kokrhání kohoutů nebo zápach hnoje. Bude je totiž chránit právo

    7. prosinec 2023
    Farma

    Francie schválila zákon na ochranu venkovského zemědělství a pro něj typických zvuků i vůní. Má pomoct předcházet situacím, kdy si sousedé na zemědělce stěžují kvůli tomu, že jsou jejich zvířata moc hlučná nebo třeba specificky páchnou, píše server Euronews.

    Obyvatelé měst, kteří se přestěhují na francouzský venkov a zjistí, že jsou pro ně nesnesitelné zvuky kokrhajících kohoutů, štěkajících psů, zemědělských strojů nebo že je obtěžuje zápach hnoje, podle nově přijaté francouzské legislativy už proti tomu nebudou moct vznášet stížnosti. Zákon má totiž venkov a zemědělskou činnost chránit a jeho cílem je omezit konfliktní situace, ke kterým mezi sousedy a zemědělci na francouzském venkově dochází.

    Podle francouzské televize BFM TV v současnosti čelí skoro 500 zemědělců žalobám, které vznesli právě jejich sousedé stěžující si na hluk nebo zápach související s provozem z jejich farem.

    „Tento zákon ukončí zneužívání žalob proti zemědělcům, kteří nedělají nic jiného než svou práci. Živí nás. Je to návrh zdravého rozumu,“ uvedl na sociální síti X francouzský ministr spravedlnosti Eric Dupond-Moretti.

    Ve Francii byla podobná legislativa na ochranu venkova a zemědělství přijatá už v roce 2021, ale ukázalo se, že je v praxi obtížně vymahatelná. Nový zákon je tak širší a stanovuje, že žádný obyvatel nebude moct zpochybnit činnost zemědělců, kteří v dané lokalitě působili dříve než nově příchozí. Pokud ale zemědělská činnost nebude v souladu s ostatními právním předpisy, především v oblasti životního prostředí, lidé stále budou mít možnost na jejich jednání upozornit, případně je i žalovat.

  • Thajští farmáři vydělávají miliony eur chovem hmyzu. OSN je dává Evropě za příklad

    6. prosinec 2023
    Cvrčci na talíři
    Hmyz představuje možné řešení výživy světové populace. Má potřebné množství bílkovin a jeho chov je klimaticky šetrný. Jedním z příkladů, kde se hmyz úspěšně podařilo implementovat do jídelníčků lidí a daří se tak i byznysu s hmyzem, je Thajsko. OSN ho dává za příklad i ostatním zemím, píše server Der Spiegel.

    Trh s jedlým hmyzem v Thajsku patří k těm nejlépe prosperujícím. Spjatý je především s regiony na severovýchodě Thajska, například v Isaanu, kde je hmyz nejdůležitějším zdrojem bílkovin pro místní obyvatelstvo.

    Hmyz je atraktivní i jako obchodní artikl. Třeba jeden kilogram živých kobylek se v zemi prodává za zhruba 400 thajských bahtů, což odpovídá asi 250 korunám. Hmyz může navíc  představovat i poměrně luxusní zboží. Tím jsou třeba kobylčí vajíčka. Jeden kilogram má hodnotu až 5 tisíc thajských bahtů, což je v přepočtu zhruba 3200 korun.

    Uznání si za chov hmyzu Thajsko zasloužilo i od Organizace pro výživu a zemědělství, která funguje pod OSN. Ta zemi ocenila za to, že se jí jako jedné z mála na světě podařilo rozvinout životaschopné a prosperující odvětví chovu hmyzu. Ročně totiž thajští farmáři na byznysu s hmyzem vydělávají asi 19 milionů eur, což je v přepočtu více než 460 milionů korun. Navíc se očekává, že jen během příštího roku by měl trh s jedlým hmyzem v celém asijsko-pacifickém regionu vzrůst o dalších 250 milionů eur, což je více než šest miliard korun.

    Celosvětově se ale hmyz jako potravinářský trend zatím příliš neprosadil. Podle Anuaeka Prasandeeho, potravinářského inženýra, který pracuje v jedné z laboratoří zaměřující se na hmyz v potravinářství v thajském Ubonu, by se celosvětová poptávka mohla proměnit během následujících deseti let. Věří, že si na hmyz zvykne i Evropa. Evropský úřad pro bezpečnost potravin před několika lety schválil ke konzumaci moučné červy, tmavky a cvrčka domácího. Fungovat by na evropském trhu podle něj mohly třeba hmyzí proteiny, které se využívají ve fitness. Jejich hlavní výhoda je, že mají neutrální chuť, takže by mohly nějaké chuťově výraznější proteiny v budoucnu i nahradit.

  • Na Wikipedii letos lidi nejvíc hledali ChatGPT, kriket a Oppenheimera

    6. prosinec 2023
    Wikipedia
    Nejznámější online encyklopedie Wikipedie zveřejnila žebříček nejhledanějších výrazů a hesel za rok 2023. Lidé nejvíce hledali stránku ChatGPT, která měla skoro 49,5 milionu zobrazení. Do výběru dvaceti pěti nejnavštěvovanějších stránek se dostal také třeba film Oppenheimer a kriketové soutěže, dvakrát dokonce ty indické.

    Celkově Wikipedii v roce 2023 zaznamenala více než 84 miliard zobrazení stránek různých hesel, výrazů, jmen, míst nebo událostí. Letošní žebříček může nabízet i jistou reflexi největších témat roku 2023, mezi které rozhodně patřila umělá inteligence. Ukazuje ale například i rostoucí vliv indických uživatelů na internetové trendy. O žebříčku informuje server CNN.

    První místo žebříčku tak obsadil ChatGPT, druhou nejhledanější stránkou byl článek o úmrtích v roce 2023 s více než 42 miliony zobrazení a třetí místo obsadilo Mistrovství světa v kriketu 2023, které si zobrazilo přes 38 milionu lidí. „Je jasné, že lidé chtěli lépe porozumět historii a souvislostem technologie ChatGPT, když s ní sami experimentovali,“ uvedla Anusha Alikhan, vedoucí komunikace nadace Wikimedia Foundation, která online encyklopedii provozuje.

    Na podobu letošního žebříčku mělo významný vliv i publikum z Indie a jihovýchodní Asie. Pětinu z něj totiž tvořila hesla, která se týkala témat, médií nebo jiných hesel z tohoto regionu, jako třeba stránka Indian Premier League, což je nejvyšší kriketová soutěž v Indii. Tu si zobrazilo více než 32 milionu uživatelů a umístila se tak v žebříčku na čtvrtém místě.

    Mezi 25 nejhledanějších stránek letošního roku se pak dostali i Robert Oppenheimer, samotný film Oppenheimer – fyzikova stránka měla 25,6 milionu zobrazení, zatímco samotný film o něm 28. Z  dalších kinematografických počinů například také snímky Barbie, Pathaan, Jawan nebo série Last of Us. Mezi nejvyhledávanější také patřily osobnosti jako Taylor Swift, Cristiano Ronaldo, Lionel Messi, Elon Musk nebo Matthew Perry. Ze světových událostí lidé nejvíce vyhledávali informace ze stránky o ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Celkový žebříček naleznete zde.

  • Youtuber honil sledovanost a zinscenoval pád letadla. Teď jde na půl roku za mříže

    6. prosinec 2023
    Youtube Trevor Jacob těsně po výskoku z letadla
    Americký youtuber a bývalý olympionik Trevor Jacob v honbě za vysokým počtem zhlédnutí svého příspěvku zinscenoval havárii letadla. O tom, že pád letadla byl úmyslný, potom následně lhal vyšetřovatelům, kteří se případem zabývali. Nyní ho za to federální soud poslal na šest měsíců do vězení.

    Jacob na svém YouTube kanálu v prosinci roku 2021 zveřejnil video, které zahrnovalo placenou propagaci. Vzlétnul z kalifornského letiště v letadle, na němž byly připevněné kamery. Zhruba půl hodiny po startu se ale z letadla katapultoval a díky padáku, který měl připevněný na zádech, přistál se selfie tyčí v ruce na zem. Letadlo se zřítilo v chráněném území Los Padres. Jacob celý příběh prezentoval tak, že šlo o nehodu. Jeho video mělo více než milion zhlédnutí informuje BBC.

    Vyjádření Jacoba na instagramu:

    Celou událostí se potom začala zabývat i policie, která se snažila odhalit příčiny nehody. Na začátku tohoto roku se na základě vyšetřování – i Jacobova přiznání – nakonec ukázalo, že havárie byla zinscenovaná kvůli. Jacob také lhal americkým vyšetřovatelům o tom, že nevěděl, kde se nachází vrak letadla. Sám ho ale nechal pár dní po nehodě odstranit pomocí vrtulníku, který na místo poslal. Vrak pak dal zlikvidovat. Vyšetřovatelé to tak označili za maření vyšetřování.

    Kvůli úmyslnému zapříčinění havárie a zatajování informací s úmyslem mařit vyšetřování poslal federální soud Jacoba na šest měsíců do vězení. Youtuber se během líčení za své jednání omluvil.

    „Zdá se, že Jacob při páchání tohoto trestného činu projevil mimořádně špatný úsudek. Tohoto trestného činu se s největší pravděpodobností dopustil proto, aby pro sebe získal publicitu na sociálních médiích a ve zpravodajství a aby získal finanční prospěch. Nicméně tento typ jednání nelze tolerovat,“ argumentovali státní zástupci v odůvodnění rozsudku, píše CNN.

  • Klokaní samice na útěku při odchytu napadla policistu. Udeřila ho pěstí do hlavy

    5. prosinec 2023
    Klokan

    Kanadské policii se podařilo odchytit klokaní samici, která utekla ošetřovatelům při převozu do jejího nového domova v zoologické zahradě. V okolí Toronta byla na útěku celý víkend. Než se ji v pondělí ráno podařilo chytit, klokaní samice jednoho z policistů udeřila pěstí do obličeje. Informuje o tom server CBC.

    Klokaní samice utekla ošetřovatelům ve čtvrtek večer během převozu do zoologické zahrady v Quebecku. Podařilo se jí uniknout, když si ošetřovatelé ze zoologické zahrady a zábavní farmy Oshawa v Ontariu udělali přestávku.

    Odchyt zvířete zajišťovala tamní policie, které se podařilo klokanici dostihnout až v pondělí brzy ráno. Nejprve ji zhruba čtyři hodiny sledovali a poté se pokusili o odchyt. Policisté měli od ošetřovatelů přesné pokyny, jak se zvířetem manipulovat. Jeden z policistů klokanici podle doporučení chytil za ocas, ta na něj ale zaútočila a udeřila ho pěstí do hlavy.

    Samice byla poté převezená zpátky do Oshawské zoo, aby jí zde ošetřovatelé zajistili lékařské ošetření. Samice zde zůstane několik dní, aby si po útěku odpočinula a zotavila se. „Ještě chvíli si ji tu necháme, necháme ji odpočinout a ujistíme se, že je v pořádku,“ uvedl hlavní ošetřovatel v Oshawě Cameron Preyde.

  • Sběr textilu k recyklaci bude povinný. Systém bude částečně dotovat módní průmysl

    5. prosinec 2023
    oblečení

    Od roku 2025 chce ministerstvo životního prostředí pro obce zavést povinnost recyklace textilního odpadu. Staré oblečení, boty nebo bytový textil, které už nemají jiné využití, by mělo být možné vyhazovat do speciálních popelnic po celém Česku. Na systém sběru by měli obcím přispívat i výrobci, píše server Ekolist.cz.

    „V současnosti není separace textilu povinná, v černé popelnici se smísí s ostatním odpadem, a tak se možnost recyklace výrazně snižuje. Až bude mít každá obec vlastní sběrné místo, bude pro občany jednodušší textil separovat,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL.

    Současný zákon o odpadu z roku 2020 zatím pouze nařizuje obcím povinnost zřizovat sběrné kontejnery na textilní odpad. Těch je po celém Česku aktuálně asi deset tisíc. Chystaná legislativa ale rozšíří povinnost obcí pro textilní odpad zajišťovat i sběr a svoz.

    „Obce by k separovanému sběru textilu měly přistupovat stejně, jako je to nyní s dalšími tříděnými složkami, kterými jsou plasty, sklo, kovy nebo papír. U větších měst doporučujeme rozmístění sběrných nádob v ulicích, u těch menších je možné zřídit toto místo na sběrném dvoře nebo využít pytlový sběr,“ řekl David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva. Mimo kontejnerů ministerstvo uvažuje třeba o zřízení sběrných míst, která budou na radnicích nebo v různých prodejnách podobně, jako je tomu třeba u elektroodpadu nebo baterií.

    Do celého procesu se v rámci rozšířené odpovědnosti (takzvané EPR, tedy Extended Producer Responsibillity) mají zapojit i výrobci, stejně jako třeba ve Francii. Z každého prodaného kusu oblečení by odcházela částka ve výši zhruba jedné koruny, která by putovala do rozpočtu, z nějž pak obce podle počtu obyvatel dostanou příspěvek na zajištění recyklace.

    Zákonná povinnost sběru a svozu textilního odpadu by měla být součástí chystané evropské legislativy o nakládání z odpadem, která mimo jiné v Česku zavede systém zálohovaných PET lahví a plechovek. Do zákona bude část o textilním odpadu vložena po jejím schválení.

  • Italská policie rozluštila záhadu prořezaných pneumatik. Pes si prokusováním ulevoval od bolesti

    5. prosinec 2023
    Pes

    Italské policii se podařilo přijít na to, kdo v jihoitalském městečku Vastogirardi od letošního července prořezával lidem pneumatiky u aut. Nepotvrdilo se původní podezření, že za poškozováním aut stojí sousedská msta nebo dokonce mafie. Pneumatiky poškozoval tamní pes, který si tak ulevoval od boleti dásní, píše server The Guardian.

    Pachatel v městečku poprvé poškodil pneumatiky letos v červenci a zaměřil se na několik aut, která byla zaparkovaná nedaleko opevnění historického centra Vastogirardi. Vozidla byla takto poškozená vícekrát. Místní se obávali, že motivem může být sousedská msta nebo že se jedná o mafiánské praktiky zastrašování.

    Po dalších čtyřech hlášeních z tohoto října se tamní policie rozhodla zahájit pátrání a do ulic nasadila policejní hlídky v civilu. Pachatele ale odhalily až záznamy z instalovaných skrytých kamer. Ty ukázaly, že za sériemi poškození stojí tamní pes slyšící na jméno Billy.

    „Bylo to velmi záhadné. Nemohli jsme přijít na to, kdo by mohl chodit a řezat pneumatiky, ani jaký by k tomu měl důvod. Je to klidné městečko a věděli jsme, že to nemohl být nikdo zvenčí, protože jsme vždy o jakémkoli podezřelém pohybu informováni,“ uvedl Remo Scocchera, místostarosta Vastogirardi.

    Podle veterinářů lze chování psa vysvětlit tím, že trpí těžkým zánětem dásní a kousáním do pneumatik si chtěl ulevit od bolesti. Jaký trest psa Billyho čeká, ještě není zcela jasné, ale jeho majitel bude muset pravděpodobně uhradit poškozeným majitelům aut odškodné.

  • V Česku mohou vznikat energetické komunity. Sníží výdaje za energie a pomůžou životnímu prostředí

    4. prosinec 2023
    Fotovoltaické panely
    Novelu energetického zákona, která má vznik umožnit, schválila Sněmovna. Pro bylo všech 162 přítomných poslanců napříč politickým spektrem. Novelu ještě musí projednat Senát a podepsat ji prezident. Podle serveru Enviweb má novinka omezit závislost na fosilních palivech.

    Členové energetické komunity si budou moct elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů navzájem sdílet. Ministr průmyslu Jozef Síkela za hnutí STAN uvedl, že to posílí energetickou nezávislost jednotlivců i celé společnosti. Podle něj se totiž sníží výdaje za energie, novela pomůže i životnímu prostředí.

    Novela totiž zavádí energetická společenství jako nové účastníky trhu. Základem těchto společenství, která mají fungovat jako právnické osoby, družstva nebo spolky registrované na Energetickém regulačním úřadu, bude výroba energie v solárních nebo větrných elektrárnách a její sdílení mezi členy daných organizací. Členy těchto uskupení mohou být i obecní nebo krajské organizace, které jsou podnikem, upozorňuje Enviweb.

    Podle návrhu může energii od takových výrobců odebírat maximálně tisíc odběrných míst a maximálně tři sousedící obce s rozšířenou působností. Omezení by mělo platit do 30. června 2026. Síkela to vysvětluje tím, že vyúčtování a výměna dat bude totiž vyžadovat velké změny u mnoha účastníků trhu.