Pročíst se Vánocemi jako součást ostrovní identity. V prosinci Island zaplavují knížky

19. prosinec 2017

Druhá světová válka dolehla tíživě i na Island. Ze spousty věcí se stalo při kolapsu mezinárodního obchodu nedostatkové zboží a výběr vánočního dárku se proměnil v neřešitelné dilema. Naštěstí tu byly knížky, jejichž produkce nijak výrazně nepoklesla. A tak se zrodila pozoruhodná tradice přiživující (právem) mýtus o Islanďanech jako literárním národu – jólabókaflóð.

Jen si to představte: je Štědrý den, šestá hodina večerní, vy už jste po večeři a právě jste rozbalili poslední dárek. Co teď? Nejspíš zapnete televizi a zvolíte jeden z vánočních programů. Ne tak na Islandu. Místní obyvatelé usedají nad knihou, kterou je právě obdaroval některý z blízkých. A čtou, dokud jim síly stačí nebo dokud se nepročtou úplně na konec. Často pak usínají až brzy nad ránem.

Národ čtenářů i spisovatelů

Název „vánoční knižní záplava“, jak by se pojem jólabókaflóð dal přeložit do češtiny, paradoxně nejvíc vystihuje ekonomický rozměr události. V průběhu 3 měsíců předcházejících Štědrému dni dramaticky vrcholí knihkupecká sezóna, kdy je na trh uvedeno až 1 000 nových titulů. Jen pro představu, v mnohem lidnatější České republice vyšlo v roce 2016 podle údajů Národní knihovny celkově 17 815 publikací, z nichž zhruba polovina je výsledkem činnosti státních institucí, a proto se vůbec nedostane na pulty prodejen.

Brána do pekla Island: Zkorumpovaní politici, ovlivnitelná média, bezradná veřejnost

Ulice Reykjavíku

Ve středověku se věřilo, že na Islandu je brána do pekla. Friðrik Þór Friðriksson pojmenoval jeden ze svých nejvíce deziluzivních filmů Ďáblův ostrov. A když absolvujete poprvé cestu z letiště v Keflavíku do Reykjavíku, při pohledu z okénka máte pocit, že projíždíte nějakou měsíční krajinou. Tohle je pozvánka na tour po Islandu, jakou vám žádní turističtí průvodci ani fanouškovské weby nenabídnou. Poznejte odvrácenou stranu života na magickém ostrově, kde spíše než na elfy a talentované hudebníky narazíte na bezskrupulózní politiky, loupeživé byznysmeny či mladé lidi, kteří by raději byli někde jinde.

Potřeba vytisknout velké množství knih v krátkém časovém úseku nutí islandské vydavatele outsourcovat tiskařské služby. A chyba na straně finské firmy letos málem ohrozila pravidelnou literární závlahu. Až 100 000 výtisků knih muselo být totiž vytištěno znova či jinak v reklamaci ošetřeno. Naštěstí vše dopadlo dobře, a tak v půlce listopadu mohl každý Islanďan listovat ve svém Bókatíðindi, „knize o knihách“, jak se této publikaci někdy přezdívá. Jedná se o katalog se všemi vydávanými knihami, který je zdarma distribuován do každé islandské domácnosti. Výběr vhodného titulu je totiž podstatným úkonem v tomto svébytném rituálu.

Obchodníci a literární instituce se proaktivně snaží vyjít potenciálním zákazníkům co nejvíce vstříc, aby se mohli lépe zorientovat v nepřeberné nabídce. Po celé zemi se v tomto období konají takřka den co den knižní prezentace či autorská čtení. Není to nijak těžké, Island se může pochlubit největším počtem aktivních žijících autorů v poměru k populaci. Některé statistky uvádějí, že dokonce každý desátý Islanďan je autorem publikované knihy.

Kam s nimi?

Ale výraz „záplava“ v sobě pojme i negativní efekty knižního svátku. Nadprodukce výtisků způsobuje každoročně potíže knihkupcům i vydavatelům. Řada knih putuje po Vánocích do výprodeje. Největší vydavatelský dům Forlagið se dokonce už potýkal s problémem, kde vůbec skladovat všechny neprodané kusy.

Obchodníci a literární instituce se proaktivně snaží vyjít potenciálním zákazníkům co nejvíce vstříc, aby se mohli lépe zorientovat v nepřeberné nabídce

Nelehkou pozici islandských vydavatelů přibližuje Jóhann Páll Valdimarsson, ředitel Forlagiðu: „Dodáváme knihy do 150 knihkupectví po celém Islandu… Abychom pokryli všechna, musíme vytisknout aspoň 1 500 kopií každé knihy. A i když v každém obchodě zůstane po Vánocích neprodaných třeba jen 5 výtisků v průměrů, dělá to stále 750 kopií, které musíme odkoupit zpět a někde pak uskladnit.“

A tak získávají stále více na váze otázky: zda Islanďané jsou opravdu tak vášnivými čtenáři a jestli není čas na změnu strategie ze strany vydavatelů. Meziročně vykazuje nárůst odbyt elektronických knih. Nakladatelské domy také hledají způsoby, jak změnit návyky zákazníků a rozložit prodej více do celého roku. Jednou z cest může být větší produkce paperbacků, které nemají na Islandu takovou tradici. Jde to ale pomalu. „Vydavatelé tady prostě nevěří, že by u nás byl trh vhodný pro paperbacky. Knihy prodávané na Vánoce se totiž většinou tisknou na nejlepším papíře a s co nejlépe vyvedenými obálkami, protože mají posloužit jako dar,“ vysvětluje Jóhann.

autor: Petr Pláteník
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.