Prolomit vlny: Barevný život Františka Kriegla

9. červen 2016

21. srpna si připomínáme 47 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Pásy tanků tehdy rozdrtily naději na vybudování socialismu s lidskou tváří. Krátce po okupaci stvrdili konec této ideje českoslovenští představitelé v čele s Dubčekem svými podpisy v Moskvě.

Z ovzduší všeobecné marnosti a kapitulace ale vyčnívá příběh jediného našeho politika, který tehdy sovětský diktát podepsat odmítl – Františka Kriegla. Jeho životní osud je nejlepším dokladem toho, že dějiny této země nejsou ani zdaleka tak černobílé, jak by se snad mohlo zdát.

František Kriegel pocházel z rodiny haličských Židů a na německé univerzitě v Praze vystudoval medicínu. Když v roce 1936 došlo k fašistickému puči generála Franca ve Španělsku, rozhodl se Kriegel (stejně jako třeba George Orwell) postavit fašismu se zbraní v ruce. Přes dva roky zachraňoval životy jako frontový lékař, dosáhl hodnosti majora a patřil mezi poslední republikány, kteří se v únoru 1939 stáhli do Francie.

02947577.jpeg

Odsud se Kriegel díky Červenému kříži dostal do Číny, kde jako doktor pomáhal v obraně proti Japoncům. Svůj téměř devítiletý boj proti fašismu zakončil v Barmě jako smluvní lékař americké armády.

Po návratu do vlasti se tento přesvědčený komunista aktivně podílel na komunistickém převratu, když mimo jiné působil jako zástupce velitele Lidových milicí. Jednalo se fakticky o dobrovolnickou armádu komunistické strany, kterou lze z dnešního pohledu hodnotit stěží jinak než negativně.

Za vlády Klementa Gottwalda působil František Kriegel jako náměstek ministra zdravotnictví, ale po antisemitské čistce skončil jako obyčejný závodní lékař. Jeho hvězda začala znovu stoupat během uvolňování v 60. letech. Působil jako Castrův zdravotnický poradce na Kubě, kde pomohl zavádět tamní velmi uznávaný zdravotnický systém. A především se stal jedním z hlavních představitelů pražského jara.

Patřil proto mezi ty, které ihned po okupaci zatkla sovětská KGB a unesla do Moskvy. Zde Kriegel jako jediný z československých představitelů odmítl podepsat Moskevské protokoly. Po návratu domů také hlasoval proti smlouvě o rozmístění sovětských vojsk v Československu. Kromě něj našli podobnou odvahu jen tři další poslanci. Následovalo zbavení všech funkcí, vyloučení z KSČ i dohled a šikana normalizační StB. V roce 1977 patřil Kriegel mezi první, kdo podepsali Chartu.

Když nedávno zvažovala Praha 2 udělení čestného občanství Františku Krieglovi, zablokovala návrh místní ODS s tím, že se Kriegel podílel na budování komunistického režimu. V jejich křečovitém odmítnutí se zračil šok z pro ně nesrozumitelného paradoxu dějin.

Copak je možné, aby byl chartista, bojovník proti fašismu, symbol výjimečné statečnosti v roce 1968, zkrátka klaďas až na půdu, zároveň spoluorganizátorem komunistického puče a jedním z vůdců Lidových milicí? Mohl být vůbec komunista slušným člověkem? V černobílém světě některých politiků a historiků přiřazujících zpětně kladná či záporná znaménka k událostem bez snahy o jejich skutečné pochopení asi těžko. V barevném reálném životě to zjevně možné bylo.

01078707.jpeg

František Kriegel se neměnil. I v čele Lidových milicí to byl pořád ten statečný a zásadový muž. Člověk, který po celý život poctivě usiloval o lepší svět. Je zkrátka na čase si přiznat, že ve světě s pamětí hospodářské krize, nacismu a vyhlazovací války mohli stát v čele komunistického převratu i vysoce charakterní lidé. Mohli se mýlit, mohli chybovat, ale nemuseli se zpronevěřit své víře. Svět má zkrátka mnohem víc barev než černou a bílou.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.