Prolomit vlny: Česká islamofobie v Arcibiskupském paláci

4. srpen 2016

Milan Badal z Pražského arcibiskupství se přidal k zástupu lidí, kteří se u nás rozhodli bez větších znalostí vystupovat jako autority na téma islámu a jeho pravé podstaty. V reakci na teroristický útok v Saint-Étienne-du-Rouvray Badal v rozhovoru pro ČT24 mimo jiné suverénně tvrdí, že nemá smysl rozlišovat mezi „špatným islamismem a úžasným islámem“ nebo že pro muslimy – které po vzoru dalších samozvaných odborníků chápe jako jednolitou masu – jsme my ostatní nevěřící psi, kteří se mají zabíjet. Badalova ostrá řeč se neopírá o nic reálného.

Teze, že všichni muslimové jen čekají na správný okamžik, aby nás mohli povraždit, je přitom tak opovážlivá, že by si aspoň pokus o vysvětlení zasloužila. V české veřejné debatě to ale není potřeba – přinejmenším část veřejnosti Badalovi zatleská s tím, že pojmenovává věci pravými jmény a nebojí se nahlas říct svůj názor. Realita je vedlejší.

Základem Badalovy strategie jsou záměrně neúplné informace. Když tedy říká, že islám obsahuje silné prvky násilí, zapomíná dodat, že silné prvky násilí obsahuje v podstatě každé náboženství – ať už křesťanství, kterým se i dnes leckde zaštiťuje kdejaká krutost, nebo buddhismu, který v současné Barmě funguje jako nenávistná ideologie namířená mimo jiné proti muslimské menšině. Podobně Badal v následném rozhovoru pro DVTV vytýká islámu světovládné tendence, které byly pro římskokatolickou církev typické po větší část jejích dějin a v určitých kruzích jsou aktuální dodnes. Když Badal žongluje s nedohledatelným počtem útoků na křesťanské kostely ve Francii a zdá se, že automaticky předpokládá, že každý útok na křesťanský kostel mají na svědomí muslimové, zapomíná dodat, že útoků na mešity a synagogy se nejen ve Francii děje nepoměrně více. Mají je na svědomí mimo jiné lidé s rétorikou až zlověstně podobnou té Badalově.

Shodně jako další čeští kazatelé „pravdy“ o islámu jako Konvička nebo Okamura se Badal nakonec paradoxně ocitá na jedné lodi s ideology Islámského státu. I pro ně totiž pravý islám musí být spojen s nemilosrdností, vražděním a násilným obracením na víru. Naštěstí se zdá, že většina muslimů a muslimek tento názor nesdílí. Křesťanské aktivistky, které se v úterý druhého srpna shromáždily před budovou Pražského arcibiskupství, aby daly najevo svůj nesouhlas s Badalovou nenávistnou rétorikou, velmi dobře připomněly události nedávné doby, které ukazují, že se Badal v lepším případě mýlí a v horším lže – jednak jsou to deklarace předních islámských duchovních uskutečněné v letošním roce v Maroku a indonéské Jakartě, které vyzývají k ochraně náboženských menšin v islámských zemích, jednak příklady muslimů a muslimek, kteří a které se hrdinně postavili na odpor terorismu.

02234557.jpeg

Jedním z nich je např. pracovník ochranky Salim Túrabálí, který loni v listopadu na poslední chvíli zastavil sebevražedného atentátníka, který mohl v Paříži zabít několik tisíc fotbalových fanoušků včetně prezidenta Hollanda nebo muslimové a muslimky, co pak v prosinci v Keni odmítli vystoupit z autobusu napadeného teroristy, aby chránili životy křesťanských cestujících a přitom riskovali ty vlastní.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.

Hlavy české římskokatolické církve k Badalovu dštění síry mlčí. Možná souhlasí, možná jim na tom nezáleží. V kontrastu s papežem Františkem, který explicitně odmítá házení celého islámu do jednoho teroristického pytle, nebo předsedou Francouzské biskupské konference arcibiskupem Pontierem, který připomíná, že muslimských obětí Islámského státu je více než těch křesťanských a vinit islám jako takový tak nedává smysl, z toho tak český náboženský establishment opět vychází docela nehezky.

03418081.jpeg
autor: Jan Škrob
Spustit audio