Prolomit vlny: Charlie a Ahmed

9. leden 2015
03289155.jpeg

Teroristický útok na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo bez nadsázky otřásl Evropou. Podstatně hůře se teď mluví o hodnotách otevřenosti a dialogu, tolerance a důvěry. V reakci na brutální akci tří džihádistů se spontánně rozjela kampaň #JeSuisCharlie, v jejímž rámci se k tragické události vyjadřuje celý svět. Solidaritou se zavražděnými satiriky lidé vyjadřují svou lásku ke svobodě a zděšení z toho, jak málo stačí, aby byla tato hodnota zašlápnuta do země.

Objevují se ale i další reakce. Sílí hlasy těch, kdo tvrdí, že je nejvyšší čas vyhnat všechny muslimy z Evropy. Sílí hlasy těch, kdo tvrdí, že mezi islámem a Západem probíhá válka, ve které se nesmíme nechat předběhnout. Naneštěstí nezůstalo u slov. Agentura AFP hlásí, že od zveřejnění zprávy o vraždění v redakci Charlie Hebdo došlo napříč Francií k několika útokům na mešity a místa, kde se sdružují muslimové. Zavilí bojovníci proti islámu ve Francii a dalších zemích jako by z tragédie měli radost. „Vidíte,“ říkají, „takoví jsou ti vaši mírumilovní muslimové. Kolikrát vám to ještě máme opakovat?“ V těch, kdo o válku stojí, vyvolává tragédie svobodomyslných humoristů pocity sebeuspokojení a zadostiučinění.

03288776.jpeg

Svět, ve kterém válčí Západ proti islámu, je světem, po kterém džihádisté touží. Svět, v němž si každý bude muset vybrat, na jakou stranu se postaví, a svůj postoj vyjádřit se samopalem v ruce. Vysněný svět džihádistů se možná podobá myšlenkovému světu evropských islamofobů. Většinu evropských muslimů ovšem taková představa pravděpodobně děsí úplně stejně jako většinu jejich nemuslimských sousedů. Je zbytečné dovolávat se statistik a spekulovat o tom, co by dělal prodavač kebabů ve vaší ulici, kdyby se rozhodnout musel. Místo anonymních čísel a nicneříkajících spekulací máme k dispozici příběh člověka, který si vybrat musel. I když se mu jistě nechtělo.

Dvaačtyřicetiletý policista muslimského vyznání Ahmed Merabet dorazil na místo činu spolu se svým kolegou a stal se poslední obětí masové vraždy v redakci Charlie Hebdo. Teroristé mu vzali zbraň a chladnokrevně ho zastřelili. Řada lidí, mezi nimi mnoho muslimů, se s hashtagem #JeSuisCharlie neumí nebo nechce ztotožnit. Jakkoli sdílejí zármutek z chladnokrevného násilí, neidentifikují se s ostrými satiriky, kterým (jak mají v popisu práce) nebylo nikdy nic svaté. Sociální sítě nabídly pozitivní alternativu. Spisovatel Dyab Abou Jahjah na svém Twitteru rozjel skromnější, ale přesto čím dál silnější virál s hashtagem #JeSuisAhmed. Ke svému manifestu píše toto: „Já nejsem Charlie. Jsem Ahmed, zabitý policista. Charlie se vysmíval mé víře a kultuře. Zahynul jsem, když jsem bránil jeho právo to dělat.“

Čtěte také

Přál bych si, aby se na Ahmeda Merabeta nezapomnělo. Až se bude mluvit o krvi na rukou džihádistů, mysleme na Ahmeda Merabeta a na to, že tato krev neznamená válku mezi islámem a Západem, ale nepochopitelné násilí, které ohrožuje a zraňuje muslimského prodavače kebabů ve vaší ulici stejně jako vás.