Prolomit vlny: Chceš „na kluka“? Zaplať víc!

03128017.jpeg
03128017.jpeg

Říkají nám: zaplať víc, nebo běž jinam, máš přece možnost si vybrat. Prodávat tu samou věc za rozdílné ceny není správné. Mnohdy je tomu tak jen proto, že s tím mlčky souhlasíme.

Nejčastější reakcí na můj současný účes bylo, že jsem se nechala ostříhat na kluka. Přátelé a známí vždy jedním dechem dodávali, že mi to ale fakt sluší. Jako by krátké vlasy byly stále jen pro kluky a dlouhé pro holky. Rozpaky z toho podivného ujištění teď nechávám stranou. Za pozornost stojí něco jiného. Pokud byste si mysleli, že u kadeřníka nyní zaplatím tak jako kluk, když přijdu jen zarovnat „na kluka“, jste na omylu. Údržba mého účesu bude stát stále téměř dvakrát tolik jako údržba toho samého účesu u muže. Je to tím, že stříhat to samé u ženy je náročnější než u muže? Jde o stejnou práci, nebo ne?

V Dánsku o tom tento týden dokonce rozhodoval Nejvyšší soud. Zákaznice s krátkými vlasy žalovala v roce 2012 u dánské Rady pro rovné zacházení kadeřnický salon Stender, protože byla požádána, aby zaplatila za ostříhání víc, než by zaplatil muž. Rada jí dala za pravdu, ale kadeřnický řetězec se odvolal a dánský Nejvyšší soud nyní rozhodl, že je úplně v pořádku účtovat jiné ceny za služby mužům a ženám. Podle něj si kadeřnictví mohou nastavovat ceny svých služeb podle libosti a není diskriminující, že střih a jeho náročnost se řídí pohlavím zákazníka, a to bez ohledu na výsledek.

Nechtěla bych být v roli soudce. Co s mým účesem „na kluka“, měla bych se dožadovat vrácení peněz, protože mám na hlavě mužský střih? Nebo je můj střih ženský už jen tím, že jsem žena? V kadeřnickém křesle sonduju, kolik by stálo ostříhat kamaráda, co má taky krátké vlasy. „No kluci k nám zatím moc nechodí, tak jim to dáváme za polovic,“ říká kadeřník. Chce se mi zeptat znovu a už víc provokativně: jaká všechna pohlaví u vás v salonu uznáváte a kolik jim účtujete?

02388169.jpeg

Prodávat tu samou věc dvěma rozdílným lidem za jiné ceny není správné. Není to diskriminací jen proto, že s tím mlčky souhlasíme. Nejen kadeřníci, ale i pedikéři, pojišťováci, noční podniky a bary to přeci dělají stejně, ceny za služby stanovují podle pohlaví a nikdo se proti tomu nebouří. Jestliže jedna skupina mlčky souhlasí a platí víc než druhá skupina, z ekonomického hlediska má takové chování obchodníků smysl. Ne však z etického.