Prolomit vlny: Co přinese prohibice?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02722086.jpeg
0:00
/
0:00

Metanolová kauza plní už několik dní titulní stránky novin i hlavní vysílací časy mluvených médií. Jedovatý metylalkohol už má na kontě desítky mrtvých a blíže nespecifikovaný počet slepých konzumentů. Kriminalisté ze skupiny Metyl vyšetřují, policisté a celníci hledají a zabavují, státní zástupci obviňují, novináři informují. Vláda vyhlašuje prohibici. Alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 20 % se nesmí prodávat ani nalévat.

Prohibice. Téma, po kterém skočí každý. Nemálo celebrit má potřebu se na stránkách bulvárních plátků vyjadřovat k tomu, co si o tomto rozhodnutí vlády myslí. Padají i silná slova. Zaznívají konspirační teorie o tom, že prohibici v Česku drží pevně v rukách výrobci tvrdého alkoholu. Za cenu krátkodobě snížených zisků z prodeje alkoholu získávají to, že lidé mají větší chuť pít. To, po zrušení prohibice, zřejmě přinese zvýšení prodeje alkoholu i vlastní konzumace. Protože co kdyby nám to vláda opět zakázala – je potřeba si udělat zásoby a hlavně užít si to, dokud to jde.

O prohibici jsem mluvila s doktorem Tomášem Zábranským z Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Říkal, že prohibice nefunguje. Tohle už se zkoušelo. I dlouhodobě. Počet otrav pančovaným alkoholem nebyl nikdy a nikde tak vysoký jako v USA v době velké prohibice v letech 1919 až 1932. I Gorbačovův suchý zákon z 80. let, respektive jeho smrtonosný efekt, je dobře zdokumentován. Prohibice poškozuje poctivé, nepoctivci budou v prodeji škodlivého svinstva pod rukou pokračovat dál. Jediné ospravedlnění bude, když se takhle bude policii lépe a efektivněji pracovat a dokáže v řádu dní najít to, co hledá. Pak bude namístě prohibici zrušit. Pokud to bude trvat déle než 2 týdny, dá se očekávat, že nastoupí odvrácená tvář prohibice – černý trh.

02724080.jpeg

A teď zpátky ke konzumentům. Pracuji s lidmi, kteří se léčí ze závislosti. Řada z nich užívání drog notně kombinovala s alkoholem, a tak je pro ně alkohol velké riziko. Někteří z nich neměli problém v určitých chvílích svého života vypít i více než litr tvrdého alkoholu denně. Vlastně je pro ně dobře, když jsou teď tady. Nemusí řešit, kde si koupí svou denní dávku ani ji nemusí nahrazovat více litry jiného alkoholu. Někteří si z prohibice dělají legraci. Prý by už mohli ukončit léčbu, když je venku bezpečno. Vtipkují, protože potřebují rozpustit úzkost z toho, že jsou v léčbě, která pro ně není snadná. Dobře vědí, že prohibice jim cestu k alkoholu neodřízne. Drogy jsou taky zakázané a stejně se k nim vždycky bez obtíží dostanou.

Někdo má z prohibice radost, někdo je naštvaný. Většiny z nás se ale prohibice nějak dotýká. I mě, skoro abstinenta, který si skleničku dá tak dvakrát za rok, napadlo, že mi prohibice vadí. Ne snad, že bych měla v plánu jít večer do baru a dát si pár panáků, ale nemám svobodu to udělat, kdybych to náhodou udělat chtěla. Jedno ale prohibici upřít nelze – znova obrací pozornost k pití alkoholu a tomu, že to s sebou může nést řadu rizik. Tak snad nám to k něčemu bude.