Prolomit vlny: Dokážete poznat „pravé“ umění?

11. červenec 2016

Vedení obchodního domu globální nábytkářské firmy v nizozemském Arnhemu může být spokojeno. Jeden z jejich obrazů za deset euro se nedávno objevil v tamější galerii. Jde samozřejmě pouze o žert, který měl ukázat, že návštěvníci galerie nerozeznají levnou dekoraci od pravých uměleckých děl. Nevím, nakolik byl záznam sestříhán, ale dotázaní opravdu nasadili vážný výraz a popisovali dílo klasickým kunsthistorickým žargonem. Když byli dotázáni na cenu, tipovali částky od tisíců až po miliony eur.

Jako první vás možná napadne, že se nechali pěkně nachytat. Jejich přístup ale má svou logiku. Přišli do věhlasné galerie a očekávali, že tam najdou kvalitní umění. Estetiky trápí definice umění po dlouhá desetiletí a řada z nich dospěla právě k názoru, že uměním je v principu cokoli, co lze najít v galerii. Už proto, že moderní umění, zvlášť po druhé světové válce, nesplňuje žádné jiné požadavky. Napadá vás estetická hodnota? Ta se nedožila ani té druhé války. Omyl návštěvníků galerie se z této perspektivy dá pochopit. Koneckonců jedno z nejslavnějších děl 20. století je položený pisoár. Poznáte na pisoárech mimo galerii, který je hodnotným uměleckým dílem, a který nikoli?

Zkusíme zasadit do kontextu i druhou část žertu, tedy tipování ceny díla. Jde z obrazu opravdu poznat jeho cena, pokud neznáme původ a příběh díla? Shodou okolností opět v Nizozemsku došlo po druhé světové válce k zajímavému incidentu. Tamější malíř padělal několik obrazů ve stylu Jana Vermeera z Delftu. Padělky byly tak dokonalé, že je neodhalili ani znalci, a přiznání pachatele bylo odbornou veřejností přijato až po použití rentgenových snímků, tak věrné napodobeniny to byly. Po odhalení ale všechny okamžitě pozbyly svou cenu. Tento příběh ilustruje, že ani znalec nedokáže poznat cenu díla pouhým pohledem. Cena nevyjadřuje hodnotu toho, co je na obrazu k vidění, ale spíše jeho vzácnost.

Jakkoli to zní paradoxně, obchod s uměleckými díly je tedy do velké míry založen na něčem, co nelze ze samotných děl poznat. Investoři by mohli své peníze stejně dobře ukládat i do jiných věcí, jejichž vzácnost je zaručena. Pěkným příkladem jsou diamanty. Pro jejich cenu je důležité, zda jsou pravé, neboť pravých diamantů je málo a jsou vzácné, jakkoli laik nemá šanci poznat rozdíl. Těžko se tedy návštěvníkům galerie divit, že se nechali nachytat při tipování ceny obrazu. Mohl to být obraz z obchoďáku, ke kterému se váže nějaký příběh, jenž ho činí jedinečným, podobně jako k pisoáru Marcela Duchampa.

Nejsou to nakonec spíš autoři žertu, kdo žije v omylu, když předpokládají, že je v dnešní době možné z pouhého pohledu na obraz poznat, zda je uměleckým dílem a kolik by mohl stát?

autor: Jaroslav Růžička
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.