Prolomit vlny: Hudba – nástroj Satanův?

Ačkoliv korán hudbu výslovně nezakazuje a žádný z Mohamedových sebraných výroků neobsahuje její striktní zavržení, fundamentalističtí vykladači islámu mnoho nejasných narážek dokázali proměnit v přesvědčení o škodlivosti hudby – marnivé aktivity v lidském chování, schopné odvést věřící od víry. „Hudba je jako droga, kdokoliv na ni získá návyk, nemůže se věnovat svému duchovnímu zdokonalování. Vede lidi k oddávání se neřesti, a proto ji musíme zcela odstranit,“ napsal kdysi ajatolláh Rúholláh Chomejní.

V očích radikálních duchovních vůdců je hudba spouštěčem nerozumného chování a vášní. Hraní na nástroje se pak blíží nepřípustnému sexu. Míst, kde dnes z rádia místo hudby zní pouze předčítání veršů z koránu, je čím dál tím více. V Talibanem ovládané části Afghánistánu a Pákistánu, v jižní části Somálska, je zatlačena do pozadí i v Saúdské Arábii a Íránu, kde nemá často nic jistého ani tradiční, z předarabských časů pocházející hudba.

Teď přichází na řadu Mali, konkrétně jeho severní, nejvíce islámem ovlivněná část. Svět se o striktním zákazu dozvěděl díky výpadu proti světoznámé kapele Tinariwen, která letos získala prestižní cenu Grammy a kterou můžete znát i z Radia Wave. Radikální islamisté vtrhli do bytu jednoho z členů kapely a kromě toho, že mu zničili všechny nástroje i aparaturu, vzkázali zbytku Tinariwen: „Pokud se v tomhle městě ještě někdy ukážete, uřežeme vám prsty na rukou, abyste už nikdy nemohli hrát.“ Tolik svědectví bývalého manažera kapely Andyho Morgana pro britský Guardian.

Tinariwen |foto: Marie Planeille

Podívejme se na celou kauzu z trochu jiného úhlu. K čemu by zákaz hudby přispěl? Opravdu by měl za následek zklidnění ducha, jak tvrdí islámští duchovní? Přestavte si, jak by vypadal váš život bez kouzla tónů a melodií. Nic zásadního by se nestalo, namítnou mnozí.

Z obecného hlediska mi ale škrcení jednoho druhu umění přijde jako přidušování sebe sama. Člověk je totiž nejen bytost racionální, ale také nádoba, kterou, ať s hudbou, nebo bez ní, hýbou emoce. Umění, tedy i hudba, má schopnost vnitřní pohnutky usměrňovat, zušlechťovat, dokáže zprostředkovávat silné emoce, spojovat navzájem lidi, přinášet radost nebo tišit bolest. A jen proto, že má možnost také revolučně kousat, být hlučná a neodbytná, přeci nesmí být umlčena. Zakazování nepohodlné muziky jsme si v bývalém Československu užili dost a dost. Úplný zákaz hudby mi ale přijde nejen jako zavírání si dveří do nádherné studnice, ale také jako hloupé odpírání svobody, která člověku bezpochyby náleží.