Prolomit vlny: Mrakodrap na místě dvojčat je příkladem architektury, která nic neříká

„98 % všeho, co se dnes staví, je čirá s**čka. Nemáme žádný cit pro design, žádný respekt k humanitě nebo k čemukoliv jinému. Jednou za čas se nicméně objeví skupina lidí a udělá něco výjimečného. Je nás málo, ale proboha, dejte nám pokoj.“ Tímto prohlášením zareagovala nedávno na tiskové konferenci na dotaz novináře hvězda architektury, pětaosmdesátiletý Frank Gehry, autor Guggenheimova muzea v Bilbau nebo pražského Tančícího domu. Svoji odpověď doprovodil vztyčeným prostředníčkem. Novinář totiž poznamenal, zda Gehryho slavné budovy nejsou jen pouhé „spektákly“.

Gehryho budovy jistě stojí v opozici vůči stavbám, jako je právě Freedom Tower, nechme ale jejich specifika stranou. Koneckonců právě Gehry rozhodně není tvůrcem s výrazným sociálním cítěním, jeho poslední zakázkou je komplex luxusních bytů, v který se skandálně promění slavná a skvostná budova elektrárny v Battersea. Bezpohlavnost mnoha dnešních významných staveb ale není něco, co by leželo na srdci jen Gehrymu. „Podobných staveb je čím dál tím víc, nemají žádný význam, ulice za ulicí se kvůli nim stávají koridory mrtvých duší. Dnešní mocní, kteří budovy staví, se už ani neobtěžují dát najevo svoji pýchu, budovy neříkají nic o tom, co se děje uvnitř, ani nedávají najevo cokoliv, co by někdo mohl cítit,“ napsal v reakci na Gehryho o většině dnešní architektury Peter Schjeldahl z New Yorkeru. Architektův prostředníček mu tvarem připomněl plánovaný nový komplex luxusních bytů na manhattanské Park Avenue, který se stane novou dominantou místa, a právě Freedom Tower. Obojí jsou pro něho typickými příklady popisovaného „trendu“.

Freedom Tower je prý stavba, která neříká vůbec nic a jejímž jediným účelem je, že prostě existuje|foto: oficiální Facebook Freedom Tower

„Empire State Building, Chryslerova budova nebo Rockefellerovo centrum byly postaveny za krize, je pravda, že vyjadřují příšernou stratifikaci bohatství své doby, všem třem stavbám se ale povedlo vyslovit něco nového a srůst s městem okolo nich,“ připomíná Zachary M. Seward z webu Quartz častou ignoranci vůči zbytku města, která se při stavění projevuje. Ve svém komentáři prohlašuje Freedom Tower za stavbu, která neříká vůbec nic a jejímž jediným účelem je, že prostě existuje. Michael Kimmelman z New York Times na Twitteru označil mrakodrap za jednu z katastrof místa Ground Zero vzniklého po dvojčatech. Kimmelman, podobně jako mnoho ostatních kritiků, připomíná, že navzdory plánům například bývalého starosty New Yorku Bloomberga na místě největší americké tragédie poslední doby nevznikla živá oblast, kde by se mohli kolemjdoucí zastavovat k odpočinku. Místo toho je tu další odcizující prostranství s chladnou pevností – opak místa, jež by symbolizovalo demokracii a svobodu.

Čtěte také

Freedom Tower se otevírá po mnoha odkladech způsobených neshodami developera, místních autorit a pojišťoven i radikálními změnami původního návrhu, ze kterého téměř nic nezbylo. Budova se může pyšnit alespoň tím, že patří k jedné z nejbezpečnějších, technologicky nejvyspělejších a environmentálně nejcitlivějších staveb světa. Část materiálu pochází z bývalých průmyslových staveb a je recyklovatelný, podobně jako budou tři čtvrtiny odpadu, který budova vyprodukuje.

Je zřejmé, že při zachování současných trendů se bude míra nerovnoměrného rozložení bohatství ve světě zvyšovat. V debatě o tom, co má architektura reprezentovat v době po ekonomické krizi, hnutí Occupy a rozšíření knih, jako je Pikettyho Kapitál ve 21. století, je nově otevřená Freedom Tower připomínkou toho, že většina dnešních monstr staveb humanitu skutečně ignoruje.