Prolomit vlny: Neužitečné obory? Diplomovaný umělec má větší šance než bakalář ekonomie
V médiích i hospodských debatách se v poslední době čím dál častěji objevují „expertní názory“ na to, které studijní programy jsou neužitečné a neměly by existovat. Obvykle se mezi ně řadí humanitní a společenské vědy nebo jiné, pro někoho možná zvláštní a těžko uchopitelné obory – nedávno třeba zemědělství tropů a subtropů nebo orální historie, kterou jsem sama vystudovala.
Láskyplných projevů o tom, jak je filosofie pro společnost důležitá, už tu bylo dost. Ti, které to jednoduše nezajímá, je stejně číst ani poslouchat nebudou. Zkusím být proto věcná.
Role univerzit ve společnosti nespočívá jen v praktické přípravě na výkon zaměstnání – je to zakotveno i ve vysokoškolském zákoně a při troše štěstí to tak ještě nějakou dobu zůstane. Posuzování kvality vysokoškolských studijních programů má zatím v rukou Národní akreditační úřad, nikoli redaktoři bulvárních médií nebo zástupci průmyslového sektoru, kteří se k ní rádi vyjadřují. Není sporu, že v České republice existují nekvalitní studijní obory a špatně placení, prekarizovaní nebo vyhořelí vyučující, kteří postrádají elán se studentům skutečně pozorně věnovat, natož pak rozvíjet smysluplný výzkum. Pokud máte tu smůlu, že jste se na podobném pracovišti ocitli, změňte to. Za pokus to stojí.
Choďte k volbám, a to i do akademického senátu. Věnujte čas evaluacím předmětů na konci roku. Zajímejte se o svůj obor aktivně. Pokud vám připadá, že nedává smysl, neplýtvejte svým životním časem a energií a běžte jinam, třeba mimo akademickou sféru. Není to pro každého.
V životě ztracení ekonomové
Pokud porovnáte data publikovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí se statistikami Ministerstva školství, dozvíte se, že obvyklé narážky na nezaměstnatelnost absolventů humanitních oborů jsou úplně mimo. Z celkového počtu absolventů bakalářských oborů byl v roce 2016 největší podíl nezaměstnaných mezi absolventy ekonomických fakult. Bez práce bylo necelých 15 % bakalářů, kteří nepokračují v dalším studiu. Těsně předčili dokonce i bakaláře umělecky založených fakult, tradičně prohlašované za největší flákače a vyžírky.
Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.
Mezi absolventy magisterských studijních programů v nezaměstnanosti s velkým předstihem vítězí umělecky zaměřené fakulty. Souvisí to ale hlavně s nestabilní pracovní dráhou od projektu k projektu. I tak je procento trvale nezaměstnaných diplomovaných umělců nižší než podíl lidí bez práce mezi absolventy ekonomicky zaměřených bakalářských oborů.
Podle statistik MŠMT vychrlily ekonomicky zaměřené vysoké školy v roce 2016 zhruba desetinásobný počet absolventů než obory zaměřené na kulturu a umění.
Ministerstvo práce a sociálních věcí bohužel pro třídění oborů používá trochu jiný klíč než Ministerstvo školství. Proto nejsou data jednoduše porovnatelná. I tak je ale zřejmé, že v absolutních číslech nám po republice bezcílně bloumá rozhodně vyšší počet nezaměstnaných bakalářů ekonomie než filosofů nebo umělců.
Absolventi obvykle vysmívaných humanitních oborů sice tvořili v roce 2016 třetí nejpočetnější skupinu (po ekonomech a technických oborech), ve statistikách o nezaměstnanosti ale nijak výrazně nefigurují.
Po apokalypse
I když by se to mohlo zdát, nemám naivní bezmeznou důvěru v instituce. Až míra marasmu v akademické sféře dostoupí nesnesitelného rozměru, budeme si prostě zas muset založit podzemní bytové semináře a nějak to přečkat. „Neužitečné obory“ nestudujeme pro tituly, ale pro vědění samotné. Věřím, že právě proto, na rozdíl od továren na bakaláře, přežijí i ve ztížených podmínkách.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
