Prolomit vlny: Od smartphonů ke krumpáčům a puškám? Místo rozhovorů s Jiřím Čunkem čtěte raději Hlavu XXII
Lidovecký hejtman, senátor a starosta Jiří Čunek plánuje kulturní revoluci. Alespoň na pět měsíců chce nahnat všechny mladé muže od smartphonů k puškám a krumpáčům. Aby byla proměna společnosti úplná a přitom nedošlo k nežádoucímu matení tradičních genderových rolí, odnesou si s sebou mládenci z pětiměsíčního vojenského výcviku jeden malý domácí úkol: nastolit vojenský režim i ve svých domácnostech. „Začne-li stát s převýchovou rozmazlených synů, ti už si pak vychovají své manželky,“ zní doslova Čunkova vize cesty k vychované společnosti, jak ji nastínil týdeníku Respekt.
Na Čunkových vyjádřeních je hodnotná především odzbrojující upřímnost, se kterou vyjádřil všechny aspekty militaristického myšlení najednou. Armáda není jen nástrojem nutné obrany, ale je zdrojem hodnot a postupů, které mají prosáknout do celé společnosti. Zásadními hodnotami jsou pořádek a poslušnost. Kdo bude udílet rozkazy, už Čunek neříká. Jisté je, že to nebudou ženy. Pravděpodobné je, že to budou lidé Čunkova smýšlení. K militarismu patří i silný obraz nepřítele. Jednou jsou to podle Čunka Arabové, podruhé muslimové. Ve válce není čas rozlišovat pojmy, k základní orientaci poslouží vžité předsudky neboli zdravý rozum.
Čunek oprašuje osvědčené postupy. Naznačuje, že život mladých lidí je neodpovědný, odtržený od reálných potřeb společnosti a i od reality jako takové a v posledku nesmyslný. Vojna naopak skrze společnou zkušenost spojuje mladé muže s jejich vrstevníky. Ukazuje, jak mohou dobře použít své tělo, a nakonec zasazuje jejich život do smysluplnějšího celku. Líbivé stesky nad všeobecným úpadkem hodnot i mládeneckých těl hrbících se nad počítačovými obrazovkami zamlčují základní skutečnost armády a války: armáda ducha neutužuje, ale mrzačí, válka život nenaplňuje, ale ničí.
Čunkovi se nestačí vysmát. Autoritářské hodnoty, které reprezentuje, se totiž dnes prodávají čím dál lépe. Když se probouzí stará proválečná rétorika, nezbývá asi nic jiného než oprášit dědictví antimilitaristické kultury a mírových hnutí dvacátého století. Nemusíme se zdobit květinami ani vyvěšovat propagandistické plakáty minulého režimu, nemusí z nás dokonce být ani pacifisti. Stačí si vzpomenout na Hellerovu Hlavu XXII, která zobrazuje absurditu vojenské mašinérie, nebo na americký snímek Lovec jelenů, zobrazující traumatickou zkušenost vietnamské války. Myslitelé a myslitelky mírového hnutí nám můžou připomínat, že stejná národnost neznamená, že chceme nutně bojovat za stejnou věc. Mohou nám ukazovat, že se nemusíme nechat strhnout propagandou nevyhnutelnosti střetu a můžeme hledat méně zničující formy soužití.
Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.
Čunek viní přicházející generaci z neodpovědnosti a z neschopnosti zasadit se o osud společnosti. Prokažme svou zodpovědnost a zasaďme se o to, aby Čunkovy vize nedostaly v naší společnosti prostor. Na závěr bych rád dodal, že pro celkovou vyváženost ducha a těla je samozřejmě vhodné najít užitečné prostředí i pro fyzické vyžití a zlepšení praktických dovedností. S krumpáčem nebo jinými nástroji vás ale rádi naučí i vaši kamarádi a kamarádky u dobrovolných hasičů, ve skautu nebo ve squatu…
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
